134 Přitahuje všechny
Pro Tajemství Bible zpracoval tým překladatelů pod vedením Ladislava Hodače.
Jan 12:32 A já, až budu vyvýšen ze země, přitáhnu všechny k sobě.”
The very first step in approaching God is to know and believe the love that He has to us (1 John 4:16); for it is through the drawing of His love that we are led to come to Him. MB 104.5
MB – Myšlenky z Hory blahoslavenství 104.5 Prvním krokem na cestě k Bohu je uvěřit a poznat lásku, kterou k nám Bůh chová (viz 1. Janův 4,16), protože právě svou láskou nás Bůh k sobě přitahuje. (srv. MON 62.5)
Jeremiáš 31:3 Miluji tě věčnou láskou, proto ti stále zachovávám milosrdenství.
Christ came to manifest the love of God to the world, to draw the hearts of all men to Himself. He said, “And I, if I be lifted up from the earth, will draw all men unto me” (John 12:32). The first step toward salvation is to respond to the drawing of the love of Christ. God sends message after message to men, entreating them to repentance, that He may forgive, and write pardon against their names. Shall there be no repentance? Shall His appeals be unheeded? Shall His overtures of mercy be ignored, and His love utterly rejected? Oh, then man will cut himself off from the medium through which he may gain life eternal; for God only pardons the penitent! By the manifestation of His love, by the entreating of His Spirit, He woos men to repentance; for repentance is the gift of God, and whom He pardons He first makes penitent. 1SM 323.2
1SM – Vybraná poselství, 1. svazek 323.2 Kristus přišel, aby světu zjevil Boží lásku a přitáhl k sobě srdce všech lidí. Řekl: Jan 12:32 „A já, až budu vyvýšen ze země, přitáhnu všechny k sobě.“ Prvním krokem ke spáse je reagovat na působení Kristovy lásky. Bůh posílá lidem jedno poselství za druhým a naléhavě je vyzývá k pokání, aby jim mohl odpustit a zapsat vedle jejich jmen „odpuštěno“. Cožpak nebude žádné pokání? Zůstanou Jeho výzvy bez odezvy? Bude Jeho nabídka milosrdenství přehlížena a Jeho láska zcela odmítnuta? Pak se člověk sám odřízne od prostředku, skrze který může získat věčný život; neboť Bůh odpouští pouze kajícím se! Projevem lásky a naléháním svého Ducha přivádí lidi k pokání; neboť pokání je Boží dar a tomu, komu odpouští, nejprve dává pokání.
Římanům 2:4 … nevíš, že Boží dobrota tě vede k pokání?
While the sinner is yet far from the Father’s house, wasting his substance in a strange country, the Father’s heart is yearning over him; and every longing awakened in the soul to return to God is but the tender pleading of His Spirit, wooing, entreating, drawing the wanderer to his Father’s heart of love. SC 54.1
SC – Cesta ke Kristu 54.1 I když je hříšník daleko od domu Otce a promrhává své statky v cizí zemi, Otcovo srdce po něm touží. Každá touha po návratu k Bohu, která se v něm probouzí, je něžný hlas Božího Ducha, který vyzývá, prosí a přitahuje ztraceného syna k laskavému srdci jeho Otce. (srv. CK 38.3)
Jan 6:44a Nikdo nemůže přijít ke mně, jestliže ho nepřitáhne Otec.
Mercy extended to the sinner is constantly drawing him to Jesus. If he responds, coming in penitence with confession, in faith laying hold of the hope set before him in the gospel, God will not despise the broken and contrite heart. Thus the law of God is not weakened, but the power of sin is broken, and the scepter of mercy is extended to the penitent sinner (Letter 1f, 1890). 6BC 1072.3
6BC – Biblický komentář, 6. svazek 1072.3 Milost prokázaná hříšníkovi ho neustále přitahuje k Ježíši. Pokud na ni zareaguje, v pokání přijde a vyzná své hříchy, a vírou se chopí naděje, která je mu předložena v evangeliu, Bůh zlomeným a pokorným srdcem nepohrdne. Tím se Boží zákon neoslabuje, ale moc hříchu je zlomena a hříšníkovi je nabídnuto milosrdenství (Dopis 1f, 1890).
