3. Buď horkým křesťanem.
Pro Tajemství Bible zpracoval Ladislav Hodač.
Vítám vás ke třetí přednášce na téma: Jak může člověk získat věčný život. Tentokrát s názvem buď horkým křesťanem.
Zjevení 3:14–16 „14Andělu sboru v Laodiceji napiš: Toto praví Amen, svědek věrný a pravý, původ Božího stvoření: 15Znám tvé skutky; nejsi studený ani horký. Kéž bys byl studený nebo horký! 16Takto však, že jsi vlažný, a nejsi studený ani horký, vyvrhnu tě ze svých úst.“
EGW 4T – Svědectví církvi, str. 87: „Laodicejské poselství se vztahuje na Boží lid, který vyznává, že věří přítomné pravdě. Větší část z nich jsou vlažní vyznavači.“
EGW 2 SM – Vybrané spisy, str. 66: „Bůh vede lid. Má vyvolený lid, církev na zemi, kterou učinil strážci svého zákona. Svěřil jim posvátnou důvěru a věčnou pravdu, která má být předána světu. Káral je a napravoval. Poselství Laodicejským se vztahuje na ASD, kteří měli velké světlo ale v tom světle nechodili. Právě ti, kteří se veřejně hlásili k poselství, ale nedrželi krok se svým Vůdcem, budou vyvrženi z Jeho úst, pokud nebudou činit pokání.“
Podle toho, co zde EGW řekla, tak se text vztahuje na CASD. Řecké slovo Laodikeia se skládá ze dvou slov laos – lid a dikí soud význam slova je tedy souzený lid. Od roku 1844 žijeme v době vyšetřujícího soudu, který rozhoduje o tom, kdo bude spasen a kdo ne. Když se Pán dívá na svou církev, zjišťuje, že většina z Jeho lidu je vlažná, a přál by si, aby pochopili svůj skutečný duchovní stav.
V textu jsou definovány tři druhy věřících ASD. Horký, studený a vlažný.
Horcí lidé jsou znovuzrození, vědí, že musí každý den dovolit Svatému Duchu, aby kontroloval jejich ducha. Pokud někdy selžou, neomlouvají své hříchy a rychle prosí o odpuštění a očištění.
Studený člověk je zaměřený sám na sebe. Na trůnu jeho srdce sedí vlastní já. Takový člověk ví, že není ve spásném vztahu s Bohem.
Vlažný člověk dal svoje srdce Kristu jen z části. Pořád mu vládne z velké části vlastní já. Takový člověk si myslí, že mezi ním a Bohem je vše v pořádku a neví že je ztracený.
U studeného i vlažného člověka stojí Kristus před dveřmi jejich srdcí, klepe a žádá o povolení ke vstupu. V obou případech je srdce těchto lidí tělesné. Není duchovní. Toto ale sbor v Laodicei nechápe. Myslí si že jsou v pořádku a nic nepotřebují.
Zjevení 3:17 „Neboť říkáš: Jsem bohatý, zbohatl jsem, nic nepotřebuji. A nevíš, že jsi ubohý, politováníhodný a chudý, slepý a nahý.“
EGW 1SM – Vybrané spisy, str. 357: „Jak jasně je zde vylíčeno postavení těch, kdo si myslí, že znají celou pravdu, kdo se pyšní svou znalostí Božího slova, a přitom jeho posvěcující moc ve svém životě nepocítili.“
Tito lidé nepochopili pravé evangelium. Nepochopili, že vlastní já musí zemřít a že musí být narozeni znovu, aby Kristus mohl bydlet v jejich srdcích a že si musí obléci roucho Jeho spravedlnosti.
