Kapitola druhá.
Boží Svatyně na Zemi.
Pro Tajemství Bible zpracoval Ladislav Hodač
Nedlouho po vydání Zákona na hoře Sinaj, řekl Hospodin Mojžíšovi:
Exodus 25:2–3, 7 2Promluv k synům Izraele, aby pro mě vybrali dar; od každého, koho podněcuje srdce, vyberete můj dar. 3Toto je dar, který od nich vyberete: zlato, stříbro a bronz, 7kameny karneolové a další kameny pro vsazování do efódu a náprsníku.
Vlastní stavba.
Svatyně zde zmíněná, byla stanem s dřevěnými stěnami, jejíž střecha měla čtyři vrstvy. Ta vnitřní byla z jemně tkaného plátna s obrazy cherubínů. Další byla z kozí srsti. Třetí z beraních kůží na červeno obarvených a ta čtvrtá, vrchní byla z tachaších – jezevčích kůží.
Exodus 26:1 Příbytek uděláš z deseti stanových plachet z jemně tkaného plátna, z příze modré, purpurové a karmínové, uděláš na nich cheruby jako umělecké dílo.
Exodus 26:7 Uděláš stanové plachty z kozí srsti pro stan nad příbytkem…
Exodus 26:14 Uděláš pro stan také přikrývku z načerveno zbarvených beraních kůží a nahoru přikrývku z tachaších* kůží (BKR- jezevčích).
*Jezevec. Hebr. dišón [např. Dt 14,5] není jezevec, jak překládají Kraličtí, nýbrž druh antilopy, velikosti osla. Zvíře toto patřilo mezi kulticky čisté živočichy.( zdroj. Slovník A. Novotný)
Stan měl velikost přibližně 5×15 metrů a byl umístěn v ohradě zvané nádvoří, které bylo široké asi 25 metrů a dlouhé 50 metrů.
Svatostánek byl postaven tak, že mohl být rozebrán a snadno přenesen. Prkna nebyla sbita, jako při obyčejné stavbě, ale byla oddělena, každé zasazeno kolmo do stříbrného ložiska.
Exodus 36:20 Udělal pro příbytek stojaté desky z akáciového dřeva.
Exodus 36:34 Desky potáhl zlatem, k nim udělal zlaté kruhy jako držáky pro závory a závory potáhl zlatem.
Závěsy ohraničující nádvoří byly zavěšeny ze sloupů zasazených do mosazných podstavců.
Exodus 38:9 Udělal také nádvoří: na straně jižní na jihu – závěsy nádvoří z jemně tkaného plátna, sto loket.
Exodus 38:20 Všechny kolíky pro příbytek a pro nádvoří kolem dokola byly z bronzu.
Zařízení bylo zhotoveno tak, aby se dalo snadno přenést při jejich putování po poušti. Celá stavba, ač byla nádherná, co do plánu, byla dočasná. Měla sloužit pouze po dobu, než by se Izrael usadil v zaslíbené zemi, a mohla být postavena trvanlivější stavba.
Stavba byla rozdělena na dvě oddělení. Jedno větší se nazývalo Svatyní, druhé menší bylo Svatyní svatých. Před první místností visela opona a druhá opona oddělovala Svatyni od Svatyně svatých. Tato druhá opona byla každého roku sňata a nová zavěšena na její místo. Stavba okna neměla. V první místnosti však dávaly lampy sedmiramenného svícnu dost světla, aby kněží mohli konat každodenní bohoslužbu vyžadovanou rituálem.
Dvě místnosti.
V první místnosti byly tři předměty. Zlatý svícen, stůl s předloženými chleby a oltář s kadidelnicí. Ten, kdo vstoupil do místnosti od průčelí budovy, které směřovalo k východu, spatřil proti sobě oltář s kadidelnicí. Vpravo na severu byl stůl s chleby předložení a vlevo na jihu svícen. Na stole bylo narovnáno ve dvou sloupcích po šesti, dvanáct chlebových placek zároveň s kadidlem a lahvemi pro obětní nápoj. Také na něm byly mísy, lžíce a číše užívané při každodenní Bohoslužbě.
Exodus 37:16 Udělal náčiní, které je na stole, mísy, kadidlové pánvičky, obětní misky a konve, s nimiž jsou vylévány lité oběti; udělal je z čistého zlata.
