061 Rostl v milosti
Pro Tajemství Bible zpracoval tým překladatelů pod vedením Ladislava Hodače.
Lukáš 2:40 Dítě pak rostlo a sílilo naplňováno moudrostí a Boží milost byla s ním [na něm].
He, the Majesty of heaven, the King of glory, became a babe in Bethlehem, and for a time represented the helpless infant in its mother’s care…. But from the first dawning of intelligence He was constantly growing in grace and in a knowledge of truth. Ed 106.3
Ed – Výchova 106.3 On, Král slávy a nebeský Panovník, se stal děťátkem v Betlémě a na určitou dobu přijal roli bezbranného kojence v péči své matky…. Od chvíle, kdy začal samostatněji přemýšlet, však neustále rostl v milosti a poznání pravdy. (srv. Vy 64.7)
In childhood He did the works of an obedient child. He spoke and acted with the wisdom of a child and not of a man, honoring His parents and carrying out their wishes in helpful ways, according to the ability of a child. But at each stage of His development He was perfect, with the simple, natural grace of a sinless life. The sacred record says of His childhood, “The child grew, and waxed strong in spirit, filled with wisdom; and the grace of God was upon Him.” And of His youth it is recorded, “Jesus increased in wisdom and stature, and in favor with God and man.” Luke 2:40, 52. COL 82.3
COL – Kristova podobenství 82.3 V dětství si počínal jako poslušné dítě. Mluvil a jednal s moudrostí odpovídající Jeho dětskému věku, nikoliv dospělého muže. Ctil své rodiče a plnil jejich přání úměrně svým dětským schopnostem tak, aby jim to bylo pomocí. Na každém stupni svého rozvoje byl dokonalý, projevoval jednoduchý, přirozený půvab bezhříšného života. Písmo svaté o jeho dětství říká: Lukáš 2,40 “Dítě pak rostlo a sílilo naplňováno moudrostí a Boží milost byla s ním.” O jeho mládí se pak píše: Lukáš 2,52 “A Ježíš prospíval v moudrosti a v tělesném růstu a v přízni u Boha i u lidí.” (srv. PM 40.4)
Here is Bible sanctification…. It is truth received in the heart, and practically carried out in the life. 1T 339.7
1T – Svědectví pro církev, 1. svazek 339.7 Toto je biblická definice posvěcení…. Je to pravda přijatá do srdce a prakticky uskutečňovaná v životě.
Jesus, considered as a man, was perfect, yet He grew in grace. Luke 2:52: “And Jesus increased in wisdom and stature, and in favor with God and man.” Even the most perfect Christian may increase continually in the knowledge and love of God. 1T 339.8
1T – Svědectví pro církev, 1. svazek 339.8 Ježíš, myšleno jako člověk, byl dokonalý, přesto rostl v milosti. Lukáš 2,52 “A Ježíš prospíval v moudrosti a v tělesném růstu a v přízni u Boha i u lidí.” I ten nejdokonalejší křesťan může neustále růst v poznání a lásce k Bohu.
2 Peter 3:14, 18: “Wherefore, beloved, seeing that ye look for such things, be diligent that ye may be found of Him in peace, without spot, and blameless.” “But grow in grace, and in the knowledge of our Lord and Saviour Jesus Christ…. 1T 340.1
1T – Svědectví pro církev, 1. svazek 340.1 2. Petrův 3,14.18a „Proto, milovaní, očekáváteli tyto věci, vynasnažte se, abyste jím byli nalezeni v pokoji, bez poskvrny a bez úhony.“ „Rosťte v milosti a poznání našeho Pána a Zachránce Ježíše Krista…“
Sanctification is not the work of a moment, an hour, or a day. It is a continual growth in grace. We know not one day how strong will be our conflict the next. Satan lives, and is active, and every day we need to cry earnestly to God for help and strength to resist him. As long as Satan reigns we shall have self to subdue, besetments to overcome, and there is no stopping place, there is no point to which we can come and say we have fully attained. 1T 340.2
1T – Svědectví pro církev, 1. svazek 340.2 Posvěcení není dílem okamžiku, určité hodiny nebo dne. Je to neustálý růst v milosti. Dnes nevíme, jak silný bude náš boj následujícího dne. Satan žije a je aktivní a každý den musíme vroucně volat k Bohu o pomoc a sílu, abychom mu mohli vzdorovat. Dokud bude satan vládnout, budeme muset přemáhat své já a překonávat nástrahy. Neexistuje žádné místo, kde bychom se mohli zastavit, žádný bod, k němuž bychom mohli dojít a říci, že jsme již zcela dosáhli cíle.