EGW 1T Svědectví církvi, str. 190: „Mnozí, které jsem viděla, si lichotí, že jsou dobrými křesťany. Přitom nemají ani jediný paprsek světla od Ježíše. Nevědí, co to znamená být obnoven Boží milostí. Nemají pro sebe žádnou živou zkušenost, pokud se týká Božích věcí.“
EGW 5T – Svědectví církvi, str. 161: „Kdyby mnohým lidem, kteří vyznávají pravdu, byl předložen jejich vnitřní život, tak by se ani neprohlásili za křesťany.“
EGW OHC – Naše vysoké povolání, str. 349: „Možná volají: ‚Chrámem Páně jsme my, zatímco‘… chrámové dvory jejich duše mohou být útočištěm závisti, pýchy, vášní, zlých domněnek, hořkosti a prázdného formalismu. Kristus se s lítostí dívá na svůj vyznávající lid, který se cítí bohatý a vzrostlý v poznání pravdy, a přesto mu pravda v životě a charakteru chybí.“
EGW 4T – Svědectví církvi, str. 88: „V jejich srdcích chybí vnitřní působení milosti.“
EGW 3T – Svědectví církvi, str. 252-253: „Jaký větší podvod může postihnout lidskou mysl, než přesvědčení, že člověk má pravdu a přitom se mýlí! Poselství Pravého svědka nachází Boží lid ve smutném klamu, a přesto je v tomto klamu upřímný.“
Ježíš ale říká. Zjevení 3:15–16 „Znám tvé skutky; nejsi studený ani horký. Kéž bys byl studený nebo horký! 16 Takto však, že jsi vlažný, a nejsi studený ani horký, vyvrhnu tě ze svých úst.“
Jediná naděje pro Laodicejské je, že pochopí, jak na tom ve skutečnosti u Boha jsou a jaká je pravá podstata jejich nemoci. Nejsou studení ani horcí. Zaujímají neutrální pozici a zároveň si namlouvají, že je vše v pořádku. Jejich stav popisuje apoštol Pavel ve 2. listu Timoteovi 3:5 „Budou mít vnější formu zbožnosti, ale její moc jim bude cizí. Od takových se odvracej.“
EGW 5T Svědectví církvi, str. 83: „Nemůžeme z poloviny patřit Pánu a z poloviny světu.“
EGW MB – Myšlenky z hory Blahoslavenství, str. 94: „Nikdo nemůže zaujmout neutrální pozici. Neexistuje zlatá střední cesta. Někdo, kdo by nemiloval ani Boha ani nesloužil nepříteli spravedlnosti. Kristus má žít ve svých lidských zástupcích, působit skrze jejich schopnosti a jednat skrze jejich možnosti. Jejich vůle musí být podřízena Jeho vůli; musí jednat v souladu s Jeho Duchem. Pak už to nebudou oni, kdo žije, ale Kristus, kdo žije v nich. Kdo se zcela neoddá Bohu, je pod kontrolou jiné moci, naslouchá jinému hlasu, jehož podněty mají zcela jiný charakter. Poloviční služba staví člověka na stranu nepřítele jako úspěšného spojence zástupů temnoty. Když se lidé, kteří o sobě tvrdí, že jsou Kristovými vojáky, zapojí do satanova spolku a pomáhají mu na jeho straně, prokazují se jako Kristovi nepřátelé. Zrazují posvátnou důvěru. Vytvářejí spojení mezi satanem a pravými vojáky, takže jejich prostřednictvím nepřítel neustále pracuje na tom, aby ukradl srdce Kristových vojáků.“
EGW RH 4. 9. 1883 „Jsme buďto spolupracovníci Krista, nebo spolupracovníci nepřítele. Buďto shromažďujeme s Kristem, nebo rozptylujeme. Buďto jsme rozhodní křesťané celým srdcem, nebo vůbec žádní. Kristus říká: „Kéž bys byl studený nebo horký!“
EGW MS 138, 1902 „Existuje velké množství lidí, kteří se hlásí ke křesťanství a ve skutečnosti Ježíše nenásledují. Nenesou kříž se správným postojem sebezapření a sebeobětování. Ačkoli na venek okázale ukazují, že jsou upřímnými křesťany, vplétají do struktury své povahy tolik vláken vlastních nedokonalostí, že se krásný vzor kazí. Kristus o nich říká: „Chlubíte se, že jste bohatí a máte hojnost domnělých duchovních úspěchů. Ve skutečnosti ale nejste ani chladní, ani horcí. Jste plní marnivé domýšlivosti. Neobrátíte-li se, nemůžete být spaseni, neboť byste svou neposvěcenou moudrostí poskvrnili nebe. Nemohu podpořit vašeho ducha a vaše dílo. Nejednáte podle božského příkladu. Řídíte se pouze vzorem, který jste si sami vymysleli. Protože jste vlažní, musím vás vyplivnout ze svých úst.
