014 Prozkoumej své nitro – Jsi obrácený?
Pro Tajemství Bible zpracoval tým překladatelů pod vedením Ladislava Hodače.
2. Korintským 13:5 (B21) Sami sebe prověřujte, přesvědčujte se, zda jste sami ve víře. Nepoznáváte sami na sobě, že je ve vás Ježíš Kristus? Pokud ne, pak jste ovšem selhali.
Conversion is a change of heart, a turning from unrighteousness to righteousness. Relying upon the merits of Christ, exercising true faith in Him, the repentant sinner receives pardon for sin. As he ceases to do evil and learns to do well, he grows in grace and in the knowledge of God. He sees that in order to follow Jesus he must separate from the world, and after counting the cost, he looks upon all as loss if he may but win Christ. He enlists in His army and bravely and cheerfully engages in the warfare, fighting against natural inclinations and selfish desires and bringing the will into subjection to the will of Christ. Daily he seeks the Lord for grace, and he is strengthened and helped. Self once reigned in his heart, and worldly pleasure was his delight. Now self is dethroned, and God reigns supreme. His life reveals the fruit of righteousness. The sins he once loved he now hates. Firmly and resolutely he follows in the path of holiness. This is genuine conversion…. HP 20.3
HP – V nebesích 20.3 Obrácení je změna srdce, odvrácení se od nepravosti směrem ke spravedlnosti. Když se litující hříšník odvolá na Kristovy zásluhy a projeví skutečnou víru v Něj, získá odpuštění hříchů. Jakmile přestane konat zlo a učí se činit dobro, roste v milosti a v poznání Boha. Vnímá, že aby mohl následovat Ježíše, musí se oddělit od světa, a poté, co si spočítá náklady, pohlíží na vše jako na ztrátu, jen aby mohl získat Krista. Vstoupí do jeho armády a statečně a radostně se zapojí do válečného tažení, bojuje proti přirozeným sklonům a sobeckým touhám a podřizuje svou vlastní vůli té Kristově. Denně hledá u Pána milost a dostává se mu posilnění a pomoci. Kdysi v jeho srdci vládlo vlastní já a světské radosti byly jeho potěšením. Nyní je však vlastní já svrženo z trůnu a nejvyšším vládcem se stal Bůh. Jeho život zjevuje ovoce spravedlnosti. Hříchy, které kdysi miloval, nyní nenávidí. Pevně a odhodlaně kráčí po cestě svatosti. To je skutečné obrácení….
The heart of him who receives the grace of God overflows with love for God and for those for whom Christ died. Self is not struggling for recognition…. If his motives, words, or actions are misunderstood or misrepresented, he takes no offense, but pursues the even tenor of his way. He is kind and thoughtful, humble in his opinion of himself, yet full of hope, always trusting in the mercy and love of God. COL 101.3
COL – Kristova podobenství 101.3 Srdce člověka, který přijímá Boží milost, přetéká láskou k Bohu a k lidem, za které Kristus zemřel. Takovému člověku nejde o lidské uznání…. Jestliže někdo nechápe nebo zkresluje jeho pohnutky, slova a činy, neuráží se, ale udržuje směr své cesty. Je laskavý a ohleduplný, je skromného mínění o sobě samém, ale přitom je naplněný nadějí, vždy důvěřuje Boží milosti a lásce. (srv. PM 48.1)
Often the question arises, Why, then, are there so many, claiming to believe God’s word, in whom there is not seen a reformation in words, in spirit, and in character? Why are there so many who cannot bear opposition to their purposes and plans, who manifest an unholy temper, and whose words are harsh, overbearing, and passionate? There is seen in their lives the same love of self, the same selfish indulgence, the same temper and hasty speech, that is seen in the life of the worldling. There is the same sensitive pride, the same yielding to natural inclination, the same perversity of character, as if the truth were wholly unknown to them. The reason is that they are not converted. They have not hidden the leaven of truth in the heart. It has not had opportunity to do its work. Their natural and cultivated tendencies to evil have not been submitted to its transforming power. Their lives reveal the absence of the grace of Christ, an unbelief in His power to transform the character. COL 99.1