Exodus 37:19 Tři kalichy v podobě mandloňového květu byly na jednom rameni – hlavice a květ – a tři kalichy v podobě mandloňového květu na druhém rameni – hlavice a květ. Tak to bylo na šesti ramenech vycházejících ze svícnu.
Svícen byl zhotoven z ryzího zlata. Měl šest ramen kromě ještě středního ramene. To je – tři na každé straně. Nádobky na olej byly ve tvaru mandlí. Ze zlata byl zhotoven nejen svícen, ale také kratiknoty a misky na ohořelé knoty.
Exodus 37:23 Udělal sedm jeho lamp a kleště a pánvičky na uhlíky k němu z čistého zlata.
V této místnosti byl také oltář s kadidelnicí. Byl asi 90 cm vysoký a jeho vršek byl čtverec o straně cca 45 cm. Oltář byl potažen zlatem a nahoře byl zdoben vypouklým lemováním ze zlata připomínající korunu. Na tento oltář kladl kněz při každodenní bohoslužbě uhlí, vzaté z oltáře zápalů a kadidlo. Když dal kadidlo na řežavé uhlí na oltáři, vystupoval kouř a protože opona mezi Svatyní a Svatyní svatých nedosahovala až ke stropu budovy, naplnilo kadidlo nejen první, ale i druhé oddělení Svatyně. Takto sloužil oltář s kadidelnicí, ač byl umístěn v prvním oddělení, i ve Svatyni svatých. Z toho důvodu byl postaven před oponou, za kterou byla truhla svědectví se slitovnicí. Tam se měl Bůh sejít s Veleknězem jako zástupcem Božího lidu.
Exodus 30:6 Dáš ho před oponu, která je před truhlou svědectví, před slitovnici, která je nad svědectvím, kde se budu s tebou setkávat.
Ve druhé místnosti, tedy Svatyni svatých, byl pouze jeden kus nábytku. Truhla smlouvy. Byla přibližně 110 cm dlouhá a 68 cm široká. Víko této truhly se nazývalo slitovnice. Okolo vršku slitovnice byla koruna – neboli vypouklé zdobení ze zlata, totéž, jako na oltáři s kadidelnicí. Do této truhly uložil Mojžíš Desatero přikázání, napsaných na dvou kamenných deskách vlastním prstem Božím.
Deuteronomium 10:4–5 4On napsal na desky stejný zápis, jako ten první, Deset slov, která k vám Hospodin na hoře promluvil z ohně v den shromáždění. Pak mi je Hospodin dal. 5Vydal jsem se na cestu, sestoupil z hory a vložil jsem desky do truhly, kterou jsem udělal. Zůstaly tam, jak mi přikázal Hospodin.
Alespoň po jistou dobu obsahovala truhla také zlatou nádobu s manou a Áronovu hůl, která vypučela.
Židům 9:4 V něm byl zlatý kadidlový oltář a schrána smlouvy, ze všech stran obložená zlatem, v níž byl zlatý džbán obsahující manu, Áronova hůl, která rozkvetla, a desky smlouvy.
Na slitovnici byli dva cherubové z taženého zlata, každý na konci slitovnice.
Exodus 25:19 Jednoho cheruba udělej na jednom konci a druhého cheruba na druhém konci. Na slitovnici uděláte cheruby na obou jejích koncích.
O těchto cherubínech je řečeno: Exodus 25:20 Cherubové budou mít křídla roztažená vzhůru, svými křídly budou zastírat slitovnici, budou obráceni jeden k druhému, tváře cherubů budou upřeny na slitovnici.
Na tomto místě se Bůh scházel s Mojžíšem. Exodus 25:22 Tam se s tebou budu setkávat a ze slitovnice mezi dvěma cheruby, kteří jsou na truhle svědectví, s tebou budu mluvit o všem, co ti přikážu pro syny Izraele.
Na nádvoří.
Venku na nádvoří přímo přede dveřmi stánku byla velká mísa, mohli bychom říci umyvadlo s vodou. Bylo vyrobeno z mědi, která pocházela ze zrcadel, které věnovaly ženy k tomuto účelu. V tomto umyvadle si měli kněží umývat ruce a nohy, než vstoupili do Svatyně, nebo před zahájením Bohoslužby.
