008 O mnoho převyšuj spravedlnost farizejů
Pro Tajemství Bible zpracoval tým překladatelů pod vedením Ladislava Hodače.
Matouš 5:20 Neboť vám pravím: Nebude-li vaše spravedlnost o mnoho převyšovat spravedlnost učitelů Zákona a farizeů, do království Nebes určitě nevstoupíte.
There are those who profess to serve God, while they rely upon their own efforts to obey His law, to form a right character, and secure salvation. Their hearts are not moved by any deep sense of the love of Christ, but they seek to perform the duties of the Christian life as that which God requires of them in order to gain heaven. Such religion is worth nothing. SC 44.2
SC – Cesta ke Kristu 44.2 Jsou lidé, kteří tvrdí, že slouží Bohu. Chtějí poslouchat jeho zákon, vytvářet si správný charakter a zajistit si spasení, avšak spoléhají jen na svou vlastní sílu. Na jejich srdce nepůsobí vědomí Kristovy lásky, pouze se snaží plnit povinnosti křesťanského života, jako něco, co od nich vyžaduje Bůh, aby získali nebe. Takové náboženství je bezcenné. (srv. CK 32.2)
In their professed service to God, the Jews were really working for self. Their righteousness was the fruit of their own efforts to keep the law according to their own ideas and for their own selfish benefit. Hence it could be no better than they were. In their endeavor to make themselves holy, they were trying to bring a clean thing out of an unclean. The law of God is as holy as He is holy, as perfect as He is perfect. It presents to men the righteousness of God. It is impossible for man, of himself, to keep this law; for the nature of man is depraved, deformed, and wholly unlike the character of God. The works of the selfish heart are “as an unclean thing;” and “all our righteousnesses are as filthy rags.” Isaiah 64:6. MB 54.1
MB – Myšlenky z Hory blahoslavenství 54.1 Židé tvrdili, že slouží Bohu, ve skutečnosti však sloužili jen sobě. Jejich spravedlnost byla plodem úsilí zachovávat zákon podle vlastních názorů a pro vlastní sobecký prospěch. Nemohla být proto lepší než oni sami. Ve snaze o dosažení svatosti se pokoušeli vytvářet čisté z nečistého. Boží zákon je svatý a dokonalý jako Bůh sám. Ukazuje lidem Boží spravedlnost. Člověk nemůže ve své vlastní síle tento zákon zachovávat, protože lidská povaha je zkažená, narušená a vůbec se nepodobá povaze Boží. Projevy sobeckého srdce jsou Izajáš 64,5 “nečisté” a “všechny naše spravedlnosti jsou jako poskvrněné roucho.” (srv. MON 36.5)
Israel had not perceived the spiritual nature of the law, and too often their professed obedience was but an observance of forms and ceremonies, rather than a surrender of the heart to the sovereignty of love. MB 46.3
MB – Myšlenky z Hory blahoslavenství 46.3 Izrael však nepochopil duchovní podstatu zákona. Jeho domnělá poslušnost byla příliš často spíše pouhým zachováním forem a obřadů než podřízením srdce svrchované moci lásky. (srv. MON 32.6)
2. Timoteovi 3:5 Budou mít vnější formu zbožnosti, ale její moc jim bude cizí [odmítli/popřeli ji].
They were zealous to maintain an appearance of holiness, but they neglected holiness of heart…. Their great need was that very change which Christ had been explaining to Nicodemus, —a new moral birth, a cleansing from sin, and a renewing of knowledge and holiness. DA 173.6
DA – Touha věků 173.6 Horlivě se snažili udržet zdání svatosti, čistotu srdce však zanedbávali…. Nutně potřebovali změnu, o které Ježíš mluvil s Nikodémem, totiž mravní znovuzrození, očištění od hříchu, obnovu poznání a svatosti. (srv. TV 106.5)
Jan 3:5 Nenarodí-li se kdo z vody a Ducha, nemůže vstoupit do Božího království.
While the law is holy, the Jews could not attain righteousness by their own efforts to keep the law. The disciples of Christ must obtain righteousness of a different character from that of the Pharisees, if they would enter the kingdom of heaven. God offered them, in His Son, the perfect righteousness of the law. If they would open their hearts fully to receive Christ, then the very life of God, His love, would dwell in them, transforming them into His own likeness; and thus through God’s free gift they would possess the righteousness which the law requires…. a reproduction in themselves of the character of Christ. MB 54.2-55.1
MB – Myšlenky z Hory blahoslavenství 54.2-55.1 Přestože je zákon svatý, nemohli Židé dosáhnout spravedlnosti tím, že se ho snažili zachovávat ve vlastní síle. Pokud chtějí Kristovi následovníci vejít do nebeského království, musí dosáhnout spravedlnosti jiného druhu, než jakou měli farizeové. Bůh jim nabídl ve svém Synu dokonalou spravedlnost zákona. Jestliže otevřou svá srdce dokořán, aby přijali Krista, bude v nich přebývat skutečný Boží život, Boží láska, která je promění k Jeho vlastní podobnosti. Tím získají jako Boží bezplatný dar spravedlnost, kterou vyžaduje zákon…. To znamená vytvářet v sobě Kristovu povahu. (srv. MON 37.1-2)
The law requires that the soul itself be pure and the mind holy, that the thoughts and feelings may be in accordance with the standard of love and righteousness. 1SM 211.1
1SM – Vybraná poselství, 1. svazek 211.1 Zákon vyžaduje, aby samo nitro bylo čisté a mysl svatá, aby myšlenky a pocity byly v souladu s měřítkem lásky a spravedlnosti.
