118 Žije, aby se za tebe přimlouval. 2/2

118 Žije, aby se za tebe přimlouval

Pro Tajemství Bible zpracoval tým překladatelů pod vedením Ladislava Hodače.

Židům 7:23-27 ²³A jich se mnoho stalo kněžími, protože smrt bránila, aby jimi zůstávali. ²⁴Protože však on sám zůstává na věčnost, má nezměnitelné kněžství. ²⁵Proto také může dokonale zachránit ty, kteří skrze něho přistupují k Bohu, neboť je stále živ, aby se za ně přimlouval.

²⁶Takový velekněz byl pro nás vhodný: svatý, bezelstný, neposkvrněný, oddělený od hříšníků, ten, který se stal vyšším nad nebesa ²⁷a který nemusí jako tamti velekněží denně přinášet oběti napřed za vlastní hříchy a potom za hříchy lidu, neboť to učinil jednou provždy, když obětoval sebe sama.

Christ’s priestly intercession is now going on in the sanctuary above in our behalf. But how few have a real understanding that our great High Priest presents before the Father His own blood, claiming for the sinner who receives Him as his personal Saviour all the graces which His covenant embraces as the reward of His sacrifice. This sacrifice made Him abundantly able to save to the uttermost all that come unto God by Him, seeing He liveth to make intercession for them (Manuscript 92, 1899). 7BC 932.7

7BC – Biblický komentář, 7. svazek 932.7 Kristova kněžská prostřednická služba nyní probíhá nahoře v nebeské svatyni v náš prospěch. Ale jak málo lidí doopravdy chápe, že náš velký Velekněz předkládá Otci svou vlastní krev a žádá pro hříšníka, který Ho přijímá jako svého osobního Spasitele, všechny výsady, které Jeho smlouva přináší jako odměnu za Jeho oběť. Tato oběť Jej učinila nadmíru způsobilým přinést úplnou záchranu všem, kteří skrze Něho přicházejí k Bohu. Neboť žije, aby se za ně přimlouval (Rukopis 92, 1899).

Židům 10:19-23 ¹⁹Když tedy, bratři, máme smělou důvěru, že smíme vstoupit do svatyně Ježíšovou krví, ²⁰cestou novou a živou, kterou nám otevřel skrze oponu, to jest skrze své tělo, ²¹a když máme velikého kněze nad domem Božím, ²²přistupujme s opravdovým srdcem v plnosti víry, se srdcem očištěným od zlého svědomí a s tělem obmytým čistou vodou. ²³Neochvějně držme své vyznání naděje, neboť ten, který dal slib, je věrný.

Thank God that He who spilled His blood for us, lives to plead it, lives to make intercession for every soul who receives Him. “If we confess our sins, he is faithful and just to forgive us our sins, and to cleanse us from all unrighteousness.” The blood of Jesus Christ cleanses us from all sin. It speaketh better things than the blood of Abel, for Christ ever liveth to make intercession for us. We need to keep ever before us the efficacy of the blood of Jesus. That life-cleansing, life-sustaining blood, appropriated by living faith, is our hope. We need to grow in appreciation of its inestimable value, for it speaks for us only as we by faith claim its virtue, keeping the conscience clean and at peace with God. 7BC 947.11

7BC – Biblický komentář, 7. svazek 947.11 Díky Bohu, že Ten, který za nás prolil svou krev, žije, aby se za nás přimlouval. Žije, aby se přimlouval za každého, kdo Ho přijímá. 1. Janův 1:9 „Jestliže své hříchy vyznáváme, on je věrný a spravedlivý, aby nám hříchy odpustil a očistil nás od každé nepravosti.“ Krev Ježíše Krista nás očišťuje od všech hříchů. Vypovídá o lepších věcech než Ábelova krev, protože Kristus stále žije, aby se za nás přimlouval. Musíme mít neustále před očima účinnost Ježíšovy krve. Ta krev, která očišťuje a zachovává při životě, přivlastňovaná živou vírou, je naší nadějí. Musíme růst v chápání její nevyčíslitelné hodnoty, protože za nás promlouvá pouze tehdy, když vírou uplatňujeme její zásluhy a uchováváme si čisté svědomí a pokoj s Bohem.

