Proč si lidé raději vybírají smrt než život

Proč si lidé raději vybírají smrt než život?

Tajemství bible – Ladislav Hodač

Bible jasně učí, že pokud se týká duchovní dimenze života, tak se každý člověk ve svém srdci nebo mysli rozhoduje, jestli bude následovat cestu dobra nebo zla. Bible totiž zná jenom dvě možnosti. Buďto království Boží, nebo království temnoty. Třetí cesta jakési neutrality nebo tak oblíbené zlaté střední cesty neexistuje.

Vládcem království temnoty, původcem všeho zla je padlý cherub Lucifer. Bible ho někdy nazývá satanem, což znamená nepřítel. A vskutku je to největší nepřítel lidstva. Pro nás lidi je neviditelný. Co ale můžeme všude kolem sebe vidět jsou důsledky jeho vlivu. Je inspirátorem všeho, co je zlo, zkáza, utrpení a smrt. Jeho cílem vždycky bylo, je a bude, sjednotit svět ve vzpouře proti Stvořiteli. V současné době se zvýšeným úsilím manipuluje lidstvo tak, aby vytvořilo globální politické, ekonomické a náboženské systémy. K uskutečnění tohoto cíle má k dispozici nesčetné množství mocných organizací ze všech oblastí lidských aktivit. Jedním z nejmocnějších prostředků, které používá pro svoji agendu jsou média. Zatímco se Bůh snaží získat srdce člověka láskou, pravdou, spravedlností, soucitem a milostí, tak Satanovy metody jsou lži, manipulace, úklady, lsti, nenávist a vraždy.

Musíme pochopit, že tak jako má Bůh svůj lid – tedy svoji církev, totiž lidi, kteří ho skutečně následují dobrovolně a z lásky a chtějí žít podle principů jeho vlády, tak má Satan také svůj lid a svoji církev, tedy lidi, kteří se rozhodli žít podle zákonů a principů jeho vlády. Tak jako má Bůh své kazatele a misionáře, tak má satan také své kazatele a své misionáře. Některá jejich jména jsou Eliphas Levi, Helena Petrovna Blavatsky, Darwin, Marx, Albert Pike, Alice Bailey, Aliester Crowley, Anton LaVey a milióny jiných.

Kdo tyto skutečnosti ignoruje, spí sladkým spánkem duchovní smrti. Je tedy nejvyšší čas se probudit a zaujmout jasný postoj. Křesťanská autorka Ellen White popsala v knize Velké drama věků na straně 508 – 509 současnou situaci.

EGW Velké drama věků  508-509 „Satan sbírá všechny své síly a vrhá se do boje. Proč nenaráží na větší odpor? Proč jsou bojovníci Ježíše Krista tak malátní? Protože nejsou dostatečně spojeni s Kristem, protože se tak málo nechají vést Duchem svatým. Hřích jim nepřipadá odporný a hrozný jako jejich Mistru. Nevystupují proti němu tak rozhodně a odhodlaně, jak to činil Kristus. Neuvědomují si hroznou špatnost a zhoubnost hříchu, nechápou povahu knížete temna a jeho moc. Cítí malý odpor proti satanu a jeho dílu, protože nevědí o jeho moci a zlobě a o obrovském rozsahu jeho boje proti Kristu a Kristově církvi. V tom se mýlí mnoho lidí. Neuvědomují si, že jejich nepřítel je mocný vojevůdce, který ovládá mysl zlých andělů a podle dobře promyšlených plánů obratnými tahy vede válku proti Kristu, aby znemožnil záchranu lidí. Mezi vyznavači křesťanství, dokonce mezi služebníky evangelia se jen výjimečně mluví o satanovi, snad jen s výjimkou okrajových zmínek z kazatelny. Přehlížejí důkazy jeho soustavné činnosti a jeho úspěchy. Neberou vážně varování o jeho prohnanosti. Zdá se, jako by úplně ignorovali, že existuje.“ Zatímco lidé nevědí nic o jeho lstivých úmyslech, je jim tento bdělý nepřítel neustále v patách. Proniká do každé domácnosti, do každé ulice našich měst, do kostelů, do soudních síní i parlamentů, všude mate, klame, svádí a ničí muže, ženy a děti – a to tělesně i duševně. Do vztahů v rodině i všude jinde se snaží vnést rozkol, zasévá nenávist, závist, spory a vraždy. A zdá se, že křesťanský svět se na tyto výjevy dívá, jakoby je ustanovil Bůh a jakoby musely existovat.“