Děkujme Pánu, že i když je tato skupina lidí tak početná, je stále čas na pokání. Ježíš říká: Já, váš Vykupitel, znám vaše skutky. Znám pohnutky, které vás vedou k tomu, abyste o svém duchovním stavu chlubivě prohlašovali: ‚Jsem bohatý, zbohatl jsem, nic nepotřebuji. A nevíš, že jsi ubohý, politováníhodný a chudý, slepý a nahý.‘
Ti, kdo jsou v tomto stavu, jsou záměrně nevědomí. Nerozeznávají skutečnou povahu hříchu. Svým špatným jednáním neustále zkreslují Kristův charakter a vystavují ho otevřené hanbě. Vydávají se za znalce pravdy, ale v duchu jednají jako nováčci. Zdá se, že nechápou pravdu, která musí být vyjádřena slovy a skutky, aby byl zřetelně vidět rozdíl mezi tím, kdo slouží Bohu, a tím, kdo mu neslouží. Falešně si nárokují všechna křesťanská požehnání a výsady, přestože nejsou jako Kristovi představitelé bohatí duchovní milostí ani dobrými skutky. Jsou ubozí, chudí, slepí, zmrzačení. V jakém postavení se nacházejí? Stojí ve svém vlastním světle. Ale navzdory jejich záměrné nevědomosti je Pán nenechává bez dalšího varování a rady.“
EGW COL Kristova podobenství, str. 154: „Pýcha a nadřazenost je Bohu odporná a ničí člověka jako nic jiného. Ze všech hříchů je nejhůře léčitelná a téměř beznadějná.“
EGW Letter – Dopis č. 44, 1903 „Polovičatí křesťané jsou horší než nevěřící, neboť jejich klamná slova a nezávazný postoj svádějí mnohé na scestí. Nevěřící člověk ukazuje jasně své barvy. Vlažný křesťan ale klame obě strany. Není ani dobrým světákem, ani dobrým křesťanem. Satan ho využívá k tomu, aby vykonal dílo, které nikdo jiný vykonat nemůže.“
EGW 1T – Svědectví církvi, str. 188: „Pánu by bylo milejší, kdyby vlažní vyznavači náboženství nikdy nevyslovili jeho jméno. Jsou neustálou přítěží pro ty, kdo by chtěli být věrnými Ježíšovými následovníky. Jsou kamenem úrazu pro nevěřící a zlí andělé nad nimi jásají a posmívají se Božím andělům když poukazují na jejich pokřivenou cestu. Takoví jsou prokletím pro Boží věc doma i v zahraničí. Svými rty se přibližují k Bohu, zatímco jejich srdce je od něj vzdáleno.“
EGW RH 26.2.1901 „Je mnoho vyznavačů křesťanství, kteří bezstarostně čekají na příchod Pána. Nemají na sobě oděv Kristovy spravedlnosti. Mohou tvrdit že jsou Boží děti, ale nejsou očištěni od hříchu. Jsou sobečtí a spoléhají se na sebe. Ve svých zkušenostech nemají Krista. Nemilují Boha na prvním místě, ani své bližní jako sami sebe. Nemají ani ponětí o tom co znamená svatost. Nevidí u sebe žádné chyby. Jsou tak zaslepení, že nejsou schopní v sobě rozpoznat rafinované působení pýchy a nepravosti. Jsou oblečeni do hadrů samo-spravedlnosti a zasaženi duchovní slepotou. Satan vrhl svůj stín mezi ně a Krista a oni nemají touhu studovat čistý a svatý charakter Spasitele.“
EGW 2T – Svědectví církvi, str. 445: „Pokoušela jsem se v bázni Boží ukázat Jeho lidu jejich hříchy a v jakém nebezpečí se nacházejí. Snažila jsem se, jak nejlépe mi moje slabé síly dovolili je probudit. Řekla jsem jim překvapivé věci, které kdyby jim uvěřili, by u nich způsobily úzkost a hrůzu. To by je vedlo k horlivosti a pokání nad svými hříchy a nepravostmi.“