Exodus 30:17–21 17Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 18Uděláš bronzovou nádrž s bronzovým podstavcem pro umývání. Dáš ji mezi stan setkávání a oltář a dáš do ní vodu. 19Áron a jeho synové si vodou z ní budou umývat ruce a nohy. 20Když budou vcházet do stanu setkávání, umyjí se vodou, aby nezemřeli; nebo když budou přistupovat k oltáři, aby sloužili a pálili ohnivou oběť Hospodinu, 21umyjí si ruce a nohy, aby nezemřeli. Bude to pro ně věčné ustanovení, pro něj i pro jeho potomky, po všechny jejich generace.
Exodus 38:8 Udělal bronzovou nádrž a její bronzový podstavec ze zrcadel žen, které konaly službu u vchodu do stanu setkávání.
Na nádvoří byl také oltář zápalů, který hrál nejdůležitější úlohu při všech obětních zápalech. Byl asi 1,5 m vysoký a přibližně 2,3 m do čtverce. Uvnitř byl dutý a obložený mědí.
Exodus 27:1 Uděláš oltář z akáciového dřeva. Pět loket bude dlouhý a pět loket široký – oltář bude čtvercový – a tři lokte vysoký.
Na tomto oltáři byla pokládána zvířata k zápalné oběti. Byl zde také pálen tuk a požadovaná část masa obětí. Na čtyřech rozích oltáře byly rohovité výčnělky. Při některých zápalech byly tyto rohy potírány krví, nebo byl oltář krví pokropen. Krev, která nebyla jinak použita, byla vylita u spodku oltáře.
Šalamounův chrám.
Když začal Šalamoun panovat, byl starý Svatostánek na rozpadnutí. David zamýšlel vystavit Hospodinovi dům, ale bylo mu řečeno, že nesmí, neboť na jeho rukách je krev. Stavbu měl uskutečnit jeho syn Šalamoun.
1. Královská 6:7 Když byl dům stavěn, byl budován z hotového kamene, opracovaného již v lomu; kladiva ani sekery, žádný železný nástroj nebylo v domě slyšet, když byl stavěn.
Budova.
1. Královská 6:2 Dům, který Král Šalamoun stavěl pro Hospodina, byl: 60 Loket dlouhý, 20 loket široký a 30 vysoký.
Verš 2 – cca. 27m x 9m x 13,5m
Podél tří stran chrámu, byly vystaveny řady místností. Některé z nich byly používány jako ložnice pro kněze a levity konající službu v chrámu. Jiné sloužily jako skladiště na peníze a jiné věnované dary. Chrám byl uvnitř vyložen cedrovým dřevem, pokrytým zlatem s vyrytými obrazy cherubínů, palem a rozvitých květin.
1. Královská 6:14–15, 18, 21–22, 29 14Když Šalomoun dostavěl dům, 15obložil zdi domu zevnitř cedrovými prkny, od podlahy domu až po zdi stropu obložil vnitřek dřevem. Podlahu domu obložil cypřišovými prkny. 18Cedr uvnitř domu měl řezby s ozdobami tykvovitými a v podobě rozvitých květů. Všechno bylo z cedru, kámen nebyl vidět. 21Šalomoun potáhl dům uvnitř čistým zlatem, natáhl zlaté řetězy před svatyní a potáhl ji zlatem. 22Celý dům potáhl zlatem, úplně celý dům, i celý oltář, který patřil ke svatyni, potáhl zlatem. 29Všechny stěny domu, zevnitř i zvenčí, dokola ozdobil vyřezávanými řezbami cherubů, palmových ozdob a rozvitých květů.
Původní svatostánek neměl žádnou podlahu. Ale Šalamounův chrám byl vystaven z cedrových prken od podlahy až ke stropu.
1. Královská 6:18–22 18Cedr uvnitř domu měl řezby s ozdobami tykvovitými a v podobě rozvitých květů. Všechno bylo z cedru, kámen nebyl vidět. 19V nejvnitřnější části domu připravil svatyni, aby tam dal truhlu Hospodinovy smlouvy. 20Vnitřek svatyně byl dvacet loket dlouhý, dvacet loket široký a dvacet loket vysoký. Potáhl ji čistým zlatem a potáhl i cedrový oltář. 21Šalomoun potáhl dům uvnitř čistým zlatem, natáhl zlaté řetězy před svatyní a potáhl ji zlatem. 22Celý dům potáhl zlatem, úplně celý dům, i celý oltář, který patřil ke svatyni, potáhl zlatem.