EGW Velké drama věků  510 „ Nyní se připravuje na závěrečné tažení proti pravé církvi. Všichni, kdo chtějí následovat Pána Ježíše, se dostanou do sporu s tím nelítostným nepřítelem.“ To, že se satan považuje za vládce tohoto světa, vyplývá z textu…

Lukáš 4:5-7 „⁵ Potom ho (Ježíše) ďábel odvedl vzhůru a v jediném okamžiku mu ukázal všechna království světa. ⁶ „Dám ti všechnu moc a slávu těchto království,“ řekl mu ďábel, „neboť mi byla předána a mohu ji dát, komu chci. ⁷ Když se mi pokloníš, bude to všechno tvoje.“

Satan v tomto textu říká, že mu byla předána všechna království světa. Otázkou je, kdo mu je předal? Původně byla planeta země dána Stvořitelem do správcovství Adamovi za předpokladu, že bude loajální vůči svému Stvořiteli. Po Adamově vzpouře proti Bohu si nadvládu nad naší planetou nárokoval satan. Ze sedmého verše vyplývá, že satanovi jde o uctívání. Dokonce je tak šílený, že vyžaduje uctívání od svého Stvořitele. To je vrchol rouhání. V Janově evangeliu je nám jasně řečeno, že Ježíš Kristus je Slovo a to Slovo je Bůh a že vše bylo stvořeno skrze něho. Tedy i Lucifer – původně dokonalá bytost, byl stvořen Kristem. Měl ovšem svobodnou vůli a rozhodl se jít cestou zla. Stal se z něj satan – nepřítel.

Jan 1:1-3 „¹ Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to slovo bylo Bůh. ² To bylo na počátku u Boha. ³ Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest.“

A pak ještě verš 10. „10 Na světě byl, svět skrze něj povstal, ale svět ho nepoznal.“

Na adresu satana pak Ježíš řekl: Jan 12:31 „Nyní se koná soud nad tímto světem, nyní bude vládce tohoto světa vyvržen ven.“

Tato věta popisuje rozhodující okamžik v historii lidstva. Ježíš byl připraven zemřít za padlou lidskou rasu. V této situaci ujišťuje posluchače o porážce satanova království temnot a o spáse člověka. Ježíš přišel na tento svět, aby spasil každého člověka. Lidé ale rozhodují o svém osudu tím, jaký postoj zaujmou k Synu člověka. Tím, že židovský národ odmítl Ježíše jako Spasitele předpovězeného v proroctvích, zpečetili svůj osud jako národ. Když lidé odmítají Boha, Bůh odchází a přenechá je tomu, kterého si zvolili za svého pána. A to je satan. Satan ovšem není dobrým pánem. Ti, kteří ho následují tzv. „odměňuje“ utrpením a konečně věčnou smrtí. V roce 70 po Kristu Římané dobyli Jeruzalém a v podstatě vyhladili Izraelský národ.

Jan 14:30 „Už s vámi nebudu dlouho mluvit, neboť přichází vládce tohoto světa. Nemá na mně nic, ale přichází, aby svět poznal, že miluji Otce a že jednám, jak mi Otec přikázal.“

V Janově evangeliu 10:10 se dočteme: „Zloděj přichází, jen aby kradl, zabíjel a ničil. Já jsem přišel, aby měli život, život v plnosti.“

Zde se Ježíš jednoznačně snaží poukázat na rozdíl mezi sebou a nepřítelem spasení – satanem. Vidíme zde dva jasné, naprosto neslučitelné koncepty pro budoucnost planety Země. Na jedné straně je zkáza a smrt, a na druhé je láska a věčný život. Satan tedy přináší člověku zkázu a smrt a Ježíš mu přináší lásku a život. Ve světle toho co jsme si až do teď řekli, je nutné si položit otázku, jak je to možné, že většina obyvatel tohoto světa následuje satana?

EGW píše v knize Křesťanská služba na straně 111, odstavec 2: „Velká většina obyvatel tohoto světa, vyjadřuje sympatie a loajalitu nepříteli.“ Někteří z této většiny jsou členy v různých křesťanských denominacích.  To jasně vyplývá z textu.