The life of Jesus was a life in harmony with God. While He was a child, He thought and spoke as a child; but no trace of sin marred the image of God within Him. Yet He was not exempt from temptation. The inhabitants of Nazareth were proverbial for their wickedness. The low estimate in which they were generally held is shown by Nathanael’s question, “Can there any good thing come out of Nazareth?” John 1:46. Jesus was placed where His character would be tested. It was necessary for Him to be constantly on guard in order to preserve His purity. He was subject to all the conflicts which we have to meet, that He might be an example to us in childhood, youth, and manhood. DA 71.1
DA – Touha věků 71.1 Ježíš prožil svůj život na zemi v souladu s Bohem. Dokud byl dítětem, myslel a mluvil jako dítě. Boží obraz v Něm nebyl narušen ani náznakem hříchu. Přesto nebyl ušetřen pokušení. Obyvatelé Nazareta byli známí svou zkažeností. O jejich pověsti svědčí Natanaelova otázka: Jan 1,46 “Může být z Nazareta něco dobrého?” V takovém prostředí byl Ježíš vystaven neustálým zkouškám. Musel být pořád ve střehu, aby si uchoval svou čistotu. Prošel všemi nástrahami, kterým musíme čelit my, aby nám mohl být příkladem v dětství, dopívání i ve zralém věku. (srv. TV 42.1-2)
His life and character were the unfolding or representation of the perfection of the character that man may attain by becoming a partaker of the divine nature, and overcoming the world through daily conflicts. FLB 114.3
FLB – Víra, kterou žiji 114.3 Jeho život a povaha byly odhalením či znázorněním dokonalosti charakteru, které může člověk dosáhnout, když se stane účastníkem božské přirozenosti a překoná svět prostřednictvím každodenních zápasů.
Satan was unwearied in his efforts to overcome the Child of Nazareth. From His earliest years Jesus was guarded by heavenly angels, yet His life was one long struggle against the powers of darkness. That there should be upon the earth one life free from the defilement of evil was an offense and a perplexity to the prince of darkness. He left no means untried to ensnare Jesus. No child of humanity will ever be called to live a holy life amid so fierce a conflict with temptation as was our Saviour. DA 71.2
DA – Touha věků 71.2 Satan se neúnavně snažil Dítě z Nazareta přemoci. Ježíše od nejútlejšího věku chránili nebeští andělé, a přesto byl Jeho život neustálým bojem proti mocnostem zla. Jediný život prožitý na zemi bez hříchu by byl pro knížete temnot urážkou a velikou ranou. Využil všechny prostředky k tomu, aby Ježíše svedl. Nikdo z potomků lidstva už nebude nikdy povolán k tomu, aby žil svatým životem v tak ostrém souboji s pokušením jako náš Spasitel. (srv. TV 42.3)
Satan exulted when Christ became a human being, and he compassed His path with every conceivable temptation. Human weakness and tears were His portion; but He sought unto God, praying with His whole soul, with strong crying and tears; and He was heard in that He feared. The subtlety of the enemy could not ensnare Him while He made God His trust, and was obedient to His words. ST May 10, 1899, par. 8
ST – časopis Znamení doby, 10. května 1899, odst. 8 Když se Kristus stal člověkem, satan zajásal a provázel Jeho cestu všemi myslitelnými pokušeními. Ježíšovým údělem byla lidská slabost a slzy. On však hledal Boha. Modlil se celým nitrem, se silným pláčem a slzami a Bůh Jeho obavy slyšel. Lstivost nepřítele Ježíše nemohla polapit, dokud důvěřoval Bohu a byl poslušný Jeho slovům.