EGW EW – Ranné spisy, str. 270: „Někteří neunesou přímé svědectví. Povstanou proti němu a to způsobí tříbení mezi Božím lidem. Viděla jsem, že svědectví Pravého svědka nebylo přijato ani z poloviny. Slavnostní svědectví, na kterém závisí osud církve bylo jen málo respektováno, ne-li zcela přehlíženo. Toto svědectví musí způsobit hluboké pokání. Všichni, kteří jej skutečně přijímají a uposlechnou ho a budou očištěni.“
Mnozí křesťané si možná myslí, že být vlažným znamená, že člověk nepracuje dostatečně intenzivně na Božím díle. Ale to není úplná pravda. Problémem je vnitřní duchovní stav. Vlažní křesťané nevědí, co to znamená být znovuzrozen a mít Krista v srdci. A tak jim Ježíš radí, co mají dělat.
Zjevení 3:18 „Radím ti, abys ode mne koupil zlato v ohni pročištěné, a tak zbohatl, bílé šaty, aby ses oblékl a neukázala se hanba tvé nahoty, a mast k pomazání svých očí, abys viděl.“
EGW 4 T – Svědectví církvi, str. 88-89: „Věrný Svědek nám radí, abychom si od Něho koupili zlato přečištěné v ohni, bílé roucho a oční mast. Zde doporučované zlato přečištěné v ohni, je víra a láska. Ono obohacuje srdce. Bylo přepalováno, dokud se neobjevila jeho čistota a čím více prochází zkouškami, tím zářivější je jeho lesk. Bílé roucho znamená čistotu charakteru, Kristovu spravedlnost,
připočtenou hříšníkovi. Toto je vskutku tkanivo, tkané na nebeských stavech, které je možno koupit jedině u Krista za život ochotné poslušnosti. Oční mast je milost a moudrost, která nás uschopňuje rozeznávat mezi zlem a dobrem a odhalit hřích v každém přestrojení. Bůh dal své církvi oči a žádá, aby si je pomazala moudrostí, aby její členové mohli jasně vidět. Ale mnozí by rádi církvi oči zaslepili, kdyby mohli, protože nechtějí, aby jejich skutky vyšly najevo, aby nebyli pokáráni. Boží mast zbystří chápání věcí.“
EGW 5 T – Svědectví církvi, str. 105: „Co mám říci, aby se otevřely slepé oči a osvítilo duchovní porozumění? Hřích musí být ukřižován. Svatý Duch musí provést úplnou mravní obnovu. Musíme vlastnit Boží lásku a živou, trvalou víru. Ona je zlatem vyzkoušeném v ohni. Můžeme ji obdržet jen od Krista. Každý upřímný a opravdu hledající člověk se stane účastníkem božské přirozenosti. Jeho duše bude naplněna neukojitelnou touhou poznat plnost té lásky, která převyšuje poznání. Když jde společně s Bohem vpřed svým životem, bude moci lépe uchopit ty vznešené, zušlechťující pravdy Božího Slova, až bude proměněn a uschopněn vyzařovat podobu svého Vykupitele.“
EGW 1 SM – Vybrané spisy, str. 349: „Když se hříšník dívá na svého Vykupitele, nalézá naději, ujištění a radost. Vírou se drží milovaného Krista. Víra působí lásku a očišťuje duši.“