Matouš 7:21-23 „²¹ Ne každý, kdo mi říká ‚Pane, Pane‘, vejde do nebeského království, ale ten, kdo koná vůli mého Otce v nebesích. ²² Mnozí mi v onen den řeknou: ‚Pane, Pane, copak jsme ve tvém jménu neprorokovali? Nevymítali jsme ve tvém jménu démony? Nedělali jsme ve tvém jménu mnoho zázraků?‘ ²³ A tehdy jim jasně řeknu: ‚Nikdy jsem vás neznal. Odejděte ode mě vy, kdo pácháte zlo!‘

Jak je možné, že většina lidí následuje satana, který přináší zkázu a smrt, a ne Boha, který je Stvořitelem života a je láska, jak je napsáno v 1. listu Janově 4:8 „Kdo nemiluje, nezná Boha – vždyť Bůh je láska.“

Svět se často dívá na Pána Boha jako na chladného, nemilosrdného a bezcitného diktátora. V anglosaském světě existuje výraz ACT OF GOD, což znamená Boží skutek. Vždy, když přijde nějaká zkáza nebo katastrofa, jako je – tornádo, tsunami, nebo zemětřesní, tak je to pro některé lidi Boží čin. Zajímavé je, že to nikdy není satanův čin. Když se ovšem například vydaří žně, nebo je bohatá sklizeň ovoce, tak to Boží čin není. To je pak samozřejmost.

Podívejme se nejdříve na satana. V Janově evangeliu 8:44 když Ježíš mluví k farizeům, teologické elitě své doby tak o něm říká: „Váš otec je ďábel a vy chcete plnit touhy svého otce. Od počátku to byl vrah a nestál v pravdě, protože v něm pravda není. Když mluví lež, mluví jak je mu vlastní, neboť je lhář a otec lži.“

Zaměřme se na větu „Od počátku to byl vrah a nestál v pravdě, protože v něm pravda není.“

Lucifer se vzbouřil proti Bohu již v nebi. Je tedy původcem principu smrti, jehož se sám jednoho dne stane obětí, stejně jako andělé, které svedl ke vzpouře proti Bohu.

2. list Petrův 2:4 „Bůh přece neušetřil anděly, když zhřešili, ale svrhl je do pekla, kde spoutáni řetězy ve tmě čekají na soud.“

Slovo peklo, v řečtině tartaro, zde znamená místo na které jsou zlí andělé vykázáni, dokud nebudou odsouzeni za zlo, které napáchali. Tím, že svedl ke vzpouře také Adama a Evu přinesl jim smrt a stejně tak i celé lidské rase, která ho v jeho vzpouře následovala.

Jakým způsobem se podařilo lháři a vrahu získat většinu lidské populace na svoji stranu?

Zjevení 12:7-9 „⁷ V nebi nastal boj: Michael a jeho andělé bojovali s drakem. ⁸ A drak bojoval, i jeho andělé, ale nic nezmohli. Na nebi se už pro ně nenašlo místo ⁹ a ten veliký drak – ten dávný had, zvaný ďábel a satan, který svádí celý svět – byl svržen. Byl svržen na zem a jeho andělé s ním.“ Klíčová věta je, že satan svádí, podvádí a lže celému světu.

Znovu se ptám, jak je to možné, že se bytosti která je lhář, vrah a svádí celý svět, podařilo získat většinu populace tohoto světa na svoji stranu? Zamysleme se spolu!

Bůh je zdrojem života.

1. list Janův 5:11-12 „¹¹ A to svědectví je toto: Bůh nám dal věčný život a ten život je v jeho Synu. ¹² Kdo má Syna, má život, kdo nemá Syna Božího, nemá život.“

Jan 6:53-54 „⁵³ Ježíš jim ale řekl: „Amen, amen říkám vám: Nebudete – li jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nemáte v sobě život. ⁵⁴ Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má věčný život a já ho vzkřísím v poslední den.“ V tomto textu pochopitelně nejde o doslovné jedení těla Syna člověka a pití jeho krve. Jde o to přijmout Ho jako svého Spasitele, který tím, že za nás prolil svoji krev, nám umožňuje mít podíl na jeho božství a věčném životě.

Ellen White píše v knize Vybrané spisy 10 svazek, str. 147 odstavec první: „Boží slovo je pro všechny lidi, kteří poslouchají jeho učení, zdrojem života.“ Ježíš Kristus, který je tím Slovem, nabízí tedy život. Satan je původcem smrti, protože je původcem hříchu.

1. list Janův 3:4-9„⁴ Každý, kdo páchá hřích, páchá zločin, vždyť hřích je zločin! ⁵ Víte, že on se ukázal, aby naše hříchy sňal, a v něm žádný hřích není. ⁶ Kdo v něm zůstává, tedy nehřeší, ale kdo hřeší, ten ho neviděl ani nepoznal. ⁷ Nenechte se nikým oklamat, drazí. Kdo žije spravedlivě, je spravedlivý, jako je spravedlivý on. ⁸ Kdo páchá hřích, je z ďábla, neboť ďábel od počátku hřeší. Proto se ukázal Boží Syn, aby zrušil skutky ďábla. ⁹ Kdo se narodil z Boha, nepáchá hřích, neboť v něm zůstává Boží símě; nemůže hřešit, protože se narodil z Boha.“

Židům 2:14-15 „¹⁴ A protože děti jsou si příbuzné tělem a krví, právě tak se i on stal člověkem, aby svou smrtí zlomil moc toho, který měl moc smrti, (to jest ďábla) ¹⁵ a osvobodil ty, které strach ze smrti po celý život držel v otroctví.“

Každá lidská bytost má za normálních okolností strach ze smrti.

