Základní přehled biblických proroctví
11. Proroctví, které potvrzuje pravdivost Bible
Tajemství Bible – Ladislav Hodač
V této lekci budeme studovat proroctví o sedmdesáti týdnech. Toto pozoruhodné proroctví potvrzuje nade všechny pochybnosti, že události popsané v Bibli jsou pravdivé, protože jsou předpověděné s absolutní precizností, někdy staletí před tím, než se skutečně odehrály. Události v deváté kapitole knihy Daniel začínají v situaci, kdy město Jeruzalém bylo stále ještě rozbořené, a Izraelský národ byl v zajetí 68 roků. Babylon byl zrovna dobyt Médy a Peršany. Pojďme tedy studovat spolu fascinující příběh z knihy Daniel deváté kapitoly.
Důležitost slova rozumět.
1. V minulé lekci na konci osmé kapitoly jsme opustili Daniele v situaci, kdy byl nemocný a nerozuměl vizi (mareh) Daniel 8:27, kterou obdržel. Proroctví o beranu, kozlu a malém rohu bylo vysvětleno, ale časový údaj zůstal nevyřešený.
ČEP Daniel 8:27 Já Daniel jsem zůstal bez sebe a byl jsem těžce nemocen po řadu dní. Pak jsem vstal a konal své povolání u krále. Žasl jsem nad tím viděním, ale nikdo to nechápal.
2. Na začátku desáté kapitoly je nám řečeno, že Daniel rozuměl poselství a pochopil vizi (mareh) Daniel 10:1. Jestliže Daniel nerozuměl vizi (mareh) na konci osmé kapitoly, ale rozuměl ji na počátku desáté kapitoly, tak ta vize musela být vysvětlena v deváté kapitole!
ČEP Daniel 10:1 V třetím roce vlády Kýra, krále perského, bylo Danielovi, který byl pojmenován Beltšasar, zjeveno slovo. A to slovo je pravdivé; týká se velké strasti. Pochopil to slovo. Pochopení mu bylo dáno ve viděních.
3. V kapitole deváté anděl Gabriel Danielovi řekl:
Daniel 9:23 Pochop to slovo a rozuměj vidění.
Danielova modlitba v deváté kapitole.
1. Začátek deváté kapitoly nás přivádí do situace, kdy Daniel studuje proroctví Jeremiáše o sedmdesáti letech Daniel 9:2.
ČEP Daniel 9:2 v tom prvním roce jeho kralování jsem já Daniel porozuměl z knih počtu roků, o nichž se stalo slovo Hospodinovo proroku Jeremjášovi; vyplní se, že Jeruzalém bude po sedmdesát let v troskách.
2. Bůh slíbil, že Izrael bude v Babylonském zajetí po dobu 70 let. Jeremiáš 25:11-12
Jeremiáš 25:11-12 11 Tak se stane celá tato země troskami a bude budit úděs. Tyto pronárody budou sloužit králi babylónskému po sedmdesát let. 12 Až se naplní sedmdesát let, budu stíhat na králi babylónském a na onom pronárodu, totiž na zemi Kaldejců, jejich vinu, je výrok Hospodinův, a způsobím, že bude navěky zpustošena.
3. Daniel vylévá své srdce v modlitbě Bohu. Vyznává své hříchy i hříchy svého lidu a prosí Hospodina, aby odvrátil svůj hněv od svého města Jeruzaléma. Daniel 9,16.
ČEP Daniel 9:16 Panovníku, nechť se prosím podle tvé veškeré spravedlnosti odvrátí tvůj hněv a tvé rozhořčení od tvého města Jeruzaléma, tvé svaté hory, neboť pro naše hříchy a viny našich otců je Jeruzalém a tvůj lid tupen všemi, kteří jsou kolem nás.