COL – Kristova podobenství 99.1 Často vyvstává otázka: Proč u takového množství lidí, kteří vyznávají víru v Boží slovo, není patrná změna v řeči, pohnutkách a povaze? Proč nesnášejí, když se někdo postaví proti jejich plánům a zájmům, proč mají neposvěcenou povahu, proč používají hrubá, panovačná a prudká slova? V jejich životě můžeme sledovat stejnou sebelásku, sobecké uspokojování, stejně náladová a neuvážená slova, jaká se projevují v životě nevěřících. Vykazují stejnou samolibou pýchu, podléhají stejným tělesným sklonům a mají stejně zvrácené povahové rysy, jako kdyby pravdu vůbec nikdy nepoznali. Nejsou obrácení, a to je příčina všech nedostatků. Jejich srdce nezasáhl kvas pravdy. Nikdy mu nedali příležitost vykonat svou činnost. Jejich zděděné a vypěstované sklony ke zlému se nepodřídily jeho přetvářející moci. V jejich životě nevidíme přítomnost Kristovy milosti a víru v jeho moc proměnit povahu člověka. (srv. PM 47.1)
There are very many who claim to serve God, but who have no experimental knowledge of Him. Their desire to do His will is based upon their own inclination, not upon the deep conviction of the Holy Spirit. Their conduct is not brought into harmony with the law of God. They profess to accept Christ as their Saviour, but they do not believe that He will give them power to overcome their sins. They have not a personal relation with a living Saviour, and their characters reveal defects both hereditary and cultivated. COL 48.1
COL – Kristova podobenství 48.1 Celá řada lidí prohlašuje, že slouží Bohu, neznají Ho však z osobní zkušenosti. Chtějí sloužit Bohu po svém, nenechají se vést Duchem svatým. Jejich jednání není v souladu s Božím zákonem. Vyznávají, že přijali Krista za svého Spasitele, ale nevěří, že jim dá sílu k přemáhání jejich hříchů. Nemají osobní vztah k živému Spasiteli a v jejich povahách se projevují zděděné a vypěstované nedostatky. (srv. PM 21.3)
Many who profess to follow Christ have not genuine religion. They do not reveal in their lives the fruit of true conversion. They are controlled by the same habits, the same spirit of fault-finding and selfishness, which controlled them before they accepted Christ. No one can enter the city of God who has not a knowledge of genuine conversion. In true conversion the soul is born again. A new spirit takes possession of the temple of the soul. A new life begins. Christ is revealed in the character. RH July 30, 1901, Art. A, par. 10-11
RH – časopis Review and Herald, 30. července 1901, čl. A, odst. 10-11 Řada lidí prohlašujících, že následuje Krista, nevyznává pravé náboženství. Ve svém životě neprojevují ovoce opravdového obrácení. Ovládají je stejné návyky, stejný duch nepřiměřené kritiky a sobectví, který je ovládal předtím, než přijali Krista. Do Božího města nemůže vstoupit nikdo, kdo nepoznal pravé obrácení. Při opravdovém obrácení se nitro rodí znovu. Chrámu lidského nitra se zmocňuje nový duch. Začíná nový život. V charakteru se zjevuje Kristus.
Matouš 7:16a Po jejich ovoci je poznáte.
Those who are unconverted, who are unsanctified, will make manifest what manner of spirit they are of. They will show by their likes and dislikes that their natural feelings are not under the control of a sanctified will. TM 185.1
TM – Svědectví pro služebníky evangelia 185.1 Neobrácení, neposvěcení lidé dají najevo, jakého jsou ducha. Tím, co se jim líbí a nelíbí, dají najevo, že jejich přirozené city nejsou pod kontrolou posvěcené vůle.