This is represented as the pardoning blood, inseparably connected with the resurrection and life of our Redeemer, illustrated by the ever-flowing stream that proceeds from the throne of God, the water of the river of life (Letter 87, 1894). 7BC 948.1

7BC – Biblický komentář, 7. svazek 948.1 Toto je znázornění odpouštějící krve, neoddělitelně spojené se vzkříšením a životem našeho Vykupitele, vyobrazené neustále tekoucím proudem vycházejícím od Božího trůnu, vodou řeky života (Dopis 87, 1894).

Efezským 1:7-8 ⁷V něm máme vykoupení skrze jeho krev — odpuštění  našich provinění podle bohatství jeho milosti, ⁸kterou nás hojně zahrnul ve vší moudrosti a rozumnosti.

God is approached through Jesus Christ, the Mediator, the only way through which He forgives sins. God cannot forgive sins at the expense of His justice, His holiness, and His truth. But He does forgive sins and that fully. There are no sins He will not forgive in and through the Lord Jesus Christ. This is the sinner’s only hope, and if he rests here in sincere faith, he is sure of pardon and that full and free. There is only one channel and that is accessible to all, and through that channel a rich and abundant forgiveness awaits the penitent, contrite soul and the darkest sins are forgiven. 7BC 912.9

7BC – Biblický komentář, 7. svazek 912.9 K Bohu se přistupuje skrze Ježíše Krista, Prostředníka, jedinou cestu, skrze kterou odpouští hříchy. Bůh nemůže odpouštět hříchy na úkor své spravedlnosti, svatosti a pravdy. Hříchy však odpouští, a to v plném rozsahu. Neexistují žádné hříchy, které by neodpustil v Pánu Ježíši Kristu a skrze Něj. To je jediná naděje hříšníka, a pokud v tomto v upřímné víře spočívá, má jistotu plného a bezplatného odpuštění. Existuje pouze jedna cesta a ta je přístupná všem. Skrze tuto cestu čeká na kajícího se zkroušeného člověka bohaté a velkorysé odpuštění a jsou mu tak odpuštěny i ty nejtemnější hříchy.

These lessons were taught to the chosen people of God thousands of years ago, and repeated in various symbols and figures, that the work of truth might be riveted in every heart, that without the shedding of blood there is no remission of sins. The great lesson embodied in the sacrifice of every bleeding victim, impressed in every ceremony, inculcated by God Himself, was that through the blood of Christ alone is forgiveness of sins; yet how many carry the galling yoke and how few feel the force of this truth and act upon it personally, and derive the blessings they might receive through a perfect faith in the blood of the Lamb of God. 7BC 913.1

7BC – Biblický komentář, 7. svazek 913.1 Tato naučení dostával Boží vyvolený lid po tisíce let opakovaně v různých symbolech a podobách, aby se tato pravda pevně vryla do každého srdce: že bez prolití krve není odpuštění hříchů. Důležité ponaučení obsažené v každé krvácející oběti, vtisknuté do každého obřadu a vštěpované samotným Bohem, spočívalo v tom, že odpuštění hříchů lze dosáhnout pouze skrze Kristovu krev. Kolik lidí však přesto nosí tíživé břemeno a jak málo z nich pociťuje sílu této pravdy, jedná podle ní a čerpá požehnání, která by mohli získat skrze dokonalou víru v krev Beránka Božího.

As the prayers of the sincere and contrite ones ascend to heaven Christ says to the Father, “I will take their sins. Let them stand before You innocent.” As He takes their sins from them, He fills their hearts with the glorious light of truth and love. OHC 50.4

OHC – Naše nejvyšší povolání 50.4 Když modlitby upřímných a kajících se lidí stoupají k nebi, říká Kristus Otci: „Vezmu na sebe jejich hříchy. Nechť před Tebou stojí jako nevinní.“ A jak z nich snímá jejich hříchy, naplňuje jejich srdce nádherným světlem pravdy a lásky. (viz také 7BC 930.16)

