Svatyně a andělé

Svatyně a andělé

Pro Tajemství Bible zpracoval Ladislav Hodač

V minulých přednáškách jsme studovali skutečnost, že stvořené bytosti v nebeské Svatyni uctívají Boha jako Stvořitele. V případě knihy Zjevení čtvrté kapitoly se jedná o Boha Otce.

 Zjevení 4:8–11 ⁸Každá z těch čtyř bytosti měla po šesti křídlech dokola a v sobě plno očí. Bez přestání, dnem i nocí, říkaly: ‚Svatý, svatý, svatý je Pán Bůh Všemohoucí, který byl, který je a který přichází.‘ ⁹A kdykoli ty bytosti vzdají slávu, čest a díky Sedícímu na trůnu, Živému na věky věků, ¹⁰padne těch čtyřiadvacet starců před obličejem Sedícího na trůnu, klanějí se Živému na věky věků a hází své koruny před trůn se slovy: ‚¹¹Hoden jsi, Pane a Bože náš, přijmout slávu a čest i moc, neboť jsi stvořil všechny věci, z tvé vůle byly stvořeny a trvají.‘

Pojďme tedy spolu studovat, co nás Bible učí o bytostech, které Bible nazývá andělé.

V listu Koloským 1:16 se dočteme, že Bůh Otec, spolu se svým Synem stvořili všechny nebeské bytosti. Přečteme si kvůli souvislosti verše 13–17.

List Koloským 1:13-17 ¹³On nás vysvobodil z nadvlády temnoty a přenesl do království svého milovaného Syna, ¹⁴v němž se nám dostalo vykoupení, totiž odpuštění hříchů. ¹⁵On je obraz neviditelného Boha, prvorozený všeho stvoření. Slovo prvorozený se řecky řekne prototokos. Mnozí lidé si na základě tohoto textu myslí, že Kristus je stvořenou bytostí. Gramaticky je sice možné to tak chápat, ale obsahově to protiřečí všemu, co písmo všeobecně o Kristu učí viz. například Evangelium podle Jana 1. kapitola, kde je psáno: Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo bylo Bůh. ²To bylo na počátku u Boha. ³Všechno povstalo skrze něj a bez něj nepovstalo nic, co je. Tím Slovem se myslí osoba Ježíše Krista. Nejlepší je tedy chápat slovo prvorozený – prototokos v tom smyslu, že Kristus jako bytost je jedinečný, jiný než všichni ostatní. Jako prapříčinu všeho stvoření. Pojďme ale zpět do 16. verše listu Koloským v první kapitole: ¹⁶Vše v nebi i na zemi bylo stvořeno jím – to, co se vidí i co se nevidí, trůny i panství, vlády i mocnosti. Skrze něj a pro něj bylo stvořeno vše ¹⁷a on je přede vším a jím všechno stojí.

Jestliže tedy to Slovo, ten Syn, Ježíš Kristus všechno stvořil, tak i Andělé jsou jím stvořené bytosti a jsou to Boží služebníci, kteří vykonávají Boží vůli. Ježíš, Boží Syn, je ale odlesk Boží slávy a výraz Boží podstaty. Je to On, který nese všechno svým mocným Slovem a je svrchovaným Vládcem nade všemi.

Židům 1:3-4 ³On je jasem jeho slávy a vyjádřením jeho podstaty; svým mocným slovem nese vše, co je. On se postaral o očištění hříchů a poté usedl po pravici Velebnosti na výsostech. ⁴Tento Syn o tolik převyšuje anděly, oč vznešenějšího jména se mu dostalo.

Žalm 80:2 Naslouchej, pastýři Izraele, ty, jenž Josefa jak ovce vodíš, zaskvěj se, jenž trůníš nad cheruby,

Bůh je tedy obklopen andělskými bytostmi a vládne jim. Andělé existovali již dávno před stvořením člověka.

Job 38:4–7 ⁴Kde jsi byl, když jsem zakládal zemi? Pověz, víš-li něco rozumného o tom. ⁵Víš, kdo stanovil její rozměry, kdo nad ní natáhl měřicí šňůru?  ⁶Do čeho jsou zapuštěny její podstavce, kdo kladl její úhelný kámen, ⁷zatímco jitřní hvězdy společně plesaly a všichni synové Boží propukli v hlahol?