The righteousness of Christ consists in right actions and good works from pure, unselfish motives. Outside righteousness, while the inward adorning is wanting, will be of no avail. 3T 528.3
3T – Svědectví pro církev, 3. svazek 528.3 Kristova spravedlnost se skládá ze správného jednání a dobrých skutků z čistých, nesobeckých pohnutek. Vnější spravedlnost, pokud postrádá vnitřní krásu, je k ničemu.
Římanům 9:27-28;30-32 27…“Kdyby bylo synů Izraele jako písku v moři, jen ostatek bude zachráněn, 28neboť úplně a rychle vykoná Pán své slovo na zemi.“ …. 30Co tedy řekneme? To, že pohané, kteří neusilovali o spravedlnost, dosáhli spravedlnosti, a to spravedlnosti, která je z víry; 31Izrael však, ačkoli usiloval o zákon spravedlnosti, k cíli Zákona nedospěl. 32Proč? Protože nevycházel z víry, nýbrž jakoby ze skutků [Zákona].
Římanům 10:1-3 1Bratři, touhou mého srdce a prosbou k Bohu za ně [je], aby byli zachráněni. 2Neboť jim vydávám svědectví, že mají horlivost pro Boha, ale ne podle pravého poznání. 3Protože neznají Boží spravedlnost, a místo toho usilují postavit svou vlastní [spravedlnost], nepodřídili se spravedlnosti Boží.
The principle that man can save himself by his own works lay at the foundation of every heathen religion; it had now become the principle of the Jewish religion. Satan had implanted this principle. Wherever it is held, men have no barrier against sin. DA 35.2
DA – Touha věků 35.2 Základem každého pohanského náboženství je víra, že se člověk může zachránit svými vlastními skutky. Toto přesvědčení se přičiněním satana vkradlo i do židovského náboženství. Vždy, když se lidé začnou řídit touto zásadou, ztrácejí veškeré zábrany proti hříchu. (srv. TV 23.1)
In order to serve Him aright, we must be born of the divine Spirit. This will purify the heart and renew the mind, giving us a new capacity for knowing and loving God. It will give us a willing obedience to all His requirements. This is true worship. DA 189.2
DA – Touha věků 189.2 Chceme-li Bohu správně sloužit, musíme se narodit z Božího Ducha. Tím dojde k očištění srdce a obnově mysli a obdržíme tak novou schopnost poznávat a milovat Boha. Díky tomu budeme ochotně poslušní všem jeho požadavkům. To je pravá bohoslužba. (srv. TV 115.4)
Efezským 2:8-10 8Neboť jste zachráněni milostí skrze víru; a ta záchrana není z vás — je to Boží dar; 9není na základě skutků, aby se nikdo nechlubil. 10Vždyť jsme jeho dílo, stvořeni v Kristu Ježíši k dobrým skutkům, které Bůh předem připravil, abychom v nich žili.
True obedience is the outworking of a principle within. It springs from the love of righteousness, the love of the law of God. The essence of all righteousness is loyalty to our Redeemer. This will lead us to do right because it is right—because right doing is pleasing to God. COL 97.3
COL – Kristova podobenství 97.3 Opravdová poslušnost je vnějším projevem vnitřních zásad. Vyvěrá z lásky ke spravedlnosti, z lásky k Božímu zákonu. Podstatou veškeré spravedlnosti je oddanost našemu Vykupiteli. Vede nás ke správnému jednání – protože je to tak správně, a protože je to Bohu milé. (srv. PM 46.3)
Římanům 11:5-6 5Tak i v nynějším čase zůstal ostatek lidu podle vyvolení z milosti. 6Jestliže však z milosti, pak již ne ze skutků, jinak by milost již nebyla milostí.
Římanům 1:16-17 16Nestydím se za evangelium, neboť je to Boží moc k záchraně pro každého, kdo věří, předně pro Žida, ale i pro Řeka. 17V něm se zjevuje Boží spravedlnost z víry k víře, jak je napsáno: „Spravedlivý z víry bude živ.“
The necessity of experimental religion must be urged upon those who accept the theory of the truth…. All must obtain a living experience for themselves; they must have Christ enshrined in the heart, his Spirit controlling the affections, or their profession of faith is of no value, and their condition will be even worse than if they had never heard the truth. 5T 619.1
5T – Svědectví pro církev, 5. svazek 619.1 Na nutnost praktického náboženství je třeba naléhat u všech, kdo přijímají teorii o pravdě…. Všichni musí sami pro sebe získat živou zkušenost; Kristus musí být zakotven v jejich srdci a jeho Duch musí ovládat jejich pocity, jinak jejich vyznání víry nemá žádnou hodnotu a jejich stav se stane ještě horším, než kdyby o pravdě nikdy neslyšeli.
There is no safety for one who has merely a legal religion, a form of godliness. DA 172.1
DA – Touha věků 172.1 Ten, kdo zastává pouze formální náboženství či určitou formu zbožnosti, není v bezpečí. (srv. TV 105.3)