Žalm 17:4 Co se týče lidských skutků, podle slova tvých rtů jsem se chránil cest lupičů [zhoubce – BKR].
He did not invite temptation, but kept aloof from the society of those whose influence was corrupting. Christ placed His feet in the most uneven path that children and youth will ever be called to travel. MYP 78.3
MYP – Poselství pro mladé 78.3 Nepřivolával pokušení, naopak se držel stranou od společnosti lidí, jejichž vliv byl zhoubný. Kristus se postavil na tu nejméně schůdnou cestu, po které kdy budou děti a mladí lidé povoláni jít.
He understood the temptations of children; for He bore their sorrows and trials. Firm and steadfast was His purpose to do the right. Though enticed to evil, He refused to depart in a single instance from the strictest truth and rectitude. He maintained perfect filial obedience; but His spotless life aroused the envy and jealousy of His brethren. His childhood and youth were anything but smooth and joyous. His brethren did not believe on Him, and were annoyed because He did not in all things act as they did, and become one of them in the practice of evil. In His home life He was cheerful, but never boisterous. He ever maintained the attitude of a learner. He took great delight in nature, and God was His teacher (The Signs of the Times, July 30, 1896). 5BC 1117.5
5BC – Biblický komentář, 5. svazek 1117.5 Rozuměl pokušením dětí, protože nesl jejich trápení a zkoušky. Jeho záměr jednat správně byl pevný a neochvějný. I když byl sváděn ke zlému, odmítl se byť v jediném případě odchýlit od nejpřísnější pravdy a zásadovosti. Udržoval dokonalou synovskou poslušnost; Jeho neposkvrněný život však vzbuzoval závist a žárlivost u Jeho bratrů. Jeho dětství a mládí nebylo nijak pohodové a radostné. Jeho bratři v Něj nevěřili a rozčilovali se, že nejednal ve všem jako oni a nestal se jedním z nich v konání zla. V životě doma byl radostný, ale nikdy ne divoký. Vždy zachovával postoj žáka. Velkým potěšením Mu byla příroda a Bůh byl Jeho učitelem (The Signs of the Times, 30. července 1896).
The parents of Jesus were poor, and dependent upon their daily toil. He was familiar with poverty, self-denial, and privation. This experience was a safeguard to Him. In His industrious life there were no idle moments to invite temptation. No aimless hours opened the way for corrupting associations. So far as possible, He closed the door to the tempter. Neither gain nor pleasure, applause nor censure, could induce Him to consent to a wrong act. He was wise to discern evil, and strong to resist it. DA 72.1
DA – Touha věků 72.1 Ježíšovi rodiče byli chudí a žili z toho, co si vydělali každodenní namáhavou prací. Ježíš dobře znal chudobu, sebezapření i nedostatek. Tato zkušenost pro Něj byla ochranou. Jeho život byl plný práce. Využíval každé chvíle, a proto Mu nezbýval čas na pochybnou společnost a na zahálení, které otevírá dveře pokušení. Bránil se pokušiteli, jak jen mohl. Žádný zisk, záliba, úspěch či opovržení Ho nemohly svést ke špatnému činu. Měl moudrost rozpoznat zlo a sílu mu vzdorovat. (srv. TV 42.4)
Christ was the only sinless one who ever dwelt on earth; yet for nearly thirty years He lived among the wicked inhabitants of Nazareth. This fact is a rebuke to those who think themselves dependent upon place, fortune, or prosperity, in order to live a blameless life. Temptation, poverty, adversity, is the very discipline needed to develop purity and firmness. DA 72.2
DA – Touha věků 72.2 Kristus byl jediný, kdo kdy žil na zemi bez hříchu i přesto, že téměř třicet let strávil mezi bezbožníky v Nazaretě. To by si měli uvědomit zejména ti, kdo si myslí, že bezhříšný život závisí na prostředí, majetku či úspěchu. Právě pokušení, chudoba a protivenství napomáhají rozvoji čistoty a odolnosti. (srv. TV 42.5)
Lukáš 2:40 Dítě pak rostlo a sílilo naplňováno moudrostí a Boží milost byla s ním [na něm].