Jitřní hvězdy jsou v tomto případě andělé, kteří byli svědky stvoření země. Někteří lidé věří, že andělé jsou zemřelí lidé. Žádný člověk ovšem nebyl při stvoření země. Takže Jitřní hvězdy nejsou lidé, ale andělské bytosti.

Andělů je nespočetné množství a mají určitou hierarchii a vojenskou strukturu.

Jozue 5:13–15 ¹³Když byl Jozue u Jericha, rozhlédl se, a hle, naproti němu stojí muž a má v ruce tasený meč. Jozue šel k němu a zeptal se ho: ‚Patříš k nám nebo k našim protivníkům?‘ ¹⁴Odvětil: ‚Nikoli. Jsem velitel Hospodinova zástupu, právě jsem přišel.‘ I padl Jozue tváří k zemi, klaněl se a otázal se: ‚Jaký rozkaz má můj pán pro svého služebníka?‘ ¹⁵Velitel Hospodinova zástupu Jozuovi odpověděl: ‚Zuj si z nohou opánky, neboť místo, na němž stojíš, je svaté.‘ A Jozue tak učinil.

Velitel Hospodinova zástupu zjevně není anděl, protože neříká, aby se mu Jozue neklaněl, jako to říkají jiní andělé, když se jim lidé chtějí klanět. Jedná se zde o Ježíše Krista ve funkci velitele nebeských vojsk.

Andělé jsou organizováni do vojenské struktury – legií. Jedna legie měla v době Říma  cca 6.000 mužů.

Matouš 26:53 Či myslíš, že bych nemohl poprosit svého Otce, a poslal by mi ihned víc než dvanáct legií andělů?

Prorok Ezechiel popisuje pomocí symbolů v 1. kapitole své knihy, to co je pro člověka těžko pochopitelné, totiž celý Boží vesmírný systém organizace a vlády nebeských zástupů. To zde číst nebudeme. To si přečtěte sami.

Žalm 68:18 Božích vozů jsou desetitisíce, tisíce tisíců. Panovník je na nich – ve svatosti jako na Sínaji.

Řekové, ani Židé, neznali pojem/slovo „milión“. Myšlenka je zde, že andělů je nespočetné množství. I knihy Zjevení a Židům popisují obrovské zástupy andělských bytostí.

Zjevení 5:11 A viděl jsem, jak kolem trůnu a těch bytostí i starců stojí množství andělů – bylo jich na tisíce a na statisíce;

Židům 12:22 Vy stojíte před horou Siónem a městem Boha živého, nebeským Jeruzalémem, před nesčetným zástupem andělů

Nepadlí Andělé se aktivně podílejí na plánu spasení a slouží lidem.

Židům 1:14 Což není každý anděl jen duchem, vyslaným k službě těm, kdo mají dojít spasení?

Andělé sloužili i Pánu Ježíši poté, co Ho ďábel pokoušel.

Matouš 4:11 V té chvíli ho ďábel opustil, a hle, andělé přistoupili a obsluhovali ho.

Jan 1:51 A dodal: ‚Amen, amen, pravím vám, uzříte nebesa otevřená a anděly Boží vystupovat a sestupovat na Syna člověka.‘

Boží andělé nejsou pasivními pozorovateli ve sporu mezi silami dobra a zla na této zemi. S údivem sledují tajemství spásy člověka a pomáhají lidem. Přinášejí Boží poselství prorokům, snaží se působit na mysl hříšníků a vést je k lítosti nad spáchanými hříchy. Chrání lidi před mocí satana a padlých andělů, připomínají lidem Boží slovo v situacích kdy je to potřebné, působí na naše svědomí atd.

1. List Korintským 4:9 Skoro se mi zdá, že nás apoštoly Bůh určil na poslední místo, jako vydané na smrt; stali jsme se divadlem světu, andělům i lidem.

Divadlo se v řečtině řekne „theatron.“ Věrní Boží služebníci, kteří svědčili o Ježíši Kristu, se staly středem zájmu tohoto světa i nebes. Celá naše planeta je jakýmsi divadelním pódiem, na kterém se odehrává konflikt mezi silami dobra a zla, mezi hříchem a spravedlností, pravdou a lží. V této tzv. divadelní hře hraje každý člověk roli, pro kterou se rozhodne. Každý křesťan by měl ve svém životě vyzařovat světlo pravdy, které by mohli vidět všichni lidé, kteří s ním mají kontakt. Kdyby křesťané pochopili, že se na ně dívá celý obydlený vesmír, tak by nastala velká reformace a obnovení čisté víry, která se projevuje svědectvím a v životech lidí stejně jako v životech apoštolů. Andělé se radují, když nějaký člověk činí pokání.