EGW 3 T – Svědectví církvi, str. 475: „Anděl pravil: ‚Nedostatek víry a lásky jsou těmi největšími hříchy, kterými se nyní Boží lid proviňuje‘. Nedostatek víry vede k nedbalosti, k milování sebe a světa. Ti, kteří se oddělují od Boha, upadají do velkého pokušení, oddávají se hrubým neřestem, protože tělesné srdce vede k velké zkaženosti. V takovém stavu se nachází mnozí v Božím lidu. I když vyznávají, že slouží
Bohu, tak se ve všech ohledech od Boha odvracejí. Mnozí uspokojují své chutě a vášně i když jasné světlo pravdy varovně upozorňuje na nebezpečí: Bdi, ovládni se, zapři sám sebe!“
Římanům 6:23 „Mzdou hříchu je smrt, ale darem Boží milosti je život věčný v Kristu Ježíši našem Pánu.“
I když by měl být výstrahou příklad těch, kteří ztroskotali ve víře, aby jiní nešli tou samou cestou, přesto se tam mnozí vrhají jako šílení. Satan ovládá jejich mysl a zdá se, že má moc i nad jejich tělem.
EGW COL – Kristova podobenství, str. 158: „Zlato zkoušené v ohni je víra, která působí skrze lásku. Jedině to nás může přivést do souladu s Bohem. Můžeme být činní, mnoho pracovat, ale bez lásky jakou má v srdci Ježíš Kristus nemůžeme být nikdy považováni za členy nebeské rodiny.“
Galatským 5:6 „Neboť v Kristu Ježíši nic neznamená obřízka, ani neobřízka, ale víra, působící skrze lásku.“
EGW 1SM – Vybrané spisy, str. 375: „Člověk potřebuje sílu, která je mimo něj a nad ním, aby ho obnovila k Boží podobě; ale to, že potřebuje Boží pomoc, neznamená, že lidská aktivita je nepotřebná. Ze strany člověka je zapotřebí víry, neboť víra působí skrze lásku a očišťuje duši.“
1. list Janův 3:3 „A každý, kdo v něm má tuto naději, očišťuje se, tak jako on je čistý.“
EGW 7BC 965 – RH – 24. 7. 1888 „Bílé roucho je Kristova spravedlnost, která má být vetkána do charakteru. Čistota srdce, čistota pohnutek bude charakterizovat každého, kdo pere své roucho a bělí je v Beránkově krvi.“
EGW COL – Kristova podobenství, str. 319: „V tomto životě máme obléci roucho Kristovy spravedlnosti. To je naše jediná příležitost, jak si vytvořit charakter pro domov, který Kristus připravil pro ty, kdo jsou poslušní jeho přikázání.“
EGW Letter – Dopis č. 207, 1899: „Touží po tom, abychom usilovali o čistou duši, která je umytá a vybílená v krvi beránka. Je to bílé roucho Kristovi spravedlnosti, které dává hříšníku možnost vstoupit do přítomnosti nebeských andělů.“
EGW YI – Instruktor mládeže, 18. 8. 1886: „Nebudou se zakrývat hříchy a vady, aby se zakryla deformace charakteru, žádné roucho nebude napůl vyprané, ale všechno bude čisté a bez poskvrny.“
EGW DA – Touha věků, str. 555-556: „Kristova spravedlnost není rouchem k zakrytí nevyznaného a stále pokračujícího hříchu. Je to životní zásada, která přetváří povahu a ovládá jednání. Svatost je úplná odevzdanost Bohu, bezvýhradné podřízení mysli a života nebeským zásadám.“
EGW 2T 453 „Bůh nepřijme nic jiného, než čistotu a svatost. Jedna skvrna, jedna vráska, jedna vada v charakteru, je navždy vyloučí z nebe se vší jeho slávou a poklady.“