The love of God … has power to break down every barrier … provided the sinner will yield to its influence, and make an entire surrender to God. RH October 21, 1890, par. 7
RH – časopis Review and Herald, 21. října 1890, odst. 7 Boží láska … má moc překonat každou překážku … za předpokladu, že se hříšník podrobí jejímu vlivu a zcela se odevzdá Bohu.
By an agency as unseen as the wind, Christ is constantly working upon the heart. Little by little, perhaps unconsciously to the receiver, impressions are made that tend to draw the soul to Christ. These may be received through meditating upon Him, through reading the Scriptures, or through hearing the word from the living preacher. Suddenly, as the Spirit comes with more direct appeal, the soul gladly surrenders itself to Jesus. By many this is called sudden conversion; but it is the result of long wooing by the Spirit of God,—a patient, protracted process. DA 172.3
DA – Touha věků 172.3 Podobně nenápadně jako vánek Kristus neustále působí na lidské srdce. Pomalu a mnohdy nepozorovaně člověka ovlivňuje síla, která jej přivádí ke Kristu. Může se to dít při rozjímání o Spasiteli, při četbě Písma nebo při poslechu kázání. Najednou se člověk na naléhavou výzvu Ducha s radostí odevzdá Ježíši. Mnozí lidé tomu říkají náhlé obrácení, ale je to výsledek dlouhodobého úsilí Božího Ducha, Jeho pozvolné a trpělivé práce. (srv. TV 105.5)
Through the ministry of the angels the Holy Spirit is enabled to work upon the mind and heart of the human agent and draw him to Christ…. But the Spirit of God does not interfere with the freedom of the human agent. The Holy Spirit is given to be a helper, so that man may cooperate with the Divine, and it is given to Him to draw the soul but never to force obedience. TMK 57.2
TMK – Abych Jej znal 57.2 Prostřednictvím služby andělů může Duch svatý působit na člověka a přivádět ho ke Kristu… Nicméně Boží Duch nenarušuje lidskou svobodu. Duch svatý je poslán jako pomocník, aby člověk mohl spolupracovat s Bohem. Je Mu svěřeno přitahovat lidské nitro k Bohu, nikdy však nevynucuje poslušnost.
The exercise of force is contrary to the principles of God’s government; He desires only the service of love; and love cannot be commanded; it cannot be won by force or authority. Only by love is love awakened. DA 22.1
DA – Touha věků 22.1 Násilí je v rozporu se zásadami Boží vlády. Pán Bůh touží pouze po službě z lásky. Lásku si nelze vynutit, získat silou či příkazem. Lásku probouzí jen láska. (srv. TV 10.4)
The sinner may resist this love, may refuse to be drawn to Christ; but if he does not resist he will be drawn to Jesus; a knowledge of the plan of salvation will lead him to the foot of the cross in repentance for his sins, which have caused the sufferings of God’s dear Son. SC 27.2
SC – Cesta ke Kristu 27.2 Hříšník se může této lásce bránit, může se vzpírat, aby ho Kristus k sobě nepřitáhl. Jestliže se však nebrání, bude přitažen k Ježíši. Poznání plánu spasení přivede hříšníka pod kříž, kde v pokání vyzná své hříchy, které způsobily utrpení drahého Syna Božího. (srv. CK 20.2)
Every soul who responds to this drawing will turn from iniquity. 1SM 181.5
1SM – Vybraná poselství, 1. svazek 181.5 Každý člověk, který na toto volání odpoví, se odvrátí od nepravosti.