Kazatel 3:11 „Vypozoroval jsem úkol, který dal Bůh lidem, aby se jím zabývali. On sám vše dělá včas a krásně a lidem vložil do srdce touhu po věčnosti, člověk však nevystihne Boží dílo od počátku až do konce.“

Každá lidská bytost, má ve svém srdci touhu po věčnosti a v tom je ta ironie. Chceme žít, ale následujeme satana. Nechceme zemřít, ale k Bohu který je původcem a zdrojem života se obracíme zády. Až do takové míry se satanovi podařilo podvést celý svět. Bytosti, které mají ve svém srdci touhu po věčnosti, jdou cestou smrti.

Satan ovládá skoro celý svět pomocí systému, který se v Bibli nazývá Babylon.

Zjevení 18 popisuje pád tohoto systému. Čteme od verše 21:

Zjevení 18:21-24  „²¹ Tehdy jeden silný anděl zvedl balvan veliký jako mlýnský kámen a vrhl jej do moře se slovy: „Tak prudce bude svržen Babylon, město veliké, tak nenávratně zanikne! ²² Hlas hráčů na loutnu, zpěváků, pištců a trubačů už v tobě nikdo neuslyší, žádný řemeslník kteréhokoli řemesla se v tobě už nikdy nenajde, ani zvuk mlýnského kamene se v tobě už nikdy neozve. ²³ Světlo lampy se v tobě už nikdy nerozsvítí, hlas ženicha a nevěsty už v tobě nikdo neuslyší, neboť tví obchodníci byli pány země a tvá kouzla sváděla všechny národy. ²⁴ To město je potřísněno krví proroků a svatých i všech zavražděných na zemi.“

Matouš 7:13 Ježíš říká: „Vcházejte těsnou branou. Prostorná brána a široká cesta vede do záhuby a kdekdo tudy kráčí. Těsná brána a úzká cesta však vede k životu a málokdo ji nachází.“

Satanovi se podařilo postavit Boha do světla, jako by přinášel smrt a utrpení. Sám se ale skrývá v pozadí a skoro nikdo o něm nemluví. A když o něm někdo mluví a snaží se varovat před jeho úklady, tak je nařčen některými lidmi i z vlastní církve, jako se to stalo mně, že ho vyzdvihuje, vzdává mu tím hold a straší lidi. Bůh ovšem potřebuje lidi, kteří jsou schopni strhnout mu masku za kterou se skrývá, odhalit jeho lži a celému světu říct, že Bůh je láska.

Ve 2. listu Petrově 3:9 se dočteme: „Pán neotálí splnit svůj slib, (jedná se zde o zaslíbení druhého příchodu) jak si někteří myslí, ale prokazuje vám svou trpělivost. Nechce totiž, aby někdo zahynul, ale aby všichni došli k pokání.“

Bůh chce tedy spasit každého člověka. Pokud bude někdo ztracen, tak je to jeho osobní rozhodnutí, jeho vina.

Evangelium Jana 1:9-11 „⁹ Tento byl to pravé Světlo osvěcující každého člověka přicházejícího na svět: ¹⁰ Byl na světě a svět povstal skrze něj, ale svět ho nepoznal. ¹¹ Přišel do svého vlastního, ale jeho vlastní ho nepřijali.“

Jestliže chce každého člověka spasit, tak způsob, jakým to funguje, musí být jednoduchý, aby to každý mohl pochopit.

Ezechiel 33:11 „Řekni jim: Jakože jsem živ, praví Panovník Hospodin, nemám zalíbení ve smrti ničemy. Chci radši, aby se ničema od své cesty odvrátil a žil! Odvraťte se, odvraťte se od svých zlých cest! Proč máte umírat, dome Izraele?“

Bůh se zde diví, pokud se vůbec Bůh může něčemu divit. Proč chceš umírat, dome Izraele, když já tě chci zachránit? A zoufale je prosí, odvraťte se, odvraťte se od svých zlých cest. Izrael byl Boží lid. My jsme také Boží lid. Jsme duchovní Izrael, a proto by tam mohlo být napsáno: (a teď oslovuji obzvlášť ASD). Odvraťte se, odvraťte se od svých zlých cest Adventisté sedmého dne. Proč chcete umírat?