Efeským 5:25–27 „25Muži, milujte své ženy, jako i Kristus miloval církev a sám sebe za ní vydal, 26aby ji posvětil, když jí očistil vodní koupelí v slovu, 27aby sám sobě postavil slavnou církev, která by neměla poskvrny ani vrásky ani čehokoliv takového, ale byla svatá a bezúhonná.“
EGW COL – Kristova podobenství, str. 312: „Spravedlnost znamená konat správné věci, proto budou všichni souzeni podle svých skutků. V našich činech se projevuje naše povaha. Skutky ukazují, je-li víra pravá.“
Matouš 6:22–23 „22Lampou těla je oko. Je-li tvé oko čisté, celé tvé tělo bude plné světla. 23Ale je-li tvé oko špatné, celé tvé tělo bude temné. Je-li tedy i světlo v tobě tmou, jak velká je pak temnota!“
EGW 7BC 965 – RH 23. 11. 1897 „Oko je citlivé vědomí, vnitřní světlo mysli. Na jeho správném pohledu na věci závisí duchovní zdraví celé duše a bytosti. ‚Oční balzám‘, Boží slovo, způsobuje, že svědomí je pod jeho vlivem moudré; usvědčuje totiž z hříchu. Toto zmoudření je nutné, aby mohlo následovat uzdravení a oko sloužilo pouze k Boží slávě.“
Efeským 1:17-18 „17aby vám Bůh našeho pána Ježíše Krista, Otec slávy, dal Ducha moudrosti a zjevení v pravém poznání jeho samého 18a osvícené oči srdce, abyste viděli, jaká je naděje v jeho povolání, jaké je bohatství slávy jeho dědictví ve svatých.“
EGW DA Touha věků, str. 313: „Kristova podoba se od podoby satana liší jako polední slunce od půlnoční tmy. Kristovými služebníky jsou jen ti, kdo žijí jeho životem. Pokud člověk setrvává v jediném hříchu nebo ve svém životě povoluje jednomu zlozvyku, je zasažena celá jeho bytost a stává se nástrojem nepravosti.“
Co bychom tedy měli udělat? Musíme pozvat Ježíše do svého srdce.
Zjevení 3:20 „Hle, stojím u dveří a tluču; kdo by uslyšel můj hlas a otevřel dveře, k tomu vejdu a budu s ním večeřet a on se mnou.“
EGW 1SM- Vybrané spisy, str. 325: „Jak rád se Kristus zmocní chrámu duše, pokud mu to dovolíme! Je představován jako ten, kdo čeká a klepe na dveře srdce. Proč tedy nevstoupí? Je to proto, že láska k hříchu zavřela dveře srdce. Jakmile souhlasíme s tím, že se vzdáme hříchu, a uznáme svou vinu, překážka mezi duší a Spasitelem je odstraněna.“
EGW 1T – Svědectví církvi, str. 143: „Viděla jsem, že mnozí mají u dveří svého srdce nahromaděno tolik odpadků, že je nemohou otevřít. Někteří mají potíže mezi sebou a svými bratry, které je třeba odstranit. Jiní musí odstranit zlé nálady a sobeckou chamtivost, než se jim podaří dveře otevřít. Jiní mají dveře svého srdce zavalené věcmi tohoto světa. Všechno toto smetí musí být odstraněno, a pak mohou otevřít dveře a přivítat Spasitele.“
DA – Touha věků, str. 466: „Každý, kdo se nechce odevzdat Bohu se dostává pod vládu jiné moci. Nepatří sám sobě. Může sice hovořit o svobodě, ale žije v nejstrašnějším otroctví. Jeho mysl zcela ovládá satan a nedovoluje mu vidět krásu pravdy. Člověk si namlouvá, že se řídí jen svým vlastním přesvědčením, ve skutečnosti se však podřizuje vůli knížete temnoty. Kristus přišel vysvobodit lidstvo z otroctví hříchu.“
Římanům 8:2 „Vždyť zákon Ducha života v Kristu Ježíši mě osvobodil od zákona hříchu a smrti.“