Jesus stands in the holy of holies, now to appear in the presence of God for us. There He ceases not to present His people moment by moment, complete in Himself. But because we are thus represented before the Father, we are not to imagine that we are to presume upon His mercy, and become careless, indifferent, and self-indulgent. Christ is not the minister of sin. We are complete in Him, accepted in the Beloved, only as we abide in Him by faith (The Signs of the Times, July 4, 1892). 7BC 933.9

7BC – Biblický komentář, 7. svazek 933.9 Ježíš stojí v nejsvětější svatyni, aby se nyní za nás přimlouval před Bohem. Ani na okamžik nepřestává předkládat svůj lid, který je v Něm úplný. Přestože jsme takto představováni Otci, nemáme se domnívat, že Jeho milosrdenství můžeme zneužívat a stát se nedbalými, lhostejnými a samolibými. Kristus není služebníkem hříchu. Jsme přijati v Milovaném a jsme v Něm úplní, pouze pokud v Něm zůstáváme skrze víru (The Signs of the Times, 4. července 1892).

Those who have accepted the light from God’s Word are never, never to leave an impression upon human minds that God will serve with their sins. His Word defines sin as the transgression of the law.—Manuscript 16, 1901. 1SM 115.2

1SM – Vybraná poselství, 1. svazek 115.2 Ti, kdo přijali světlo z Božího slova, v lidech nesmějí nikdy, nikdy vyvolávat dojem, že Bůh bude sloužit společně s jejich hříchy. Jeho Slovo definuje hřích jako přestoupení zákona. — Rukopis 16, 1901.

Jesus came into the world to save sinners, not in their sins but from their sins, and to sanctify them through the truth; and in order that He may become a perfect Saviour to us, we must enter into union with Him by a personal act of faith. Christ has chosen us, we have chosen Him, and by this choice we become united to Him and are to live from henceforth, not unto ourselves, but unto Him who has died for us. But this union can only be preserved by constant watchfulness, lest we fall into temptation and make a different choice, for we are free always to take another master if we so desire. Union with Christ means an unfailing preference for Him in every act and thought. TMK 361.2

TMK – Abych Jej znal 361.2 Ježíš přišel na svět zachránit hříšníky, nikoli v jejich hříších, ale od jejich hříchů, a posvětit je skrze pravdu; a aby se pro nás stal dokonalým Spasitelem, musíme se s Ním sjednotit osobním aktem víry. Kristus si nás vyvolil, my jsme si vyvolili Jeho, a touto volbou se s Ním spojujeme a od nynějška máme žít ne pro sebe, ale pro Toho, který za nás zemřel. Toto spojení však lze zachovat pouze neustálou bdělostí, abychom neupadli do pokušení a nerozhodli se jinak, neboť pokud si to přejeme, máme svobodu si kdykoliv vybrat jiného pána. Spojení s Kristem znamená dát Mu v každém činu a myšlence bezvýhradnou přednost.

Everyone who will break from the slavery and service of Satan, and will stand under the blood-stained banner of Prince Immanuel will be kept by Christ’s intercessions. Christ, as our Mediator, at the right hand of the Father, ever keeps us in view, for it is as necessary that He should keep us by His intercessions as that He should redeem us with His blood. If He lets go His hold of us for one moment, Satan stands ready to destroy. OHC 50.3

OHC – Naše nejvyšší povolání 50.3 Každý, kdo se zbaví otroctví a služby satanu a postaví se pod krví potřísněný prapor knížete Immanuela, bude střežen Kristovými přímluvami. Kristus jako náš Prostředník po pravici Otce nás má stále před očima, neboť je stejně tak nezbytné, aby nás svými přímluvami chránil, jako když nás vykoupil svou krví. Kdyby nás jen na jediný okamžik přestal střežit, je satan připraven nás zničit. (viz také 6BC 1078.5)

2. Petrův 1:10-11 ¹⁰Proto se, bratři, tím více snažte upevňovat svoje povolání a vyvolení; neboť budeteli to činit, nikdy nepadnete. ¹¹Tak vám bude bohatě poskytnut vstup do věčného království našeho Pána a Zachránce Ježíše Krista.