Přísloví 8:36 „Kdo však mě míjí, škodí své vlastní duši, kdo mě nenávidí, je smrti milencem.“

Podívejme se na to, jaký je Bůh.

Jan 3:16-18 „¹⁶ Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něj věří, nezahynul, ale měl věčný život. ¹⁷ Bůh neposlal svého Syna na svět, aby svět odsoudil, ale aby svět byl skrze něj spasen. ¹⁸ Kdo v něho věří, nebude souzen, ale kdo nevěří, je už odsouzen, protože neuvěřil ve jméno jednorozeného Božího Syna.“

Když Bůh dal svého jediného Syna, tak dal všechno, co měl. To se může někomu zdát divné, když si uvědomíme, že Bůh je nekonečný. Když pomyslíme na Boha, tak se mi vybaví slova jako – všemohoucí, nezničitelný, nesmrtelný, nevyčerpatelné zdroje a věčný. Bůh Otec je nekonečný, Ježíš Kristus je nekonečný a Duch Svatý je nekonečný.  Když nám Bůh dal svého Syna, tak koho nám vlastně dal? Ellen White napsala ve spisech z roku1888 na str. 568 „V jednom daru nám Bůh dal všechny poklady nebes.“

V listu Koloským 1:16-20 se dočteme: „¹⁶ Vše v nebi i na zemi bylo stvořeno jím – svět viditelný i neviditelný; jak nebeské trůny, tak i panstva, vlády a mocnosti – a všechno je stvořeno skrze něho a pro něho. ¹⁷ On předchází všechno, všechno v něm spočívá, ¹⁸ on jest hlavou těla – totiž církve. On je počátek, prvorozený z mrtvých – takže je to on, jenž má prvenství ve všem. ¹⁹ Bohu se zalíbilo všechnu plnost složit v něm, ²⁰ a skrze něj se sebou smířit vše. Krví jeho kříže, jím samým, pokoj způsobil tomu, co je na zemi i na nebi.“

Ježíš je tedy Stvořitel, a je to On, kdo prolil svoji krev. Když Bůh Otec poslal svého Syna, tak poslal nejenom Stvořitele a Spasitele, ale i toho, který udržuje celý vesmír při životě.  To se dočteme v listu Židům 1:3 „On, odlesk Boží slávy a výraz Boží podstaty, nese všecko svým mocným slovem. Když dokonal očištění od hříchů, usedl po pravici Božího majestátu na výsostech.“

Stejná moc, která stvořila, udržuje vše, co stvořila při životě. Jedna věc je něco stvořit a druhá udržet stvořené při životě.

2. list Petrův 3:5-7 „⁵ Těm, kdo toto tvrdí, zůstává utajeno, že dávná nebesa i země byly vyvolány slovem Božím z vody a před vodou chráněny. ⁶ Vodou byl také tehdejší svět zatopen a zahynul. ⁷ Týmž slovem jsou udržována nynější nebesa a země, dokud nebudou zničena ohněm; Bůh je ponechal jen do dne soudu a záhuby bezbožných lidí.“

Evangelium Jana 1:1-3 „¹ Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo bylo Bůh. ² To bylo na počátku u Boha. ³ Všechno povstalo skrze něj a bez něj nepovstalo nic, co je.“

Když nám Bůh Otec dal svého Syna, tak dal toho, který udržuje celý vesmír při životě.

EGW Touha věků str. 79 „Nejenže odešel z nebeského sídla, ale riskoval kvůli nám pád a věčnou porážku.“

Jestliže někdo riskuje svůj život, aby zachránil někoho jiného, tak to znamená, že si cení jeho život více, než svůj vlastní. Jinými slovy, Ježíš Kristus si cení tvého a mého života více, než svého vlastního. Připomeneme si znovu text z listu Koloským 1:16-20: „¹⁶ Vše v nebi i na zemi bylo stvořeno jím – svět viditelný i neviditelný; jak nebeské trůny, tak i panstva, vlády a mocnosti – a všechno je stvořeno skrze něho a pro něho. ¹⁷ On předchází všechno, všechno v něm spočívá, ¹⁸ on jest hlavou těla – totiž církve. On je počátek, prvorozený z mrtvých – takže je to on, jenž má prvenství ve všem. ¹⁹ Bohu se zalíbilo všechnu plnost složit v něm, ²⁰ a skrze něj se sebou smířit vše. Krví jeho kříže, jím samým, pokoj způsobil tomu, co je na zemi i na nebi.“