Lukáš 15:10 Pravím vám, právě tak je radost před anděly Božími nad jedním hříšníkem, který činí pokání.

Lukáš 12:8-9 ⁸Pravím vám: Každý, kdo se ke mně přizná před lidmi, k tomu se i Syn člověka přizná před Božími anděly. ⁹Kdo mě však před lidmi zapře, bude zapřen před Božími anděly.

Bible jasně učí, že počátek vzpoury proti Bohu Stvořiteli se odehrál v nebesích ve Svatyni svatých, tedy mezi anděly.

 Původně stvořil Bůh všechny anděly jako svaté, laskavé a spravedlivé bytosti. Již od věčnosti bylo úmyslem Stvořitele, aby každá stvořená bytost od nejvyššího anděla, až po člověka, byla v duchovním slova smyslu Božím chrámem.

Bible učí, že před svojí vzpourou byl Lucifer nejvyšší Cherub mezi všemi stvořenými nebeskými bytostmi. Žil v bezprostřední blízkosti Božího trůnu a Bůh ho obdaroval moudrostí, krásou a úžasnými schopnostmi. To se dočteme v knize Ezechiel 28. kapitole.

Ezechiel 28:13-15 ¹³Byl jsi v Edenu, zahradě Boží, ozdoben všemi drahokamy: rubínem, topasem, jaspisem, chrysolitem, karneolem, onyxem, safírem, malachitem a smaragdem. Tvé bubínky a flétny byly zhotoveny ze zlata; byly připraveny v den, kdy jsi byl stvořen. ¹⁴Byl jsi zářivý cherub ochránce, k tomu jsem tě určil, pobýval jsi na svaté hoře Boží, procházel ses uprostřed ohnivých kamenů, ¹⁵na svých cestách jsi byl bezúhonný ode dne svého stvoření, dokud se v tobě nenašla podlost.

Stejně jako všechny ostatní bytosti, které Bůh stvořil, měl Lucifer svobodnou vůli a mohl se rozhodnout, jestli půjde cestou dobra, nebo zla.

Ezechiel 28:16 Pro množství tvých obchodů se tvé nitro naplnilo násilím a ty jsi zhřešil. I skolím tě, srazím z hory Boží, cherube ochránce, vyhladím tě zprostředka ohnivých kamenů.

V pozemské Svatyni byla realita cherubů ochránců znázorněna tím, že na obou stranách truhly smlouvy byly tyto bytosti vytepané ze zlata.

Exodus 25:20–22 ²⁰Cherubové budou mít křídla rozpjatá vzhůru; svými křídly budou zastírat příkrov. Tvářemi budou obráceni k sobě; budou hledět na příkrov. ²¹Příkrov dáš nahoru na schránu a do schrány uložíš svědectví, které ti dám. ²²Tam se budu s tebou setkávat a z místa nad příkrovem mezi oběma cheruby, kteří budou na schráně svědectví, budu s tebou mluvit o všem, co ti pro Izraelce přikážu.

Zjevení 11:19 tu se otevřel Boží chrám v nebesích, a bylo v něm vidět schránu jeho smlouvy, rozpoutaly se blesky a rachot hromu, zemětřesení a hrozně krupobití.

V nebi je tedy chrám a truhla smlouvy. V truhle smlouvy je Boží zákon. Cherubové ochránci, měli tedy chránit Boží zákon. Jedním z nich byl původně Lucifer. Ten ovšem zhřešil. Snažil se svrhnout Boží vládu.

Izaiáš 14:12–14 ¹²Jak jsi spadl z nebe, třpytivá hvězdo, jitřenky synu! Jak jsi sražen k zemi, zotročovateli pronárodů! ¹³A v srdci sis říkal: ‚Vystoupím na nebesa, vyvýším svůj trůn nad Boží hvězdy, zasednu na Hoře setkávání na nejzazším Severu.  ¹⁴Vystoupím na posvátná návrší oblaků, s Nejvyšším se budu měřit.‘

Ezechiel 28:17 Pro tvou krásu se stalo tvé srdce domýšlivým, pro svou skvělost jsi zkazil svoji moudrost, svrhnu tě k zemi, dám tě za podívanou králům.