Svatyně svatých.
Ve Svatyni svatých byla umístěna truhla smlouvy. Původní truhla měla dva cherubíny z čistého zlata. Nyní však byli přidáni další dva cherubíni a umístěni na podlaze. Truhla byla postavena mezi ně. Byli z olivového dřeva.
1. Královská 6:29–30 29Všechny stěny domu, zevnitř i zvenčí, dokola ozdobil vyřezávanými řezbami cherubů, palmových ozdob a rozvitých květů. 30I podlahu domu potáhl zlatem, uvnitř i vně.
V prvním oddělení Svatyně byly učiněny změny v zařízení. Před Svatyní svatých a postaven jakoby k ní měl náležet, stál oltář s kadidelnicí, ten samý, jako ve Svatostánku. Namísto jednoho svícnu, nebo stojanu na lampy, jich bylo nyní deset. Pět postavených na jedné straně a pět na druhé. Tyto stojany na lampy byly z čistého zlata, stejně jako mísy, kratiknoty, koflíky, lžíce a kadidelnice.
1. Královská 7:49–50 49svícny z čistého zlata – pět napravo a pět nalevo před svatyní, květy, lampy a kleště ze zlata 50číše, nůžky na knoty, misky, kadidlové pánvičky a pánvičky na uhlíky z čistého zlata; i zlaté čepy pro dveře vnitřního domu, nejsvětějšího místa, a pro dveře chrámového domu.
Namísto jednoho stolu s chleby předložení, jich bylo deset. Pět po pravé a pět po levé straně.
2. Paralipomenon 4:8 Udělal deset stolů a umístil je do chrámu, pět napravo a pět nalevo. Udělal též sto zlatých misek.
Oltář a umyvadlo.
V Šalamounově chrámu na nádvoří byl oltář zápalů, jinak nazývaný měděný oltář, podstatně zvětšen. Velikost tohoto oltáře v původním Svatostánku byla cca. 2,3 x 2,3 m, zatímco Šalamounův oltář byl cca. 10 x10 m a 5 m vysoký. Džbány, lopaty, vidličky a pánve pro oltářní Bohoslužbu byly všechny z mědi.
2. Paralipomenon 4:11,16 11Chúram též udělal hrnce, lopaty a misky. Tak Chúram dodělal práci, kterou konal pro krále Šalamouna na Božím domě. 16hrnce, lopaty a vidlice. Všechny předměty udělal Chúram abí králi Šalomounovi pro Hospodinův dům z leštěného bronzu.
Ve Svatyni na nádvoří bylo také umyvadlo k mytí. Byla to jakoby bronzová pánev o průměru cca. 4,5 m a 2,2 m vysoká. Vešlo se do ní cca 760 hl vody a byla nazývána slité moře.
1. Královská 7:23–26 23Potom udělal odlité moře; deset loket bylo od okraje po okraj, dokola okrouhlé, pět loket bylo vysoké a obepnula ho dokola šňůra třiceti loket. 24Pod jeho okrajem ho dokola obklopovaly tykvovité ozdoby, deset na loket, kolem dokola moře. Tykvovité ozdoby byly ve dvou řadách, odlité při odlévání moře. 25Stálo na dvanácti býcích: Tři byli obráceni na sever, tři byli obráceni na západ, tři byli obráceni na jih a tři byli obráceni na východ. Moře bylo nahoře na nich a všechny jejich zadky byly směrem dovnitř. 26Bylo na dlaň silné a jeho okraj byl udělán jako okraj poháru, do liliovitého květu. Pojalo dva tisíce batů.
Bronz, ze kterého to bylo zhotoveno, byl tlustý jako dlaň. Její okraj byl zpracován jako koflík s květy lilií. Celé toto umyvadlo leželo na dvanácti býcích, z nichž tři byli obráceni k severu, tři k západu, tři k jihu a tři k východu. Bronzová pánev s vodou byla na nich postavena takovým způsobem, že jejich zadky byly pod pánví – pod mořem.
1. Královská 7:25 Stálo na dvanácti býcích: Tři byli obráceni na sever, tři byli obráceni na západ, tři byli obráceni na jih a tři byli obráceni na východ. Moře bylo nahoře na nich a všechny jejich zadky byly směrem dovnitř.
Toto vše bylo umístěno na nádvoří mezi oltářem zápalů a Svatyní.