Ježíš Kristus vlastní celý vesmír. Když my něco dáváme, dáváme většinou z přebytku. Bůh dal to nejvzácnější, co měl. Když Bůh dal všechno, co měl, a lidé následují satana, který jim za odměnu dává bídu, utrpení a smrt, tak jak se asi cítí? Když žena opustí svého muže, anebo muž svou ženu, tak ten opuštěný partner si vždycky klade otázku, co je na mně tak špatného, co jsem mu, nebo jí udělal? Dokážu si představit, že Bůh si klade podobnou otázku. Co jsem jim udělal, co je na mně tak divného, ošklivého, špatného, že následují toho, který pro ně nehnul ani prstem, toho který pro ně má jediný plán a to je věčná smrt. A mně, který za ně dal svůj život, odmítají? Prorok Micheáš to vyjadřuje těmito slovy:

Micheáš 6:3 „Lide můj, co jsem ti udělal? Čím jsem tě vyčerpal? Odpověz mi!“

Bůh říká, pojďte se se mnou soudit, čím jsem se provinil, co jsem vám udělal, že se mnou tak jednáte? Já jsem přece dobrý Bůh.

Jeremiáš 2:5  „Tak praví Hospodin: „Co na mně vaši otcové našli špatného, že ode mě odešli tak daleko? Marnost následovali a marností se stali.“

Co udělal mně a tobě, že s ním tak jednáme? V podobenství o vinici popisuje Bůh situaci.

Izaiáš 5:1-4 „¹ Svému milému zpívat chci milostnou píseň o jeho vinici: Můj milý míval vinici na úrodném úbočí. ² Okopal ji a zbavil kamení, ušlechtilou révu na ní vysadil. Věž postavil uprostřed ní, vykopal v ní i vinný lis. Očekával, že hrozny urodí, její plody ale zplaněly.“ Tato píseň říká, že Bůh udělal všechno možné pro to, aby vinice přinesla tu správnou úrodu. ³ Nyní, občané Jeruzaléma a lide judský, rozsuďte mezi mnou a mojí vinicí.  ⁴ Co víc se dalo udělat pro moji vinici, než co jsem pro ni učinil? Když jsem očekával, že hrozny urodí, proč její plody zplaněly?

Abychom to aktualizovali. Odpovězme Mu na tuto otázku, každý za sebe. A teď oslovuji obzvlášť ASD. My jsme přece duchovní Izrael. Izrael doby konce. Bůh říká, ano já jsem sice všemohoucí, ale dostal jsem se do situace, kdy už nemůžu udělat nic víc, abych vás spasil. Jaká je to od nás strašná nevděčnost, když dostáváme Boha do situace, že si klade otázku: „Co je na mně tak špatného? Co víc jsem mohl pro vás, svoji vinici udělat?“

Kromě toho, že nám dal svého Syna, poslal nám proroka pro dobu konce, stejně jako Izraelcům v dávných dobách. Ten prorok se jmenoval Ellen Gould Harmon White. Skrze tohoto proroka nám poslal důležité rady, upozornění a varování, protože Bůh chce, abychom měli život v plnosti a abychom jednoho dne s Ním byli v Jeho království.

Někteří z nás na to ale říkají: „Ellen White, ta stará babička z 19. století, která to nedotáhla ani do třetí třídy, ta mi přece nebude říkat, co mám a nemám dělat, vždyť její spisy nejsou tak inspirované jako Bible, konec konců jsou jenom malé světlo, zatímco Bible je velké světlo. Tudíž mně to nezajímá. Její knihy číst nepotřebuju.“

A Bůh říká: ale já jsem ti dal všechno, co jsem měl. Svého Syna. Skrze svého proroka jsem ti poslal rady o zdravotní reformě, protože chci, abys byl zdravý, abys měl delší život a žádné civilizační nemoci, a abych s tebou mohl lépe komunikovat.

A někteří z nás na to říkají: „Co má tzv. zdravotní reforma co dočinění s mojí spásou, vždyť i Ježíš jedl ryby. Ponechám si ty egyptské hrnce plné masa, přeci ze mě nebude vegetarián, natož ten fanatický zákoník, vegan, který jí jenom rostlinnou stravu a myslí si, že se tím dostane do nebe.

Zamysleme se trochu! Jenom laicky. Strava, kterou jíme se rozkládá pomocí enzymů na jednotlivé části. Tyto části se dostávají do krve. Krev vyživuje celé tělo. V krvi je život.