4. V 19. verši se Daniel modlil dále k Bohu:
ČEP Daniel 9:19 Panovníku, slyš! Panovníku, odpusť! Panovníku, pozoruj a jednej! Neprodlévej! Kvůli sobě, můj Bože! Vždyť tvé město i tvůj lid se nazývá tvým jménem.“
Poznámka: Daniel se obával, že kvůli hříchům Izraele se jeho zajetí prodlouží ze sedmdesáti na 2 300 roků. To je důvodem, proč Daniel na konci osmé kapitoly onemocněl. A zároveň důvodem proč Daniel prosil Boha, aby neotálel s naplněním svého slibu propustit Izrael ze zajetí. Daniel nedokázal pochopit, že rozvrácení Svatyně po dobu 2 300 roků je něco jiného, než Jeremiášovo proroctví o tom že Jeruzalém a svatyně budou rozvráceni po dobu sedmdesáti roků. Nepochopil, že Jeruzalém a svatyně budou znovu vybudovány na konci sedmdesátiletého zajetí, aby v roce 70 n.l. byly opět Římany zničeny.
Danielova modlitba je vyslyšena.
1. Po Danielově modlitbě přichází anděl Gabriel, se kterým se setkal už na počátku své vize a on mu dává schopnost tuto vizi pochopit.
Daniel 9:21-23 21 tedy ještě jsem rozmlouval v modlitbě, když Gabriel, ten muž, kterého jsem prve viděl ve vidění, spěšně přilétl a dotkl se mě v době večerního obětního daru. 22 Poučil mě, když se mnou mluvil. Řekl: „Danieli, nyní jsem vyšel, abych ti posloužil k poučení. 23 Prve při tvých prosbách o smilování vyšlo slovo a já jsem přišel, abych ti je oznámil, neboť jsi vzácný Bohu. Pochop to slovo a rozuměj vidění.
Poznámka: Anděl se vrátil, aby Danielovi vysvětlil vizi z kapitoly osmé, protože v kapitole deváté žádná nová vize není.
2. V knize Daniel v 8. kapitole, začíná vize královstvím Médů a Peršanů. V 9. kapitole stejné knihy začíná proroctví o sedmdesáti týdnech, také v době Médo-Perského království.
ČEP Daniel 8:20 Dvourohý beran, kterého jsi viděl, jsou králové médští a perští.
Začátek sedmdesáti týdnů.
1.ČEP Daniel 9:24 Sedmdesát týdnů let je stanoveno tvému lidu a tvému svatému městu, než bude skoncováno s nevěrností, než budou zapečetěny hříchy, než dojde k zproštění viny, k uvedení věčné spravedlnosti, k zapečetění vidění a proroctví, k pomazání svatyně svatých.
Poznámka: V hebrejštině je použit výraz pro slovo stanoveno doslova „odříznuto“. Jinými slovy sedmdesát týdnů, bylo odříznuto od delšího časového údaje 2 300 večerů a jiter.
2. Začátek sedmdesáti týdnů je stanoven vydáním příkazu k obnovení a znovu vybudování Jeruzaléma. (Daniel 9:25). Tento příkaz byl vydán v sedmém roce kralování Artaxerxe. (Ezdráš 7:13). Tento dekret byl vydán v roce 457 před Kristem.
Ezdráš 7:13 Vydal jsem rozkaz, že každý z izraelského lidu, z jeho kněží a levitů v mém království, kdo touží jít do Jeruzaléma, může jít s tebou,
Pomazání Mesiáše – knížete.
1. Pomazaný kníže přijde po sedmi týdnech a šedesáti dvou týdnech, po vydání příkazu. To znamená, že pomazaný přijde po 69 týdnech, po vydání příkazu k obnovení Jeruzaléma. (Daniel 9:25). Tím se dostaneme do roku 27 n.l. Slovo Mesiáš znamená Pomazaný.
Daniel 9:25 A proto věz a rozuměj. Od vydání nařízení, aby byl Jeruzalém obnoven, až k Mesiáši vůdci sedmero týdnů uplyne a šedesát dva týdny. Jeruzalém bude obnoven i s náměstím a příkopem, přestože časy budou zlé.
2. Krátce po křtu Ježíše se setkal Ondřej se svým bratrem Šimonem a řekl mu:
Jan 1:41 Vyhledal nejprve svého bratra Šimona a řekl mu: „Nalezl jsem Mesiáše (což je v překladu: Kristus).“
3. Krátce po svém křtu Ježíš řekl:
Marek 1:15 Naplnil se čas a přiblížilo se království Boží. Čiňte pokání a věřte evangeliu.“ Ježíš zde připomíná proroctví o sedmdesáti týdnech.
