079 Přišel zjevit svého Otce
Pro Tajemství Bible zpracoval tým překladatelů pod vedením Ladislava Hodače.
Jan 14:6-11 6“Já jsem ta Cesta, Pravda i Život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne. 7Jestliže znáte mne, poznáte i mého Otce. A od nynějška ho znáte a viděli jste ho.” 8Filip mu řekl: “Pane, ukaž nám Otce a to nám stačí.” 9Ježíš mu řekl: “Tak dlouho jsem s vámi, Filipe, a ty jsi mne nepoznal? Kdo viděl mne, viděl Otce. Jak můžeš říkat: „Ukaž nám Otce“? 10Nevěříš, že já jsem v Otci a Otec je ve mně? Slova, která k vám mluvím, nemluvím sám ze sebe; Otec, který ve mně přebývá, činí své skutky. 11Věřte mi, že já jsem v Otci a Otec ve mně; ne-li, věřte aspoň pro ty skutky.
As Christ was speaking these words, the glory of God was shining from His countenance, and all present felt a sacred awe as they listened with rapt attention to His words. DA 664.3
DA – Touha věků 664.3 Když Kristus pronášel tato slova, vyzařovala z Něj Boží sláva. Všichni přítomní pozorně naslouchali Jeho slovům a zmocňovala se jich posvátná bázeň. (srv. TV 425.6)
Christ declares Himself to be sent into the world as a representative of the Father. In His nobility of character, in His mercy and tender pity, in His love and goodness, He stands before us as the embodiment of divine perfection, the image of the invisible God. 5T 739.1
5T – Svědectví pro církev, 5. svazek 739.1 Kristus prohlašuje, že je poslán na svět jako představitel Otce. Ve vznešenosti svého charakteru, ve svém milosrdenství a něžném soucitu, ve své lásce a dobrotě stojí před námi jako ztělesnění božské dokonalosti, jako obraz neviditelného Boha.
Jan 5:36 Mám … skutky, které mi dal Otec, abych je vykonal. Právě ty skutky, které činím, o mně svědčí, že mne poslal Otec.
Looking upon Him in His humiliation, as He walked a man among men, they had not understood the mystery of His incarnation, the dual character of His nature. Their eyes were holden, so that they did not fully recognize divinity in humanity. DA 507.1
DA – Touha věků 507.1 Viděli Jej v Jeho ponížení, jak kráčí mezi lidmi jako jeden z nich. Nechápali tajemství Jeho vtělení, nerozuměli dvojímu charakteru Jeho přirozenosti. Jejich oči byly zastřené, takže plně nerozpoznaly božství zahalené lidstvím. (srv. TV 323.1)
Christ had not ceased to be God when He became man. Though He had humbled Himself to humanity, the Godhead was still His own. Christ alone could represent the Father to humanity, and this representation the disciples had been privileged to behold for over three years. DA 663.5
DA – Touha věků 663.5 Když se Kristus stal člověkem, nepřestal být Bohem. Ponížil se a vzal na sebe lidskou podobu, Jeho božství mu však stále náleželo. Jedině Kristus mohl lidem představit Otce a učedníci měli velikou přednost být toho více než tři roky přímými svědky. (srv. TV 425.3)
“Believe Me that I am in the Father, and the Father in Me: or else believe Me for the very works’ sake.” Their faith might safely rest on the evidence given in Christ’s works, works that no man, of himself, ever had done, or ever could do. Christ’s work testified to His divinity. Through Him the Father had been revealed. DA 664.1
DA – Touha věků 664.1 Jan 14,11 “Věřte mi, že já jsem v Otci a Otec ve mně, už jen kvůli těm skutkům věřte.” Jejich víra se mohla bezpečně opřít o Kristovy činy. Ty byly nezvratným důkazem, neboť žádný člověk sám ze sebe nikdy nic takového nevykonal ani vykonat nemůže. Kristovo dílo svědčilo o Jeho božství. Skrze Krista se zjevil Otec. (srv. TV 425.4)
Jan 5:19-21 19Ježíš jim odpověděl: “Amen, amen, pravím vám: Syn nemůže sám od sebe činit nic než to, co vidí činit Otce. Co činí on, to činí stejně i Syn. 20Neboť Otec miluje Syna a ukazuje mu všechno, co sám činí. A ještě větší skutky než tyto mu ukáže, abyste vy žasli. 21Jako totiž Otec křísí [probouzí] mrtvé a obživuje, tak také Syn obživuje ty, které chce.
Lukáš 10:22 “Všechno mi bylo předáno od mého Otce; a nikdo neví, kdo je Syn, než Otec, a kdo je Otec, než Syn a ten, komu by to Syn chtěl zjevit.”
