6. Milenium – tisícileté království

– Někteří učí, že Kristus přijde na konci milénia (postmillennialismus).

– Jiní tvrdí, že před miléniem dojde k tajnému příchodu Kristovu. Pán Ježíš praví jasně, že jeho příchod bude veřejný a všem viditelný (Mat 24,27; Zj 1,7). Tím obrací satan světlo v temnotu.

– Opět jiní učí, že Kristus již přišel, že během milénia budou někteří lidé vzkříšeni a bude jim dána druhá možnost přijmout evangelium, které bude kázáno i v miléniu. Nás však zajímá, co učí Písmo o tomto předmětu.

I. PĚT UDÁLOSTÍ, KTERÉ OZNAČUJÍ ZAČÁTEK TISÍCILETÍ

1. První událostí bude slavný příchod Ježíše Krista. „Sám ten Pán se zvukem ponoukajícím, s Klasem archanděla a s troubou Boží sestoupí s nebe.“
1Tes 4,16a

2. Spravedliví – svatí budou vzkříšeni jako první. 1 Tes 4, l6b. Je to tzv. první vzkříšení. Zj 20,6. V druhém povstanou bezbožní.

3. Bezbožní budou vidět v příchodu Kristově nejstrašnější den a budou volat k horám a skalám, aby je přikryly. Zjev 6,16 Zahynou zjevením se jasné přítomnosti Kristovy. 2Tes 2,8

4. Žijící svatí – věřící budou proměněni. Obdrží oslavené tělo. 1Kor 15,51-52: 1Tes 4,15

5. Proměnění spolu se zmrtvýchvstalými budou zachváceni vzhůru a budou vždycky s Pánem. 1 Tes 4,17 Pán Ježíš si je vezme tam, kde on s Otcem přebývá. Jan 14,3 Jelikož zemřelí věřící povstanou na začátku milénia a hned nato budou proměněni žijící věřící, chceme-li být věrni bibli, musíme věřit, že Kristův příchod se odehrává na začátku tisíciletí.

II. ČTYŘI SKUTEČNOSTI BĚHEM MILÉNIA

1. Země je zpustošena. Zjev 20,1-3 Je zde použito termínu „propast, což znamená místo chaosu, temnoty nebo zpustošení. Stejný řecký termín se používá v Septuagintě u Jeremiáše 4,23-27, kde je země ukázána jako „nesličná a prázdná“. Města jsou zničena zemětřesením, všechno je chaotické, ptáci odletěli a temnota přikrývá zříceniny.

2. Všichni bezbožní jsou mrtví .“Hory a skály je přikryly.“ Zj 6,16 Jeremiáš praví: „Hledím-li, a aj, není žádného člověka.“ Jer 4.25a

3. Satan je „svázán“ na zpustošené zemi. Zj 20,2 Nemá koho svádět. Bezbožní jsou v prachu země, všichni vykoupení v nebesích u Pána. Satan nebude mít koho svádět. Bude to tisíc let meditování o vlastní dlouhé kariéře vzpoury, o žalostném stavu, do něhož se sám uvedl. Bude mít i dostatek času tvořit plány pro poslední útok proti Bohu na konci předlouhé temnoty, až bezbožní mrtví opět vstanou.

4. Spravedliví se účastní v nebesích soudu nad bezbožnými. Zj 20,4 Apoštol Pavel zdůrazňuje tuto skutečnost, i když píše, že „svatí budou soudit svět“ a že dokonce „budeme soudit anděly“. 1 Kor 6,1-3 Ve svém slavném příchodu přinese Kristus odměnu a vezme svůj lid do nebes. Bezbožní budou během tisíciletí souzeni. Jak vyřeší Bůh všechny jejich případy? Co bude s lidmi, o nichž jsme se domnívali, že budou v nebi, ale nenajdeme je tam?
Během tisíciletého soudu se věřící přesvědčí o tom, jak spravedlivě jednal Bůh ve všech případech. Bůh si vyhradil pro toto dílo tisíc let. On nehodlá podstoupit riziko, aby v mysli kohokoli byla jediná pochybnost o jeho díle pro padlého člověka.
Během tohoto období vykoupení budou spolu zasedat s Pánem a poznají, jak se Bůh snažil zachránit každého člověka. Všemu dobře porozumíme, až sám Spasitel objasní celé dějiny spasení. Až budou podány všechny důkazy, zvoláme: „Velicí a předivní jsou skutkové tvoji, Pane Bože všemohoucí, spravedlivé a pravé jsou cesty tvé, o Králi svatých!“ Zj 15.3

III. ŠEST UDÁLOSTÍ NA KONCI MILÉNIA

1. Bezbožní – „jiní mrtví“ – budou vzkříšeni. Zj 20,5 Jde o bezbožné mrtvé, kteří od počátku času zemřeli bez Krista, a o ty, kteří zahynuli při druhém příchodu Páně. To vyplývá ze skutečnosti, že všichni spravedliví mrtví povstali při prvém vzkříšení. Proto se výraz „ostatní mrtví“ musí vztahovat na bezbožné mrtvé. Při prvním vzkříšení věřící vstanou v dokonalé svěžesti. Umírali s modlitbou na rtech. Vzkříšení je pokračování původního života, ovšem v oslaveném těle. – Při druhém vzkříšení jsou však viditelné stopy zlořečenství. Bezbožní vstanou se stejnými myšlenkami, jak umírali, a ve starém porušitelném těle. Vycházejí z hrobů takoví, jací do nich vešli.