4. Matouš 3:16-17 16 Když byl Ježíš pokřtěn, hned vystoupil z vody, a hle, otevřela se nebesa a spatřil Ducha Božího, jak sestupuje jako holubice a přichází na něho. 17 A z nebe promluvil hlas: „Toto je můj milovaný Syn, jehož jsem si vyvolil.“ Krátce po svém křtu začal Ježíš svou veřejnou službu slovy:
Lukáš 4:18-19 18 ‚Duch Hospodinův jest nade mnou; proto mne pomazal, abych přinesl chudým radostnou zvěst; poslal mne, abych vyhlásil zajatcům propuštění a slepým vrácení zraku, abych propustil zdeptané na svobodu, 19 abych vyhlásil léto milosti Hospodinovy.‘
5. Skutky 10:37-38 37 Dobře víte, co se dělo po celém Judsku: Začalo to v Galileji po křtu, který kázal Jan. 38 Ježíše z Nazaretu Bůh pomazal Duchem svatým a mocí. Kamkoli přišel, konal dobro a uzdravoval všechny, soužené od ďábla, protože Bůh byl s ním.
6. Kristův křest se odehrál v patnáctém roce vlády Tiberia.
Lukáš 3 : 1 – 4 1 V patnáctém roce vlády císaře Tiberia, když Pontius Pilát spravoval Judsko a v Galilei vládl Herodes, jeho bratr Filip na území Itureje a Trachonitidy a Lyzynias v Abiléně, 2 za nejvyššího kněze Annáše a Kaifáše, stalo se slovo Boží Janovi, synu Zachariášovu, na poušti. 3 I začal procházet celé okolí Jordánu a kázal: „ Čiňte pokání a dejte se pokřtít na odpuštění hříchů,“ 4 jak je psáno v knize slov proroka Izajáše: „ Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky!
Poznámka: Víme, že Tiberius César začal vládnout v roce dvanáct po Kristu. Proto nás přivádí patnáctý rok jeho vlády do roku 27 po Kristu.
Mesiáš – pomazaný je odříznut.
1. Izajáš 53:8 Byl zadržen a vzat na soud. Kdopak pomyslí na jeho pokolení? Vždyť byl vyťat ze země živých, raněn pro nevěrnost mého lidu.
2. Izajáš 53:5 Jenže on byl proklán pro naši nevěrnost, zmučen pro naši nepravost. Trestání snášel pro náš pokoj, jeho jizvami jsme uzdraveni.
Lid knížete.
1. Město a Svatyně bude zničena lidem knížete, který přichází. Klíčová otázka je, kdo je lid knížete a kdo je kníže? Odpověď na tyto otázky obdržíme, když budeme nejdříve studovat první zkázu Jeruzaléma.
a) Zkázu Jeruzaléma zavinili Židé.
ČEP Daniel 9:14 Proto Hospodin bděl nad tím zlem a uvedl je na nás, neboť Hospodin, náš Bůh, je spravedlivý ve všech svých činech, které koná, ale my jsme ho neposlouchali.
b) Podle druhé Paralipomenon to byl chaldejský král, kdo zavinil pád Jeruzaléma.
2. Paralipomenon 36:17-20 17 Přivedl na ně kaldejského krále, jenž mečem vyvraždil ve svatyni jejich mladé muže, neměl soucit s mladými muži ani s pannami, ani se starci a kmety; Bůh mu všechny vydal do rukou. 18 Také všechny předměty Hospodinova domu, velké i malé, poklady Hospodinova domu a poklady královy a jeho velmožů, to vše odvezl do Babylóna. 19 Dům Boží spálili, jeruzalémské hradby strhli, všechny jeho paláce vypálili a všechno vzácné zařízení bylo zničeno. 20 Pozůstatek lidu, jenž unikl meči, přestěhoval do Babylóna. Stali se otroky, sloužili jemu a jeho synům až do doby, kdy se kralování ujali Peršané.
c) Prorok Jeremjáš zmiňuje, že je to Izrael, kdo zapříčinil, že město shořelo.