Kromě tohoto velkého moře tam bylo ještě 10 menších umyvadel na kolech, takže mohla být posunována podle potřeby. Verš 27–37.
Každé z těchto umyvadel pojalo cca 15hl vody a bylo jich používáno k umývání těch částí zvířat, které měly být spáleny na oltáři zápalu. Umyvadla byla na mosazném podstavci. Kola byla podobná jako kola u vozu. Jejich osy, písty, loukotě i špice, vše bylo slité.
1. Královská 7:33 Kola byla udělána jako kolo válečného vozu. Jejich osy, loukotě, paprsky a náboje byly všechny odlité.
Strany byly ozdobeny podobami lvů, býků, cherubínů a palem.
1. Královská 7:29 Na postranicích, které byly mezi rámy, byly lvi, býci a cherubové, i na rámech nahoře. Dole pod lvy a býky byly udělány převislé věnce. a
1. Královská 7:36 Na plochy podpěr a na postranice vyryl cheruby, lvy a palmové ozdoby podle volného místa na každé a okolo věnce.
Nádvoří chrámu, který postavil Šalamoun, bylo podstatně větší, než nádvoří staré Svatyně. Nádheru tohoto chrámu můžeme odhadnout z kořisti, kterou vzal Nebukadnesar z Jeruzaléma. O tom hovoří Ezdráš.
Ezdráš 1:9–11 9Toto je jejich výčet: třicet zlatých misek, tisíc stříbrných misek, dvacet devět nožů, 10třicet zlatých pohárů, čtyři sta deset druhořadých stříbrných pohárů a tisíc jiných nádob. 11Všech zlatých a stříbrných nádob bylo pět tisíc čtyři sta. To vše odnesl Šéšbasar spolu s vyhnanci, kteří vyšli z Babylonu do Jeruzaléma.
Oltář s kadidelnicí.
Zajímavé prohlášení týkající se oltáře s kadidelnicí nalezneme v 1. Královské 6:22: Celý dům potáhl zlatem, úplně celý dům, i celý oltář, který patřil ke svatyni, potáhl zlatem.
Předcházející verše popisují Svatyni svatých. Je zmíněno, že tam byla archa obsahující Desatero přikázání a v souvislosti s tím oltář, který byl z cedru.
1. Královská 6:19–20 19V nejvnitřnější části domu připravil svatyni, aby tam dal truhlu Hospodinovy smlouvy. 20Vnitřek svatyně byl dvacet loket dlouhý, dvacet loket široký a dvacet loket vysoký. Potáhl ji čistým zlatem a potáhl i cedrový oltář.
Tento oltář podle verše 22, náležel ke Svatyni. To může mít nějaký vztah k otázce vyvolané textem v 9. kapitole listu Židům. Tam je při popisu zařízení v 1. místnosti vynechán oltář s kadidelnicí a o kadidelnici je řečeno, že je ve druhé místnosti.
Židům 9:2–4 2Neboť byl zřízen první stánek, ve kterém byl svícen, stůl a předložení chlebů; tomu se říká svatyně. 3Za druhou oponou byl stánek, kterému se říká nejsvětější svatyně. 4V něm byl zlatý kadidlový oltář a schrána smlouvy, ze všech stran obložená zlatem, v níž byl zlatý džbán obsahující manu, Áronova hůl, která rozkvetla, a desky smlouvy.
Ať už si myslíme cokoliv o tomto diskutovaném textu, je pozoruhodné, že v listu Židům 9:2 se při popisování Svatyně opomíjí oltář s kadidelnicí.
Židům 9:2 Neboť byl zřízen první stánek, ve kterém byl svícen, stůl a předložení chlebů; tomu se říká svatyně.
Záznam v 1. Královské 6:22 Celý dům potáhl zlatem, úplně celý dům, i celý oltář, který patřil ke svatyni, potáhl zlatem. naznačuje, že oltář s kadidelnicí, třebaže byl umístěn v prvním oddělení Svatyně, svojí funkcí „patřil“ ke Svatyni svatých. To je všeobecně považováno za správné chápání.
Soudíme proto, že podle vyjádření v knize Exodus 30:6 Dáš ho před oponu, která je před truhlou svědectví, před slitovnici, která je nad svědectvím, kde se budu s tebou setkávat. Byl oltář s kadidelnicí umístěn před oponou ve Svatyni před slitovnici ve Svatyni svatých. Protože ve skutečnosti naplňovalo kadidlo jak Svatyni svatých, tak i Svatyni, zdá se toto být nejlepším názorem na věc.