5. Mojžíšova 12:23-25 „²³ Jen se utvrď v tom, abys nejedl krev – vždyť krev, to je život! Nesmíš tedy s masem jíst jeho život. ²⁴ Nejez krev, nech ji vytéci na zem jako vodu. ²⁵ Nejez ji. Tobě i tvým dětem se povede šťastně, když budeš činit, co je v Hospodinových očích správné.“

Špatná strava, špatná krev. Co má špatná krev co dělat v našem těle, které je chrámem Svatého Ducha. Špatná krev je plná růstových a stresových hormonů, antibiotik, cholesterolu a jiných škodlivin. Tyto věci nás zabíjí. Špatná krev vyživuje náš mozek. Přední mozkový lalok je centrem morálního úsudku. Je to zde, kde Bůh komunikuje s člověkem a zjevuje mu hluboké pravdy ze svého Slova. Špatná krev, unavený, nesoudný rozum, a z toho vyplývající vzpoura proti Bohu, stejně jako u starověkého Izraele. Naše téma je pořád ještě „proč si lidé raději vybírají smrt než život?“

Když Bůh stvořil člověka tak mu řekl:

Genesis 2:16-17 „¹⁶ Z každého stromu v zahradě můžeš svobodně jíst, kromě stromu poznání dobra i zla. ¹⁷ Z toho nejez, neboť v den, kdy bys z něj jedl, jistě zemřeš.“

Toto byla zkouška. EGW píše v knize Útěcha a odvaha str. 21 odstavec 5 „Bůh stvořil člověka ke své slávě. Po ověření jeho loajality se měla lidská rodina spojit s nebeskou rodinou.“

Genesis 2:9  „Hospodin Bůh nechal ze země vyrůst všelijaké stromy lákavé na pohled a dobré k jídlu, včetně stromu života uprostřed zahrady a stromu poznání dobra i zla.“

Genesis 1:26 Tehdy Bůh řekl: „Učiňme člověka k našemu obrazu, podle naší podoby! Ať panují nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nad dobytkem, nad vší zemí i nad veškerou havětí lezoucí po zemi.“

Bůh dal tedy člověku panství nad celou zemí a ponechal si jenom jeden jediný strom. Z kolika tisíců ovocných stromů tedy asi mohli jíst? A přesto ani ten jeden mu nenechali. Bůh ti dává 6 dní a chce jen jeden pro sebe. Dáš mu ho? Bůh ti dává 90 procent příjmu a jen desetinu chce pro sebe.  

EGW – Vedení dítěte str. 79 odst. 5 „Zkouška kterou Bůh dal Adamovi a Evě v zahradě Edenu, byla tou nejjednodušší zkouškou.

Takový je náš Bůh. Dává nám jednoduché zkoušky, protože chce, abychom obstáli. Bůh je láska. Boží podstata je pro člověka záhadou. Jeho úmysly, pokud nám je nevysvětlí, jsou pro nás nepochopitelné a jeho jednání se vymyká lidské logice. To přece není logické, být Pánem vesmíru, převtělit se do smrtelného člověka, žít na planetě smrti dobrovolně 33 let, nechat se poplivat, urážet a umučit k smrti bytostmi, které stvořil. Bůh – zdá se mi – není logický, protože je super logický a my na to často nestačíme. Jeho láska se nedá ničím změřit. Dokázal celému vesmíru, že si cení bytostí, které stvořil, více než svého vlastního života. Je nepředstavitelně mocný a přesto svou moc nikdy nezneužívá. Je naprosto upřímný a nikdy nelže. Na rozdíl od lidí je vždy věrný, a my se na něho můžeme vždy spolehnout. Bůh je jedinou bytostí ve vesmíru, která má život sama ze sebe. Je nesmrtelný.  Je neskutečně vznešený a musí být nepředstavitelně krásný. Je všemohoucí a jeho stvoření ho oslavuje a nebesa se mu klaní. Kromě satana, padlých andělů a zlých lidí ovšem. V Ježíši Kristu se stal člověkem. A jako člověk se stal největším fenoménem lidských dějin. Je neporovnatelný a největší velikáni lidských dějin mu nesahají ani po kotníky. Někteří lidé jako například Jan Hus Ho milovali a milují a jsou ochotni za něj zemřít. Jiní Ho nenávidí. My křesťané věříme, že je Božím Synem, že je naším Stvořitelem a Spasitelem. Pro mnohé je nevznešenější myšlenkou literatury, nejvyšší osobností filozofie, a je to On, který je základní naukou pravdivé teologie.