Jeremiáš 38:23 Všechny tvé ženy a tvé syny vyvedou ke Kaldejcům. Ani ty jim z rukou neunikneš. Budeš chycen rukou babylónského krále a toto město bude vypáleno.“ V překladu krále Jakuba – King James version je napsáno : „ …ty jsi příčinou toho, že město bude vypáleno.“
Poznámka: Kvůli hříchům Izraele byl Bůh donucen použít svého služebníka Nebukadnesara, aby zničil Jeruzalém. Kdyby nehřešili, město by nebylo zničeno. V knize Daniel 9. kapitole je jedna věc jasná. Zavraždění Mesiáše – pomazaného, vedlo ke zkáze Jeruzaléma.
2. V Kristově podobenství o vinici najdeme pět historických fází izraelského národa.
Matouš 21:33-42 33 Poslyšte jiné podobenství: Jeden hospodář vysadil vinici, obehnal ji zdí, vykopal v ní lis a vystavěl strážní věž; potom vinici pronajal vinařům a odcestoval. 34 Když se přiblížil čas vinobraní, poslal své služebníky k vinařům, aby převzali jeho díl úrody. 35 Ale vinaři jeho služebníky chytili, jednoho zbili, druhého zabili, dalšího ukamenovali. 36 Znovu poslal další služebníky, a to více než před tím, ale naložili s nimi právě tak. 37 Nakonec k nim poslal svého syna; řekl si: ‚Na mého syna budou mít přece ohled!‘ 38 Když však vinaři shlédli syna, řekli si mezi sebou: ‚To je dědic. Pojďme, zabijme ho, a dědictví připadne nám!‘ 39 Chytili ho, vyvlekli ven z vinice a zabili. 40 Když nyní přijde pán vinice, co udělá těm vinařům?“ 41 Řekli mu: „Zlé bez milosti zahubí a vinici pronajme jiným vinařům, kteří mu budou odvádět výnos v určený čas.“ 42 Ježíš jim řekl: „Což jste nikdy nečetli v Písmech: ‚Kámen, který stavitelé zavrhli, stal se kamenem úhelným; Hospodin to učinil a je to podivuhodné v našich očích‘?
a) Bůh poslal své služebníky, aby posbírali ovoce, ale ti byli vinaři odmítnuti.
b) Bůh poslal ještě více svých služebníků, ale těm bylo ubližováno a byli také odmítnuti.
c) Poté majitel vinice posílá svého vlastního syna, kterého vinaři zavraždili.
d) Ti zlí lidé, kteří zabili syna, byli lidé z vlastního národa.
e) Původním vinařům bylo vlastní království odňato a dáno národům, které vyprodukovali ovoce.
Poznámka: Dějiny Izraele mají skutečně těchto pět fází. Po tom, co je Bůh vyvolil svým národem na hoře Sinaj, posílal k nim mnoho služebníků – proroků, ale ti byli odmítnuti a Bůh dovolil, aby se dostali do babylonského zajetí.
2. Paralipomenon 36:15-16 15 Hospodin, Bůh jejich otců, k nim nepřetržitě posílal své posly, protože měl soucit se svým lidem i se svým příbytkem. 16 Oni však Boží posly zesměšňovali, pohrdali jeho slovy a jeho proroky prohlašovali za podvodníky, takže Hospodinovo rozhořčení dolehlo na jeho lid a nebyl, kdo by ho zhojil.
Po babylonském zajetí poslal Hospodin další služebníky – proroky, ale oni s nimi nakládali stejným způsobem. Potom Bůh poslal vlastního syna Ježíše Krista a oni byly odpovědni za jeho smrt. Výsledkem bylo zničení Jeruzaléma v roce 70 po Kristu. Království bylo izraelskému národu odňato a dáno pohanům. Krátce poté, co židovští vůdci odmítli Ježíše, opustil chrám a řekl:
Matouš 23:38 Hle, váš dům se vám ponechává pustý.
Poté Ježíš hovoří o zkáze Jeruzaléma.
Matouš 24:1-3 1Když Ježíš vyšel z chrámu a odcházel odtud, přistoupili k němu učedníci a ukazovali mu chrámové stavby. 2 On však jim řekl: „Vidíte toto všechno? Amen, pravím vám, že tu nezůstane kámen na kameni, všecko bude rozmetáno.“ 3 Když seděl na Olivové hoře a byli sami, přistoupili k němu učedníci a řekli: „Pověz nám, kdy to nastane a jaké bude znamení tvého příchodu a skonání věku!“
3. V evangeliu podle Lukáše 19:41-44 vysvětluje Ježíš Židům, že jejich město bude zničeno, protože neznají hodinu jejich navštívení.