2. Satan je takto uvolněn, aby znovu sváděl lidi. Zjev 20,7.8 Rozvázání nastalo vzkříšením bezbožných, čímž bude nepříteli dána nová příležitost, aby mohl uplatnit své zákeřné svody. Žalářem je „propast“, zpustlá země při druhém příchodu Krista, kde byl satan vězněn tisíc let. Má mít volnost organizovat svou poslední vzpouru proti Bohu před svým zničením.

3. Svaté město Jeruzalém sestoupí z nebe. Zj 20,9a; 21,2 Skutečnost, že milované město je obklíčeno, jasně naznačuje, že sestoupilo. Jednou z významných událostí na konci tisíciletí je tedy sestoupení Krista, svatých a svatého města. Příběh je vylíčen velmi stručně, ale při uvážení celé souvislosti sled událostí je jasný.

4. Satan shromáždí bezbožné kolem svatého města. Zj 20, 8-9 Výrazy „Gog a Magog“ představují zástupy nevěrných ze všech dob, kteří vstali při druhém vzkříšení a budou nyní znovu ve svém starém hříšném těle a se starým hříšným myšlením konat vůli nepřítele spásy. – Nepochopíme, jak může satan znovu bojovat proti Bohu, když viděl, že Bůh měl dosud vždycky poslední slovo a jeho rady se uskutečnily. Nezapomeňme však, že satan je ve svém odporu vůči Bohu slepý a nechce vidět. Využívá na konci milénia poslední možnosti detronisovat Boha.

Vtom však uvidí bezbožní korunovaci Krista, v. 11.12 Jako ve filmu jim budou ukázány celé dějiny spasení a skutečné dějiny lidstva. Bude všem zřejmé, co vykonal Bůh a čím se provinili hříšníci. Všechno bude vyjasněno. Satanu a padlým andělům i nevěrným nezbude nic jiného než uznat Boží spravedlnost. Oni to však neučiní z lásky k Bohu, ale proto, že budou jasnými důkazy k tomu donuceni. Jejich charakter se už nezmění. – Čti vzácnou 42. kapitolu knihy „Velký spor věků“!

5. Bůh zničí bezbožné. Zj 20,9b Písmo praví: „Sestoupil oheň od Boha z nebe a spálil je.“ Tvar zde použitého řeckého slovesa označuje děj ukončený. Odpůrci Boha jsou zničeni. Podstoupili „druhou smrt“, v. 6 Z první tělesné smrti je probuzení, z druhé nikoli. Zj 20,10 mluví o ohnivém jezeře. Tím se praví, že povrch země se změnil v jakési plamenné moře, kde jsou stráveni bezbožní, a čímž se očišťuje země. Termín „mučeni dnem i nocí na věky věků“ znamená trest s věčným důsledkem. Viz např. výrok u Izaiáše 34,10: „Dým bude vystupovat navěky.“ Porovnej s Malachiášem 4,1: „Ratolesti“ shoří rychle, ale „kořen“ – satan – bude hořet déle. Avšak i o něm platí slovo Ezechiele 28,19: „K hrůze veliké budeš a nebude tě na věky.“

„Když Bůh bude nakonec očišťovat zemi, bude to vypadat jako bezbřehé ohnivé jezero. Jako Bůh ochránil koráb uprostřed návalů potopy, protože v něm bylo osm spravedlivých lidí, tak zachová Nový Jeruzalém s věrnými všech věků od spravedlivého Ábele až k poslednímu žijícímu svatému. Ačkoli celá země s výjimkou té části, kde město spočinulo, bude pohroužena do jezera s tekutým ohněm, město bude zachováno jako archa zázrakem všemohoucí síly. Bude neochvějně stát uprostřed ničivých živlů.“

6. Bůh učiní novou zemi. 2 Petr 3.10-14 Země bude nová a ovzduší bude nové. Původní Boží plán s člověkem se splní.

Závěr:

Biblické učení o miléniu je zřetelné. Paralelní texty Písma doplňují zprávu z 20. kapitoly Zjevení o událostech na začátku, po dobu trvání i na konci tisíciletí. Zvítězí Kristus, dobro, pravda a život. Pokorní a tiší následovníci Kristovi obdrží dědičně novou zemi. Mat 5,5