Viz. Exodus 40:26 Umístil zlatý oltář do stanu setkávání před oponu.
Zerobábelův chrám.
Chrám vystavený Šalamounem byl zničen Nebukadnesarem v 6. stol před Kristem. Vládcové i lid se postupně odlučovali od Hospodina a upadali stále více do modlářství a hříchu. Přesto, že se Bůh snažil napravit zlo, tak Izrael setrvával v odpadlictví. Bůh k nim vysílal své proroky s výstrahami a prosbami, ale oni se Božím poslům vysmívali, pohrdali jejich slovy a ubližovali jim. Proto proti nim vzplanul Hospodinův hněv. Proto na ně přivedl Babylonského krále, který mečem a ohněm vyhubil jejich mladé lidi. Neměl soucitu s jinochy pannami a starci.
2. Letopisů (Paralipomenon) 36:16–17 16Oni si však z Božích poslů tropili žerty, pohrdali jeho slovy, posmívali se jeho prorokům, dokud nevystoupila Hospodinova zloba proti jeho lidu, takže nebylo uzdravení. 17Přivedl na ně chaldejského krále a ten zabil jeho mládence mečem v domě jeho svatyně. Neměl soucit s mládencem, pannou, starcem ani sešlým věkem, Bůh vydal všechny do jeho ruky.
V této válce zničil Nebukadnesar město Jeruzalém, spálil Boží Svatyni a strhl hradby, které Jeruzalém obklopovaly. Ti, kteří unikli meči, zavedl do Babylona, kde zůstali otroky až do vlády Medo-Peršanů.
2. Letopisů 36:19–20 19Spálili Boží dům, strhli jeruzalémské hradby, všechny jeho paláce spálili ohněm a všechny jeho vzácné předměty zničili. 20Ty, kteří zbyli po meči, odvedl do Babylona a byli otroky jeho a jeho synů až do začátku kralování království perského.
Tím začalo 70 let zajetí Izraelců v Babylonu, aby se naplnilo Hospodinovo proroctví, které vyřkl ústy proroka Jeremiáše.
2. Letopisů 36:21 Aby se naplnilo Hospodinovo slovo skrze ústa Jeremjášova, dokud země nenahradila svůj odpočinek. Po celou dobu svého zpustošení odpočinula, až se naplnilo sedmdesát let.
Chrám znovu vystaven.
Když uplynulo 70 let zajetí, bylo Izraelcům dovoleno se vrátit. Mnohým se ale v Babyloně tak zalíbilo, že tam raději zůstali. Vrátil se ostatek, který vybudoval základy pro nový chrám.
Ezdráš 3:11 S chválením a vzdáváním díků zpívali Hospodinu, že je dobrý, neboť jeho milosrdenství nad Izraelem je věčné. A všechen lid hlaholil s velkým pokřikem a chválil Hospodina za to, že byly položeny základy Hospodinova domu.
Nebylo to ale pouze období radosti, protože mnozí, kteří pamatovali na slávu Šalamounovo chrámu, byli zklamáni.
Ezdráš 3:12–13 12Mnozí z kněží, lévitů a předáků rodů, starci, kteří viděli první dům, hlasitě plakali, když byly před jejich očima kladeny základy tohoto domu. Mnozí však radostně pokřikovali a pozvedali hlas a 13Lid nebyl schopen rozeznat zvuk radostného křiku od zvuku pláče lidu, neboť lid hlaholil s velikým křikem; zvuk bylo slyšet do daleka.
Tento chrám byl nazván chrámem Zerobábelovým, podle jména stavitele. O jeho konstrukci není mnoho známo. Soudí se, že byl v hlavních rysech podoben chámu krále Šalamouna. Ve Svatyni svatých ale nebyla truhla smlouvy. Ta zmizela v době Nebukadnesarova vpádu. Ústní tradice vypráví, že archu odnesli svatí muži do hor, kde jí ukryli, aby nepadla do pohanských rukou. Druhé oddělení Svatyně tedy zůstalo prázdné, až na kámen, který sloužil jako náhrada za archu v denním očišťování. Tento chrám byl využíván k bohoslužebným účelům skoro až do příchodu Krista. Pak jej vystřídal chrám Herodův.