V díle vykoupení je jakýkoli nátlak vyloučen. Neuplatňuje se v něm žádná vnější síla. Člověk se pod vlivem Božího Ducha sám svobodně rozhoduje, komu chce sloužit. Smysl svobody spočívá ve změně, jíš ten, kdo se podřizuje Kristu, prochází. Sám se zbavuje hříchu. Ve své síle se samozřejmě nemůžeme ze satanovi moci vymanit. Pokud se však budeme chtít osvobodit od hříchu a ve své bídě budeme volat o pomoc, která nás ve všech směrech přesahuje, Duch Svatý nám dá sílu a my se ochotně podřídíme Boží vůli. Svobodu může člověk nalézt jen v jednotě s Kristem. Pravda vás učiní s svobodnými a Kristus je pravda. Hřích může zvítězit jen tak, že oslabí mysl člověka a zbaví jej svobody. Pokud se člověk podřídí Bohu, vrátí se mu jeho skutečná důstojnost a velikost. Boží zákon, podle kterého máme žít, je „zákonem svobody“.
Jakub 2:12 „Tak mluvte a tak jednejte jako ti, kteří mají být souzeni podle zákona svobody.”
EGW 5T – Svědectví církvi, str. 163: „Pokořte se před Bohem a usilovně se snažte vyprázdnit chrám duše od všeho smetí – všech závistí, žárlivostí, podezírání a obviňování.“ Jakub 4:8 „Očistěte ruce, hříšníci, a očistěte srdce, lidé dvojí mysli.“
EGW RH 10. 9. 1895 „Budeme-li ho prosit, Pán nám dá Ducha Svatého, aby očistil příbytek duše, neboť do každé místnosti Božího chrámu je třeba vstoupit a očistit ji.“
EGW GW – Pracovníci evangelia, str. 287: „Když je člověk zcela zbaven svého já, když je z jeho duše vyvržen každý falešný bůh, tak ta prázdnota je zaplněna přílivem Kristova Ducha. Takový člověk má víru, která očišťuje duši od poskvrny. Je přizpůsoben Duchu a myslí na věci Ducha. Nemá důvěru v sebe sama. Kristus je všechno a ve všem.“
Když si uvědomíme, že jsme ztraceni, tak není třeba se cítit sklíčeně. Bůh má úžasný plán, jak nás zachránit a dát nám sílu žít posvěceným životem. Musíme Jeho plán objevit a pak s Ním spolupracovat. Tak jako to udělal král David.
Žalm 51:12-14 „12Stvoř mi čisté srdce, ó Bože! Obnov v mém nitru pevného ducha! 13Neodvrhuj mě od své tváře, svého svatého Ducha mi neber! 14Vrať mi veselí ze své spásy a upevni ve mně šlechetného ducha.“
My lidé ale musíme na svém spasení s Bohem spolupracovat.
Filipským 2:12-13 „12Proto, moji milovaní, jako jste vždycky poslouchali, nikoli jen v mé přítomnosti, ale nyní mnohem více v mé nepřítomnosti, s bázní a chvěním uvádějte ve skutečnost svou záchranu. 13Neboť Bůh je ten, který ve vás působí i chtění i činění podle své dobré vůle.“
Tento text v sobě rozhodně nenese myšlenku, že je možné docílit spásu svými vlastními skutky. My jsme spaseni pouze milostí skrze víru. Ale tato milost nás vede k činění dobrých skutků. Mnohým lidem se křesťanství líbí, ale nejsou ochotni splnit podmínky za jakých mohou křesťané získat odměnu. Kdyby mohli získat věčný život bez jakéhokoli úsilí z jejich strany, tak by radostně přijali všechno, co jim Pán nabízí. Bible ale učí, že každý člověk musí spolupracovat s Bohem podle Jeho vůle.