1. List Janův 3:8 Kdo však se dopouští hříchu, je z ďábla, protože ďábel od počátku hřeší. Proto se zjevil Syn Boží, aby zmařil činy ďáblovy.

Satan zhřešil od začátku své vzpoury proti Bohu. Každý kdo vědomě a z návyku hřeší, je z ďábla, je takzvaně ďáblovým dítětem, protože naslouchá jeho hlasu a činí jeho vůli.

1. List Janův 3:4 Každý, kdo se dopouští hříchu, jedná i proti zákonu Božímu, neboť hřích je porušení zákona.

Hřích se řecky řekne hamartia, znamená to v podstatě minout cíl. Hřích je přestoupení Božího morálního zákona. Jak mohl hřích vzniknout v nitru dokonalé bytosti, která byla stvořena bez jakéhokoliv sklonu ke zlu? Vše co se k tomu asi dá říci je, že Lucifer se rozhodl použít svoji svobodnou vůli ke zlu.

Věděl, že není schopen svrhnout Boží vládu sám a že potřebuje následovníky. Aby je získal, musel prezentovat Boha ve špatném světle. Musel z něj udělat tyrana, který od bytostí, které stvořil, vyžaduje slepou poslušnost. Sám sebe, ale musel postavit do světla velkého emancipátora. Lucifer začal v nebi tzv. obchodovat, neboli prodávat své lži.

Ezechiel 28:16 Pro množství tvých obchodů se tvé nitro naplnilo násilím a ty jsi zhřešil.

Ježíš o něm židům řekl:

Jan 8:44 Váš otec je ďábel a vy chcete dělat, co on žádá. On byl vrah od počátku a nestál v pravdě, poněvadž v něm pravda není. Když mluví, nemůže jinak než lhát, protože je lhář a otec lži.

V knize Zjevení 12. kapitole je satan znázorněn jako drak, který smetl svým ocasem třetinu hvězd z nebe.

Zjevení 12:3–4 ³Tu se ukázalo na nebi jiné znamení: Veliký ohnivý drak s deseti rohy a sedmi hlavami a na každé měl královskou korunu. ⁴Ocasem smetl třetinu hvězd z nebe a svrhl je na zem. A drak se postavil před ženu, aby pohltil její dítě, jakmile se narodí.

U proroka Izaiáše se dočteme, co v proroctví znamená ocas.

Izaiáš 9:14-15 ¹⁴Stařec a vznešený jsou ona hlava a prorok učící klam je onen ocas. ¹⁵ Vůdcové tohoto lidu se stali svůdci a ti, kdo se dají vést, jsou ztraceni.

Satan se již v nebi stal tzv. falešným prorokem, který svým lhaním svedl a tím i smetl  třetinu hvězd – tedy padlých andělů na zem. Ocas draka je tedy v prorocké symbolické řeči symbolem lživého proroka.

Ezechiel 28:18–19 ¹⁸Množstvím svých nepravostí, nepoctivostí svých obchodů jsi znesvětil své svatyně. Způsobím, že z tvého středu vyšlehne oheň a stráví tě, pohodím tě na zem jako popel před očima všech, kdo tě spatří. ¹⁹Všude mezi lidmi, kde tě znají, strnou nad tebou v úděsu, staneš se odstrašujícím příkladem, zanikneš navěky.

Lucifer neboli satan tedy v nebi tzv. prodával andělům své lži o Bohu. Jinými slovy pomlouval Ho. I lidé, kteří jdou ve šlépějích satana, jsou popsáni jako pomlouvači. Tito lidé nemají daleko k prolévání krve.

Ezechiel 22:9 Jsou v tobě pomlouvači pohotoví k prolévání krve a ti, kdo hodují na horách, páchají uprostřed tebe mrzkost.

Leviticus 19:16 Nebudeš se chovat ve svém lidu jako pomlouvač, nebudeš ukládat svému bližnímu o život. Já jsem Hospodin.