Lukáš 19:41-44 41 Když už byli blízko a uzřel město, dal se nad ním do pláče 42 a řekl: „Kdybys poznalo v tento den i ty, co vede k pokoji! Avšak je to skryto tvým očím. 43 Přijdou na tebe dny, kdy tvoji nepřátelé postaví kolem tebe val, obklíčí a sevřou tě ze všech stran. 44 Srovnají tě se zemí a s tebou i tvé děti; nenechají v tobě kámen na kameni, poněvadž jsi nepoznalo čas, kdy se Bůh k tobě sklonil.“
4. V podobenství o svatební hostině v evangeliu Matouše 22, když Židé zabili syna a posly, které poslal král – Bůh otec, tak on posílá své služebníky – Římany, aby zničili Izraelský národ.
Předpověď o příchodu knížete.
1. V Žalmu 118:26 je napsáno:
Žalm 118:26 Požehnaný, jenž přichází v Hospodinově jménu.
Osoba, která přišla ve jménu Páně, je ten úhelný kámen, který byl staviteli odmítnut.
Žalm 118:22 Kámen, jejž zavrhli stavitelé, stal se kamenem úhelným.
2. Toto proroctví se naplnilo, když Ježíš triumfálně vstoupil do Jeruzaléma. Lidé Ho vítali zpěvem:
Lukáš 19:38 Volali: „Požehnaný král, který přichází ve jménu Hospodinově. Na nebi pokoj a sláva na výsostech!“
Poznámka: Je důležité si všimnout, že Lukáš 19: 39-44 následuje stejné pořadí událostí, jako Daniel 9:26.
Lukáš 19:39-44 39 Tu mu řekli někteří farizeové ze zástupu: „Mistře, napomeň své učedníky!“ 40 Odpověděl: „Pravím vám, budou-li oni mlčet, bude volat kamení.“ 41 Když už byli blízko a uzřel město, dal se nad ním do pláče 42 a řekl: „Kdybys poznalo v tento den i ty, co vede k pokoji! Avšak je to skryto tvým očím. 43 Přijdou na tebe dny, kdy tvoji nepřátelé postaví kolem tebe val, obklíčí a sevřou tě ze všech stran. 44 Srovnají tě se zemí a s tebou i tvé děti; nenechají v tobě kámen na kameni, poněvadž jsi nepoznalo čas, kdy se Bůh k tobě sklonil.“
a) Nejdříve přichází kníže ve jménu Páně. (Lukáš 19:38)
b) Ježíš pak hovoří o svém odmítnutí židovským národem. (Lukáš 19: 39-42).
c) Ježíš hovoří o zkáze Jeruzaléma.
Matouš 24:1-3 1Když Ježíš vyšel z chrámu a odcházel odtud, přistoupili k němu učedníci a ukazovali mu chrámové stavby. 2 On však jim řekl: „Vidíte toto všechno? Amen, pravím vám, že tu nezůstane kámen na kameni, všecko bude rozmetáno.“ 3 Když seděl na Olivové hoře a byli sami, přistoupili k němu učedníci a řekli: „Pověz nám, kdy to nastane a jaké bude znamení tvého příchodu a skonání věku!“
Potvrzení smlouvy.
1. ČEP Daniel 9:27 Vnutí svou smlouvu mnohým v jednom týdnu a v polovině toho týdne zastaví obětní hod i oběť přídavnou. Hle, pustošitel na křídlech ohyzdné modly, než se naplní čas a na pustošitele bude vylito rozhodnutí.“
2. Pokaždé, když je v knize Daniel použito slovo smlouva, tak se vztahuje na Boží smlouvu s Jeho lidem. Nikdy se netýká světských smluv. Před svým ukřižováním Ježíš říká:
Matouš 26:28 Neboť toto jest má krev, která zpečeťuje smlouvu a prolévá se za mnohé na odpuštění hříchů.”