Herodův chrám.
Herodes se stal králem v roce 37 před Kristem. Jednou z prvních věcí, kterou podnikl, byla výstavba pevnosti Antonia na sever od chrámových pozemků, která byla spojena podzemní chodbou s nádvořím chrámu. O několik let později se rozhodl přestavět chrám ve velkolepou stavbu, která měla vše překonat. Židé mu nedůvěřovali a nenechali ho pokračovat ve stavbě, dokud nepodal důkaz dobrého úmyslu tím, že shromáždil materiál pro stavbu dříve, než by strhl starý chrám. Což on učinil. Kněží také trvali na tom, že na chrámu nemá pracovat žádná obyčejná osoba, ale že je nutné, aby sami kněží provedli chrámovou stavbu. Kvůli této žádosti uplynulo několik let výcvikem tisíce kněží na zedníky a tesaře, aby pracovali na Svatyni. Ti vykonali veškerou práci související s dvěma odděleními Svatyně.
V dalším průběhu stavby bylo zaměstnáno přibližně deset tisíc zkušených řemeslníků.
Stavební práce začaly kolem roku 20 před Kristem. Vlastní chrám byl dokončen cca za 1,5 roku, ale trvalo dalších osm let, než bylo dokončeno nádvoří a obytné budovy. V listu Janově 2:20 se dozvíme, že za časů Kristových byl chrám ve stavbě 46 let. Ironií je, že stavba byla plně dokončena až v roce 66 po Kristu, tedy čtyři roky před zničením Jeruzaléma Římany.
Jan 2:20 Židé tedy řekli: ‚Tato svatyně byla budována čtyřicet šest let, a ty ji postavíš ve třech dnech?‘
Krásná stavba.
Herodův chrám byla překrásná stavba. Byl vystaven z bílého mramoru, obloženého zlatými deskami. Byl umístěn na vyvýšenině se schody vedoucími k němu z každého směru a tím byla vytvořena řada teras. Zvedal se do výše 130 m nad údolím a byl viděn z velké vzdálenosti. Josefus Flávius ho přirovnával k zasněžené hoře. Nejkrásnější pohled na něj byl při východu slunce. Byl to jeden z divů světa.
Herodův chrám byl stejně veliký, jak chrám Šalamounův. Vlastní budova byla cca 30 m dlouhá a 10 m široká. První oddělení bylo od Svatyně svatých odděleno přepážkou o síle cca 45 cm s otvorem, před kterým visela opona zmíněná v evangeliu Matouše 27:51, která se roztrhla při Ježíšově smrti.
Matouš 27:51 A hle, opona svatyně se roztrhla ve dví odshora až dolů a země se zatřásla a skály se roztrhly.
Ve Svatyni svatých nebylo žádné zařízení. Byl tam pouze kámen zbylý z chrámu Zerobábela. Na něj pokládal Velekněz kadidelnici v Den smíření. Zařízení v prvním oddělení Svatyně bylo pravděpodobně stejné, jako v Šalamounově chrámu.
Nad celou Svatyní byly síně, kde se kněží scházeli k určeným příležitostem. Také se tam po nějakou dobu scházela rada starších. V podlaze místnosti nad Svatyní svatých byl poklop, kterým mohla být spuštěna i klec, která byla dost veliká na to, aby pojala jednoho, nebo více dělníků, kterých bylo občas potřeba k opravě chrámu. Klec se dala otevřít pouze směrem ke zdi, tak aby dělníci mohli pracovat na zdech, aniž by vykročili z klece a aniž by spatřili cokoliv, leda části zdi, na které pracovali. Protože ve skutečnosti mohl do Svatyně svatých vstoupit pouze Velekněz, bylo učiněno toto opatření k uvedení potřebných oprav, aniž by dělníci museli přímo vstoupit, anebo být ve Svatyni svatých.
Po stranách vlastního chrámu byly místnosti pro kněze a také pro uskladňování věcí, stejně, jako v Šalamounově chrámu. V průčelí byla veranda přesahující cca. 11 m na každé straně chrámu. Celková délka verandy byla cca 49 m.
Nádvoří.