Satanova vzpoura v nebi byla nejdříve skrytá a až ke konci se projevila otevřenou vzpourou.

Zjevení 12:7-9 ⁷A strhla se bitva na nebi: Michael a jeho andělé se utkali s drakem. ⁸Drak i jeho andělé bojovali, ale nezvítězili, a nebylo již pro ně místa v nebi. ⁹A veliký drak, ten dávný had, zvaný ďábel a satan, který sváděl celý svět, byl svržen na zem a s ním i jeho andělé.

Otázkou je, proč Bůh nezničil Lucifera a jeho anděly hned? Bůh dal očividně satanovi prostor, aby ukázal, jaké plody přinese jeho způsob panování. Výsledky můžeme vidět zde na naší planetě. Kdyby ho Bůh zničil dříve, než by nebeské bytosti mohly vidět plody jeho vzpoury, tak by to zanechalo v mysli nebeských bytostí pochybnosti o Boží lásce a spravedlnosti. Bohu by pak sloužili spíše ze strachu, než z lásky a z přesvědčení.

 Jak skončí Lucifer?

 Důvod služby ve Svatyni, je, aby na konci konfliktu mezi silami dobra a zla byl Bůh ospravedlněn a aby mohl zničit hřích, hříšníky, včetně padlých andělů a satana, aniž by to zanechalo v mysli Bohem stvořených bytostí nejmenší pochybnosti o Jeho spravedlnosti a lásce. Prorok Malachiáš popisuje ten strašlivý den Božího hněvu a zúčtování se všemi vzbouřenci.

 Malachiáš 3:19 Hle, přichází ten den hořící jako pec; a všichni opovážlivci i všichni, kdo páchají svévolnosti, se stanou strništěm. A ten přicházející den je sežehne, praví Hospodin zástupů; nezůstane po nich kořen ani větev.

Kořen je v tomto textu satan a větvičky jsou všichni jeho následovníci. Satan stejně jako všichni vzbouřenci shoří.

Ezechiel 28:18–19 ¹⁸Způsobím, že z tvého středu vyšlehne oheň a stráví tě, pohodím tě na zem jako popel před očima všech, kdo tě spatří. ¹⁹Všude mezi lidmi, kde tě znají, strnou nad tebou v úděsu, staneš se odstrašujícím příkladem, zanikneš navěky.

Zjevení 20:13–15 ¹³Moře vydalo své mrtvé, i smrt a její říše vydali své mrtvé, a všichni byli souzeni podle svých činů. ¹⁴Pak smrt i její říše byli uvrženy do ohnivého jezera. To je druhá smrt: hořící jezero. ¹⁵A kdo nebyl zapsán v knize života, byl uvržen do hořícího jezera.

Můžeme si být jisti, že vzpoura proti Bohu a s tím související zlo už pak v následujících dějinách vesmíru nikdy nevznikne. Celý vesmír už bude tzv. imunní, protože Boží láska a spravedlnost byla prokázána. Všichni pochopili, že Boží zákon je svatý, spravedlivý a dobrý. Všichni také pochopili, že pravé štěstí je možné pouze tehdy, když všechny stvořené bytosti budou poslušni Božímu zákonu.

Prorok Nahum nás ubezpečuje, že soužení už podruhé nenastane.

Nahum 1:9 Co zamýšlíte proti Hospodinu? On učiní konec. Soužení už po druhé nenastane.

Kořen, tedy satan i větvičky zla, tedy všichni kteří ho následují, jak andělé, tak lidé, budou zničeni jednou provždy.

Realita Božích andělů byla znázorněna v pozemské Svatyni.

Exodus 36:8 Všichni, kdo byli dovední mezi těmi, kdo na díle pracovali, zhotovili příbytek z desíti pruhů jemně tkaného plátna a látky purpurově fialové, nachové a karmínové; zhotovili je s umně vetkanými cheruby.

Andělé byli také zobrazeni na oponě, která oddělovala první a druhé oddělení Svatyně.

Exodus 36:35 Zhotovil také oponu z látky purpurově fialové, nachové a karmínové a z jemně tkaného plátna. Zhotovil ji s umně vetkanými cheruby.

Cherubové nebyli jen na oponě, ale i nad slitovnicí, která byla příkrovem na truhle smlouvy.