The experimental knowledge of God and of Jesus Christ whom He has sent, transforms man into the image of God. It gives to man the mastery of himself, bringing every impulse and passion of the lower nature under the control of the higher powers of the mind. COL 114.2
COL – Kristova podobenství 114.2 Zkušenostmi získané poznání Otce a Ježíše Krista, kterého Otec poslal, přetváří člověka k Božímu obrazu. Dává člověku schopnost vládnout nad sebou samým, aby každý impuls a vášeň nižší přirozenosti [pozn. překl.: tedy pudů podobných těm zvířecím] byly podřízeny vyšším silám mysli [pozn. překl.: tedy rozumu, který má jen člověk]. (srv. PM 55.2)
Conversion is a work that most do not appreciate. It is not a small matter to transform an earthly, sin-loving mind and bring it to understand the unspeakable love of Christ, the charms of His grace, and the excellency of God, so that the soul shall be imbued with divine love and captivated with the heavenly mysteries. When he understands these things, his former life appears disgusting and hateful. He hates sin, and, breaking his heart before God, he embraces Christ as the life and joy of the soul. He renounces his former pleasures. He has a new mind, new affections, new interest, new will; his sorrows, and desires, and love are all new. The lust of the flesh, the lust of the eye, and the pride of life, which have heretofore been preferred before Christ, are now turned from, and Christ is the charm of his life, the crown of his rejoicing. Heaven, which once possessed no charms, is now viewed in its riches and glory; and he contemplates it as his future home, where he shall see, love, and praise the One who hath redeemed him by His precious blood. 2T 294.2
2T – Svědectví pro církev, 2. svazek, 294.2 Obrácení je činnost, kterou většina lidí nedoceňuje. Přetvořit pozemskou, hřích milující mysl a přivést ji k pochopení nevystižitelné Kristovy lásky, půvabu jeho milosti a vznešenosti Boha tak, aby nitro bylo prodchnuto božskou láskou a uchváceno nebeskými tajemstvími, není maličkost. Když tyto věci člověk pochopí, jeho dosavadní život se mu bude zdát odpudivý a zavrženíhodný. Nenávidí hřích, a zatímco v pokoře vylévá před Bohem své srdce, do svého nitra přijímá Krista jako zdroj života a radosti. Zříká se svých dřívějších požitků. Má novou mysl, nové cítění, nové zájmy, novou vůli; jeho strasti, touhy a láska jsou zcela nové. Od tělesných tužeb, žádostivosti očí a pýchy života, jimž dosud dával přednost před Kristem, se nyní odvrací a Kristus je půvabem jeho života, korunou jeho veselí. Nebe, které dříve nemělo žádný půvab, nyní vnímá v jeho bohatství a slávě a uvažuje o něm jako o svém budoucím domově, kde bude vidět, milovat a chválit Toho, který ho vykoupil svou drahocennou krví.
The works of holiness, which appeared wearisome, are now his delight. The word of God, which was dull and uninteresting, is now chosen as his study, the man of his counsel. It is as a letter written to him from God, bearing the inscription of the Eternal. His thoughts, his words, and his deeds are brought to this rule and tested. He trembles at the commands and threatenings which it contains, while he firmly grasps its promises and strengthens his soul by appropriating them to himself. The society of the most godly is now chosen by him, and the wicked, whose company he once loved, he no longer delights in. He weeps over those sins in them at which he once laughed. Self-love and vanity are renounced, and he lives unto God, and is rich in good works. This is the sanctification which God requires. Nothing short of this will He accept. 2T 294.3
2T – Svědectví pro církev, 2. svazek, 294.3 Dílo posvěcení, které se zdálo být únavným, je nyní jeho potěšením. Boží slovo, které pro něj dříve bylo nudným a nezajímavým, si nyní zvolil jako předmět svého studia, jako svého rádce. Je pro člověka Bohem psaným dopisem nesoucím podpis Věčného. Jeho myšlenky, slova a skutky jsou přiváděny k tomuto slovu a jsou jím prověřovány. Člověk se chvěje před v něm obsaženými příkazy a hrozbami, současně se pevně chytá zaslíbení a jejich osvojením posiluje své nitro. Nyní volí společnost těch nejzbožnějších a ve společnosti bezbožných, kterou kdysi miloval, již nenachází zalíbení. Nad jejich hříchy, jimž se kdysi smál, nyní pláče. Zřekl se sebelásky a marnivosti, žije pro Boha a je bohatý v konání dobrých skutků. To je posvěcení, které Bůh vyžaduje. Nic jiného, než toto nepřijme.
“Hereby we do know that we know Him if we keep His commandments.” 1 John 2:3. This is the genuine evidence of conversion. Whatever our profession, it amounts to nothing unless Christ is revealed in works of righteousness. COL 312.3
COL – Kristova podobenství 312.3 1. Janův 2:3 „Podle toho víme, že jsme jej poznali, jestliže zachováváme jeho přikázání.“ To je důkaz pravého obrácení. Žádné vyznání ústy nám není nic platné, pokud se Kristus neprojevuje v našich skutcích spravedlnosti. (srv. PM 160.2)
1. Janův 3:7 (B21) Nenechte se nikým oklamat, drazí. Kdo žije spravedlivě, je spravedlivý, jako je spravedlivý on.