Musíme se například snažit vejít úzkými dveřmi.
Lukáš 13:24 „Usilujte vejít úzkými dveřmi, neboť mnozí, pravím vám, se budou snažit vejít, ale nebudou schopni.“
Musíme se snažit odložit starého člověka.
Koloským 3:9-10 „9Nelžete jedni druhým, když jste svlékli toho starého člověka s jeho skutky 10a oblékli toho nového, který se obnovuje k pravému poznání podle obrazu toho, který ho stvořil.“
Musíme odložit veškerou zátěž a hřích.
Židům 12:1 „1Proto i my, majíce kolem sebe tak veliký oblak svědků, odložme veškerou zátěž a hřích snadno nás ovíjející a s vytrvalostí běžme závod, který je před námi, 2upřeně hledíce k původci a dokonavateli víry Ježíši, který pro radost, která byla před ním, podstoupil kříž, pohrdnuv hanbou, sedí po pravici Božího trůnu.“
Musíme se vzpírat ďáblu, očistit srdce od hříchu a přiblížit se k Bohu.
Jakub 4:7-10 „7Poddejte se tedy Bohu. Postavte se proti Ďáblu, a uteče od vás. 8Přibližte se k Bohu, a přiblíží se k Vám. Očistěte ruce, hříšníci, a očistěte srdce, lidé dvojí mysli. 9Pociťte svou ubohost, naříkejte a plačte. Váš smích ať se obrátí v nářek a vaše radost v sklíčenost.10Pokořte se před Pánem a povýší vás.“
Musíme také vytrvat až do konce.
Matouš 24:13 „Ten však, kdo vytrvá do konce, bude zachráněn.“
EGW MYP – Poselství pro mladé lidi, str. 147: „Aby se Boží milost stala naší vlastní, musíme hrát svou roli. Pán nás nebude nutit ani k ochotě, ani ke konání. Jeho milost je nám dána, aby v nás působila jak chtění tak i konání, ale nikdy ne jako náhrada pro naše úsilí. Máme být vyburcováni ke spolupráci. Duch svatý v nás působí, abychom mohli sami pracovat na svém spasení.“
EGW 1 T Svědectví církvi, str. 190: „Viděla jsem, že Pán brousí v nebi svůj meč, aby je sťal. Kdyby si tak každý vlažný křesťan uvědomoval, jaké dílo očištění se Bůh chystá vykonat mezi svým lidem, který se k němu hlásí.“
EGW RH 28. 8. 1894 „Stále je ještě naděje napravit jejich stav. Poselství Laodicejským je plné povzbuzení. Odpadlá církev ještě může koupit zlato víry a lásky. Může mít bílé roucho Kristovy spravedlnosti. Hanba jejich nahoty se nemusí objevit. Čistota srdce a pohnutek může charakterizovat ty, kteří jsou vlažní a snaží se sloužit Bohu a mamonu. Ještě si mohou umýt roucha charakteru a vybělit je v krvi beránkově.“
EGW 1T – Svědectví církvi, str. 143: „Vraťte se ke mně a já se vrátím k vám a uzdravím vaše odpadnutí. Viděla jsem, že někteří se radostně vrátí. Jiní nedovolí, aby poselství Laodicejské církvi na ně mělo vliv. Budou sklouzávat stejným způsobem jako před tím a budou vyplivnuti z Pánových úst. Pouze ti, kteří horlivě činí pokání budou mít u Boha přízeň.“