Vnější nádvoří v Herodově chrámu bylo veliké prostranství. Nebylo přesně do čtverce, ale bylo cca 300 m každým směrem. Toto nádvoří bylo rozděleno na menší části, jako na nádvoří pro pohany, nádvoří pro ženy a nádvoří pro kněze. V jedné části nádvoří na ohromném mřížoví, nebo přepážce, spočívala vinná réva, jejíž hrozny podle Josefa Flavia měly výšku muže. Podle něho se vinná réva prostírala asi 12 m od severu k jihu a její vršek byl více jak 30 m od země. Zde umístil Herodes obrovského zlatého orla k velké nelibosti Židů. Nakonec byl Židy donucen orla odklidit.
Asi 10 m před chrámovou verandou stál oltář zápalů. Tento oltář byl větší, než v Šalamounově chrámu. Podle Myšny byl do čtverce 16 x16 m. Byl zbudován z neotesaných kamenů a cca 5 m vysoký. Svah vystavěný ze stejného kamene vedl něco málo pod vrchol oltáře. Okolo oltáře blízko vrcholu byl chodníček, na kterém stáli kněží, když konali předepsané oběti.
Na chodníku dole, blízko oltáře byly kruhy, ke kterým byla přivazována obětní zvířata. Byly tam také stoly s nádobami, noži a mísami, používanými při obětování. Oltář byl spojen s jakousi odpadní stokou, aby krev vylitá u paty oltáře mohla vytékat. Vše bylo úzkostlivě udržováno v čistotě. Dokonce i odpadní stoka byla v určené době vymývána.
Uvnitř zdí obklopující nádvoří byly kolonády, zvané též verandami. Ta na východní straně byla nazývána verandou Šalamounovou. Strany severní, západní a východní měly dvojité kolonády s dvěma řadami sloupů a se střechou z vyřezávaného cedru. Na jižní straně byla královská veranda se 160 sloupy. Tyto sloupy byly sestaveny tak, aby tvořily tři chrámové lodě, dvě vnější, široké cca 9 m a ta prostřední 14 m. V nich se mohla konat veřejná shromáždění. Shromažďovali se zde i věřící, když se přišli ráno do chrámu modlit.
Část nádvoří nejblíže vchodu byla zvána dvůr pohanů. Kamenná ochranná stěna oddělovala tento dvůr od ostatního prostranství. Žádný pohan nemohl jít za jeho hranice. Na ochranné stěně byl nápis: „Žádný cizinec nesmí vstoupit dovnitř za sloupkové zábradlí a násep posvátného místa. Kdokoliv bude dopaden, bude odpovědný za svou smrt, která bude následovat.“ Židé se domnívali, že apoštol Pavel překročil toto chrámové nařízení. Nechali ho proto zatknout a uvěznit Římany.
Skutky apoštolů 21:28 A křičeli: ‚Muži Izraelci, pomozte! Toto je ten člověk, který všude všechny učí proti tomuto lidu, proti Zákonu a proti tomuto místu. Nadto ještě přivedl do chrámu Řeky a znesvětil toto svaté místo.‘
V roce 1880 byla nalezena deska s tímto nápisem a je nyní v muzeu.
Herodův chrám byl jednou z nejkrásnějších staveb, jaké kdy svět viděl. Přece však nastal čas, že byl zničen.
Matouš 24:2 Ale on jim na to řekl: ‚Vidíte to všechno? Amen, pravím vám, jistě zde nezůstane kámen na kameni, který nebude stržen‘. Toto proroctví se naplnilo doslova. Nezůstal ani kámen.
Původní Svatyně na poušti a tři další chrámy, o kterých jsme zde hovořili, měly jisté věci společné, ačkoliv se v některých podrobnostech lišily. Všechny stavby měly dvě místnosti. Svatyni a Svatyni svatých, všechny měly oltář s kadidelnicí, oltář zápalů, umyvadlo, stůl na chleby předložení a svícen. První dvě Svatyně měly archu, která zmizela cca v roce 600 před Kristem. Úlohy kněží a oběti se nezměnily.
Více než 1000 let se Izrael shromažďoval kolem Svatyně. Jaké požehnání mohli mít, kdyby ve svých obětech poznali a postřehli toho zaslíbeného Vykupitele ze zahrady Eden. Beránka, který snímá hříchy světa.
Židům 4:1 Stále platí zaslíbení pro vstup do jeho odpočinutí, bojme se tedy, aby se snad neukázalo, že někdo z vás je promeškal.