Když žil mezi námi dával sílu slabým, milostivě se skláněl k pokoušeným a trpícím. Pořád s námi sympatizuje a má nás rád. Posiluje nás a udržuje při životě. Ochraňuje nás a vede nás. Chce nás zachránit před věčnou smrtí. Uzdravuje nemocné a očišťuje nás od hříchu. Zprošťuje nás obžaloby. Osvobozuje nás ze zajetí hříchu a satana, brání slabé, žehná mladým, slouží nešťastným a má soucit se starými. Miluje pokorné a pracovité.

Ježíš Kristus je klíčem k vědění a pramenem opravdové moudrosti. On je jedinými dveřmi, které vedou k záchraně, a jenom On je jediným řešením všech lidských problémů. Je jedinou cestou k míru. Je stezkou ke spravedlnosti, je ukazatelem ke svatosti, je bránou do věčného života. Jeho život je bez poskvrny, je laskavý a slitovává se nad námi. Jeho láska se nikdy nezmění. Jeho slovo je pravdivé, a jeho milost pro všechny dostačující. Jeho vláda je spravedlivá a jeho břemeno je lehké. Je nepopsatelný a nepochopitelný, je nepřemožitelný a neodolatelný. Je nejbohatší bytostí vesmíru. Opustil svůj trůn a stal se člověkem. Chodil po prašných cestách Palestiny, uzdravoval nemocné a všude činil jenom dobro. Farizeové ho nenáviděli, Pilát na něm nemohl najít žádnou chybu. Bytosti, které stvořil a miloval, ho bestiálně umučili k smrti. Přišel, aby nám svým životem ukázal, kdo a jaký je Bůh. Zemřel, ale smrt si s ním nevěděla rady a hrob ho nemohl zadržet. Bez Něho život nemá smysl. Naší povinností je říci všem lidem, kteří chtějí slyšet, jaký je náš Bůh.

V součastné době je naším Veleknězem. Je v nebeské Svatyni svatých, kde je naším soudcem a obhájcem. Vymazává naše vyznané hříchy z knihy skutků a pomáhá nám v našich životech v praxi, nad nimi zvítězit. Jména těch, kteří zvítězí v Jeho moci nad hříchem, ponechá zapsané v knize života.

Zjevení 20:11-15  „¹¹ Tehdy jsem uviděl veliký bílý trůn a Toho, kdo na něm seděl, před jehož tváří zmizela země i nebe a nebylo pro ně nalezeno místo. ¹² Potom jsem spatřil mrtvé, malé i velké, jak stojí před trůnem, a byly otevřeny knihy. A byla otevřena ještě jiná kniha, totiž kniha života, a mrtví byli souzeni podle toho, co bylo zapsáno v těch knihách, totiž podle svých skutků. ¹³ Tehdy moře vydalo mrtvé, kteří byli v něm, také Smrt a Záhrobí vydaly mrtvé, kteří byli v nich; a každý byl souzen podle svých skutků. ¹⁴ Smrt i Záhrobí byly uvrženy do ohnivého jezera – to je ta druhá smrt. ¹⁵ Kdokoli nebyl nalezen zapsán v knize života, byl uvržen do ohnivého jezera.“

Zjevení 21:1-8  „¹ Potom jsem uviděl nové nebe a novou zemi. Neboť první nebe a první země pominuly a moře již nebylo. ² Uviděl jsem svaté město, Nový Jeruzalém, jak sestupuje od Boha z nebe, připravený jako nevěsta okrášlená pro svého muže. ³ Uslyšel jsem mocný hlas z trůnu: „Hle, Boží stánek s lidmi: bude bydlet s nimi a oni budou jeho lid; Bůh sám bude s nimi a bude jejich Bohem. ⁴ On jim setře každou slzu z očí a smrt už nebude, ani nářek ani křik ani bolest už nikdy nebude; neboť minulé věci pominuly.“ ⁵ Ten, který seděl na trůnu, řekl: „Hle, činím všechno nové.“ Řekl také: „Napiš, že tato slova jsou věrná a pravdivá.“ ⁶ Pak mi řekl: „Stalo se. Já jsem Alfa i Omega, počátek i konec. Já dám žíznícímu zdarma napít z pramene vody života. ⁷ Kdo vítězí, dostane toto vše za dědictví. Já mu budu Bohem a on mi bude synem. ⁸ Ale bázliví, nevěrní, ohavní, vrazi, smilníci, čarodějové, modláři i všichni lháři mají svůj díl v jezeře, které hoří ohněm a sírou – to je ta druhá smrt.“

Bůh je spravedlivý a je láska. Jak si někdo může zvolit satana jako svého pána, nepochopím.