Exodus 25:17–22 ¹⁷Vyrobíš k ní také příkrov z čistého zlata, totiž slitovnici: bude dva a půl lokte dlouhá a jeden a půl lokte široká. ¹⁸Vytvoříš také dva cheruby. Zhotovíš je z tepaného zlata na obou koncích slitovnice: ¹⁹jednoho cheruba na jednom konci a druhého na druhém konci. Uděláte cheruby tak, aby vystupovali ze slitovnice na obou jejích koncích. ²⁰Cherubové ať mají rozpjatá křídla, jimiž budou zastiňovat slitovnici. Ať jsou obráceni čelem k sobě a tvářemi se sklánějí nad slitovnici. ²¹Slitovnici pak položíš jako příkrov na truhlu, do níž vložíš Svědectví, které ti dám.  ²²Tam se s tebou budu setkávat. Z místa mezi oběma cheruby nad slitovnicí, jež přikrývá Truhlu svědectví, s tebou budu mluvit o všem, co ti přikážu ohledně synů Izraele.

V truhle smlouvy byl Boží zákon.

Deuteronomium 10:1–5 ¹V oné době mi Hospodin řekl: ‚Vytesej si dvě kamenné desky, jako byly ty první, a vystup ke mně na horu. Také si uděláš dřevěnou schránu.   ²Na ty desky napíši táž slova, která byla na prvních deskách, jež jsi roztříštil. Pak je vložíš do schrány.‘ ³Udělal jsem tedy schránu z akáciového dřeva a vytesal jsem dvě kamenné desky, jako byly ty první, a vystoupil jsem na horu s oběma deskami v rukou. ⁴I napsal na desky totéž, co bylo napsáno poprvé, desatero přikázání, která k vám mluvil Hospodin na hoře z prostředku ohně v den shromáždění; pak mi je Hospodin dal. ⁵Obrátil jsem se a sestoupil z hory. Desky jsem vložil do schrány, kterou jsem udělal, aby tam byly, jak mi Hospodin přikázal.

Boží zákon je, dalo by se říci, ústava vesmíru, je výrazem charakteru Zákonodárce. V Božím stvoření existuje očividně určitá hierarchie. V bezprostřední Boží blízkosti jsou dva cherubíni.

Andělé byli znázorněni i v Šalamounově chrámu.

2. Paralipomenon 3:7 Zlatem pokryl síň, trámy, prahy, stěny a dveře a do stěn vyryl cheruby.

2. Paralipomenon 3:14 Zhotovil také oponu z látky purpurově fialové, nachové a karmínové a z bělostného plátna a na ni dal udělat cheruby.

2. Paralipomenon 5:7-8 ⁷Kněží vnesli schránu Hospodinovy smlouvy na její místo do svatostánku domu, do velesvatyně, pod křídla cherubů. ⁸Cherubové rozprostírali křídla nad místem, kde byla schrána, takže cherubové zakrývali shora schránu i její tyče.

Prorok Izaiáš měl kolem roku 740 před Kristem vizi Boha, který seděl na vznešeném trůnu ve svém chrámu a byl obklopen serafíny.

Izaiáš 6:1–3 ¹V roce, kdy zemřel král Uziáš, jsem spatřil Pána sedícího na vznešeném a vyvýšeném trůnu a lem jeho roucha naplňoval chrám. ²Nad ním stáli serafové: každý z nich měl po šesti křídlech, dvěma si zastíral tvář, dvěma si zakrýval nohy a dvěma se nadnášel. ³Volali jeden k druhému: ‚Svatý, svatý, svatý je Hospodin zástupů, celá země je plná jeho slávy.‘

Tato vize popisuje Boha jako svrchovaného Vládce vesmíru, který má pod kontrolou všechny události, i ty které se odehrávají na planetě zemi. Serafíni, jsou jinou kategorií andělů, než cherubíni. Hebrejské slovo serafim znamená doslova hořící, nebo zářící. Tito svatí andělé jsou ohromeni Boží slávou, dokonalostí a svatostí Božího charakteru a proto volají: Svatý, svatý, svatý je Hospodin zástupů, celá země je plná jeho slávy. V době, kdy duchovní temnota přikrývá zemi a soumrak národy, viděl Izaiáš dobu, kdy bude celá země pokryta Boží slávou. Všechny tyto reality znázorňuje Boží Svatyně.