Poznámka: Všimněme si dvou klíčových slov: smlouva a mnohé.
3. V Izajáši 53:11 najdeme následující slova: Izajáš 53:11 „Tím, co zakusí, získá můj spravedlivý služebník spravedlnost mnohým; jejich nepravosti on na sebe vezme.
4. V Markově evangeliu 10:45 Ježíš řekl:
Marek 10:45 Vždyť ani Syn člověka nepřišel, aby si dal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za mnohé.“
5. V knize Židům 9:28 je napsáno:
Židům 9:28 tak i Kristus byl jen jednou obětován, aby na sebe vzal hříchy mnohých; po druhé se zjeví ne už kvůli hříchu, ale ke spáse těm, kdo ho očekávají.
Zapříčinil, že oběť skončila.
1. 21.století Daniel 9:27 On potvrdí smlouvu s mnohými v týdnu posledním. Až pak ten týden dojde do půli, obětem i darům konec učiní. Otřesná ohavnost se v chrámě objeví, než ničitele zachvátí konec mu určený.
2. Obětování a přinášení darů ztratilo smysl v polovině posledního týdne, když byl Mesiáš, neboli pomazaný, spasitel Ježíš Kristus, ukřižován. Oběti a dary byly předobrazem jeho smrti za hříchy člověka.
3. Když Ježíš visel na kříži, zvolal: Jan 19:30 Když Ježíš okusil octa, řekl: „Dokonáno jest.“ A nakloniv hlavu skonal.
V tom samém okamžiku se chrámová opona roztrhla shora dolů:
Matouš 27:51 A hle, chrámová opona se roztrhla v půli odshora až dolů, země se zatřásla, skály pukaly,
Od tohoto okamžiku už obětní systém neměl žádný význam. Skutečný beránek Boží zemřel v naplnění všech starozákonních symbolů.
4. Je pravdou, že Židé brzy obnovili jejich obětní systém, ale ten už neměl žádný význam, protože v knize Židům 10:18 je řečeno:
Židům 10:18 Tam, kde jsou hříchy odpuštěny, není už třeba přinášet za ně oběti.
Zkáza Jeruzaléma.
1. Smrt Mesiáše zapříčinila, že obětní systém přestal mít význam. Zároveň ale vedla ke zkáze Jeruzaléma.
21.století Daniel 9:27 On potvrdí smlouvu s mnohými v týdnu posledním. Až pak ten týden dojde do půli, obětem i darům konec učiní. Otřesná ohavnost se v chrámě objeví, než ničitele zachvátí konec mu určený.
2. Když Ježíš opustil Jeruzalémský chrám, řekl:
Matouš 23:38 Hle, váš dům se vám ponechává pustý.
Pak hovořil o zkáze Jeruzaléma. V knize Daniel 9: 26-27 je kníže odříznut – zabit. Tím přestává obětní systém mít význam a výsledkem je, že bude vylit soud na Boží lid.
Daniel 9:26 – 27 26 Po uplynutí šedesáti dvou týdnů bude pomazaný zahlazen a nebude již. Město a svatyni uvrhne do zkázy lid vévody, který přijde. Sám skončí v povodni, ale až do konce bude válka. Je rozhodnuto o pustošení. 27 Vnutí svou smlouvu mnohým v jednom týdnu a v polovině toho týdne zastaví obětní hod i oběť přídavnou. Hle, pustošitel na křídlech ohyzdné modly, než se naplní čas a na pustošitele bude vylito rozhodnutí.“
Ta ohavnost, nebo v jiných překladech – pustošitel, bude Římské vojsko, které pod vedením Tita, přijde zničit Jeruzalém a jeho chrám pod záštitou, neboli ochranou Římských model, bohů, bůžků a korouhví (například se znakem orla). Modla je ve starozákonním chápání ohavnost.
Poslední datum v proroctví sedmdesáti týdnů.
Nemůže být pochyb o tom, že ukamenování Štěpána v roce 34 n.l. je poslední událostí v proroctví 70-ti týdnů. Poté, co Ježíš zemřel, dal Izraelskému národu ještě 3,5 roku milosti. Když ale Židovský Sanhedrin odsoudil Štěpána k smrti, skončila Židovská teokracie a království bylo dáno duchovnímu Izrael