Taking humanity upon Him, Christ came to be one with humanity, and at the same time to reveal our heavenly Father to sinful human beings. He who had been in the presence of the Father from the beginning, He who was the express image of the invisible God, was alone able to reveal the character of the Deity to mankind. He was in all things made like unto His brethren. He became flesh even as we are. He was hungry and thirsty and weary. He was sustained by food and refreshed by sleep. He shared the lot of men; yet He was the blameless Son of God. He was a stranger and sojourner on the earth—in the world, but not of the world; tempted and tried as men and women today are tempted and tried, yet living a life free from sin. Tender, compassionate, sympathetic, ever considerate of others, He represented the character of God, and was constantly engaged in service for God and man. MH 422.2
MH – Život naplněný pokojem 422.2 Kristus na sebe vzal lidství. Přišel na tento svět, aby se spojil s lidstvem a zároveň aby hříšným lidem zjevil našeho nebeského Otce. Ten, který byl od počátku v přítomnosti svého Otce, Ten, který byl zřetelným vyjádřením obrazu neviditelného Boha, byl jediným, který mohl zjevit Boží charakter lidem. Byl ve všem učiněn podobným svým bratřím. Stal se člověkem z masa a kostí, jako jsme my. Míval hlad a žízeň. Býval unavený. Potřeboval jíst a občerstvit se spánkem. Sdílel úděl člověka, přesto však byl neposkvrněným Božím Synem. Žil na zemi jako cizinec a pocestný. Byl na světě, ale ne ze světa. Byl pokoušen a zkoušen, jako jsou pokoušeni a zkoušeni lidé i dnes, a přesto žil životem bez hříchu. Byl něžný, laskavý a soucitný. Vždy myslel na druhé. Představoval Boží charakter a neustále sloužil Bohu a člověku. (srv. ZNP 223.6)
Jan 17:26 Dal jsem jim poznat tvé jméno a dám poznat, aby láska, kterou jsi mne miloval, byla v nich, i já abych byl v nich.
Christ came to reveal God to the world as a God of love, full of mercy, tenderness, and compassion. 5T 738.4
5T – Svědectví pro církev, 5. svazek 738.4 Kristus přišel, aby světu zjevil Boha jako Boha lásky, plného milosrdenství, něhy a soucitu.
A wise purpose underlay every act of Christ’s life on earth. Everything He did was important in itself and in its teaching. DA 206.2
DA – Touha věků 206.2 Za každým činem Ježíšova pozemského života se skrývá moudrý záměr. Vše, co dělal, bylo důležité samo o sobě i svým ponaučením. (srv. TV 127.4)
Christ represented his Father; he knew how the Father would do under any and every circumstance, and he did just as the Father would do. He made manifest in his work the ways of God. The living God was working through his Son. Jesus, when he was found in fashion as a man, had a realizing sense of the world’s needs, and he employed his human, God-given powers for the benefit of men, while in every act of mercy and healing he drew upon the divine power, even the power that made the worlds. RH October 14, 1902, par. 11
RH – časopis Review and Herald, 14. října 1902, odst. 11 Kristus představoval svého Otce. Věděl, jak by se Otec v každé situaci zachoval, a jednal přesně tak, jak by jednal Otec. Ve svém díle zjevoval Boží způsoby. Živý Bůh působil skrze svého Syna. Ježíš, když se nacházel v podobě člověka, si uvědomoval potřeby světa a využíval své lidské, Bohem dané síly ve prospěch lidí, přičemž při každém skutku milosrdenství a uzdravování čerpal z božské moci, z té, která stvořila světy.
What speech is to thought, so is Christ to the invisible Father. He is the manifestation of the Father, and is called the Word of God. God sent His Son into the world, His divinity clothed with humanity, that man might bear the image of the invisible God. He made known in His words, His character, His power and majesty, the nature and attributes of God. Divinity flashed through humanity in softening, subduing light. He was the embodiment of the law of God, which is the transcript of His character (Manuscript 77, 1899). 5BC 1131.6
5BC – Biblický komentář, 5. svazek 1131.6 Tak, jako je řeč vyjádřením myšlenky, tak je Kristus vyjádřením neviditelného Otce. Je zjevením Otce a je nazván Slovem Božím. Bůh poslal na tento svět svého Syna, své božství oblékl do lidství, aby mohl člověk nést obraz neviditelného Boha. Svými slovy, svým charakterem, svou mocí a majestátem ukázal podstatu a vlastnosti Boha. Božství proniklo lidstvím v jemném, podmanivém světle. Kristus byl ztělesněním Božího zákona, který je přepisem Jeho charakteru (Rukopis 77, 1899).
The highest evidence that He came from God is that His life revealed the character of God. He did the works and spoke the words of God. Such a life is the greatest of all miracles. DA 406.5
DA – Touha věků 406.5 Největším důkazem o Jeho božském původu byl Jeho život, ve kterém se zjevoval Boží charakter. Konal Boží skutky a vyslovoval Boží slova. Takový život je největším ze všech zázraků. (srv. TV 259.1)
Jan 1:14 A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jediný Syn, plný milosti a pravdy.
In Christ the character of the Father was revealed. As children looked upon His countenance, they saw purity and goodness shining forth from His eyes. In His countenance gentleness, meekness, love, and conscious power were combined. But though every word, every gesture, every expression of His face, betokened His divine supremacy, humility marked His deportment and bearing. He came but for one purpose, and that was the salvation of the lost. ML 300.4
ML – Můj život dnes 300.4 V Kristu se zjevil charakter Otce. Když na Něj děti pohlédly, viděly z Jeho očí vyzařovat čistotu a dobrotu. V Jeho tváři se snoubila mírnost, tichost, láska a vědomí moci. Přestože každé slovo, každé gesto a každý výraz tváře prozrazovaly Jeho božské postavení, Kristovo chování a vystupování se vyznačovalo pokorou. Přišel pouze za jediným účelem, a tím byla spása ztracených.