It is true that men sometimes become ashamed of their sinful ways, and give up some of their evil habits, before they are conscious that they are being drawn to Christ. But whenever they make an effort to reform, from a sincere desire to do right, it is the power of Christ that is drawing them. An influence of which they are unconscious works upon the soul, and the conscience is quickened, and the outward life is amended. And as Christ draws them to look upon His cross, to behold Him whom their sins have pierced, the commandment comes home to the conscience. The wickedness of their life, the deep-seated sin of the soul, is revealed to them. They begin to comprehend something of the righteousness of Christ, and exclaim, “What is sin, that it should require such a sacrifice for the redemption of its victim? Was all this love, all this suffering, all this humiliation, demanded, that we might not perish, but have everlasting life?” SC 27.1
SC – Cesta ke Kristu 27.1 Je pravda, že se lidé někdy zastydí za své hříšné chování a vzdají se některých svých zlozvyků dříve, než si vůbec uvědomí, že jsou přitahováni ke Kristu. Kdykoli se však pokusí o nápravu, kdykoli se v nich probudí touha jednat spravedlivě, jsou k tomu puzeni Kristovou mocí. Na jejich nitro působí vliv, který si neuvědomují, probouzí se v nich svědomí, což vyvolává příznivé změny v životě. A když je Kristus přitáhne, aby hleděli na Jeho kříž a poznali, že Ho ukřižovaly jejich hříchy, probudí se jejich svědomí a uvědomí si závažnost přikázání. Odhalí se jim zkaženost jejich života, zakořeněný hřích v nitru. Začínají chápat něco z Kristovy spravedlnosti a volají: „Co je hřích, že se pro vykoupení hříšníka vyžaduje tak velká oběť? Bylo zapotřebí vší té lásky, všeho toho utrpení, všeho toho ponížení, abychom nezahynuli, ale měli věčný život?“ (srv. CK 20.1)
Through the cross the sinner was drawn from the stronghold of sin, from the confederacy of evil, and at every approach to the cross his heart relents and in penitence he cries, “It was my sins that crucified the Son of God.” At the cross he leaves his sins, and through the grace of Christ his character is transformed. The Redeemer raises the sinner from the dust, and places him under the guidance of the Holy Spirit. As the sinner looks upon the Redeemer, he finds hope, assurance, and joy. Faith takes hold of Christ in love. Faith works by love, and purifies the soul. 1SM 349.2
1SM – Vybraná poselství, 1. svazek 349.2 Prostřednictvím kříže byl hříšník vysvobozen ze zajetí hříchu, ze spojenectví se zlem. Při každém pohledu na kříž a na Krista srdce hříšníka taje a v lítosti volá: „Byly to mé hříchy, které ukřižovaly Božího Syna.“ U kříže odkládá své hříchy a skrze Kristovu milost se jeho charakter proměňuje. Spasitel jej pozvedá z prachu a svěřuje ho pod vedení Ducha svatého. Při pohledu na Vykupitele nachází hříšník naději, jistotu a radost. Víra se láskou zmocňuje Krista. Víra se projevuje láskou a očišťuje nitro.
If the love of God is not appreciated and does not become an abiding principle to soften and subdue the soul, we are utterly lost. The Lord can give no greater manifestation of His love than He has given. If the love of Jesus does not subdue the heart, there are no means by which we can be reached. COL 236.2
COL – Kristova podobenství 236.2 Pokud neoceníme a nepřijmeme Boží lásku jako trvalou zásadu, která má obměkčit a podmanit naše srdce a nitro, jsme naprosto ztracení. Bůh už nemůže dát větší důkaz své lásky, než jaký dal. Jestliže si lidské srdce nepodmaní láska Ježíše Krista, pak už není žádný jiný prostředek, kterým by nás oslovil a zasáhnul. (srv. PM 120.1)
There is great need that Christ should be preached as the only hope and salvation. 1SM 360.1
1SM – Vybraná poselství, 1. svazek 360.1 Je velmi důležité, aby byl Kristus hlásán jako jediná naděje a záchrana.
