012 Prozkoumej své nitro – Jsi ještě tělesný?
Pro Tajemství Bible zpracoval tým překladatelů pod vedením Ladislava Hodače.
Římanům 8:6-9 6Myšlení těla znamená smrt, myšlení Ducha život a pokoj. 7Myšlení těla je totiž v nepřátelství vůči Bohu, neboť se nepodřizuje Božímu zákonu, ba ani nemůže. 8Ti, kteří jsou v těle, se Bohu líbit nemohou. 9Vy však nejste v těle, ale v Duchu, pokud ve vás vskutku Duch Boží přebývá. Jestliže však někdo nemá Kristova ducha, ten není jeho.
Very many who profess to be Christians have not known God. The natural heart has not been changed, and the carnal mind remains at enmity with God. They are Satan’s faithful servants, notwithstanding they have assumed another name. EW 273.2
EW – Rané spisy 273.2 Velké množství lidí hlásících se ke křesťanství Boha ve skutečnosti nezná. Jejich přirozené lidské srdce neprošlo proměnou a tělesná mysl zůstává v nepřátelství s Bohem. Přestože si přisvojili jiné jméno, jsou věrnými služebníky satana.
Many are sensible of their great deficiency, and they read, and pray, and resolve, and yet make no progress. They seem to be powerless to resist temptation. The reason is, they do not go deep enough. They do not seek for a thorough conversion of the soul, that the streams which issue from it may be pure, and the deportment may testify that Christ reigns within. All defects of character originate in the heart. Pride, vanity, evil temper, and covetousness proceed from the carnal heart unrenewed by the grace of Christ. OHC 336.4
OHC – Naše nejvyšší povolání 336.4 Mnozí si uvědomují svůj velký nedostatek, čtou, modlí se a odhodlávají se, přesto nedělají žádné pokroky. Vypadá to, jako by v odolávání pokušení byli bezmocní. Příčinou je, že nejdou dostatečně do hloubky. Nehledají důkladné obrácení svého nitra, aby z něj vyvěrající proudy byly čisté a aby jejich vystupování svědčilo o tom, že v nich vládne Kristus. Všechny charakterové vady mají svůj původ v srdci. Pýcha, marnivost, zloba a chamtivost vycházejí z tělesného srdce neobnoveného Kristovou milostí.
Marek 7:21-23 21Neboť zevnitř ze srdce lidí vycházejí zlé myšlenky, smilstva, krádeže, vraždy, 22cizoložství, hrabivost, špatnosti, lest, bezuzdnost, závist, urážky, pýcha, pošetilost. 23Všechny tyto špatnosti vycházejí zevnitř a znečišťují člověka.
Those who are merely surface Christians are no blessing to themselves or others, although they fast and spread sackcloth and ashes under them. The old habits return; quick temper, suspicion, jealousy, judgment of others,—all manifest that they are not controlled by the grace of Christ…. Their accustomed habits control them; and when they fail to manifest a Christlike action, they throw the blame and responsibility upon the circumstances which surround them or the people with whom they are brought in contact. Instead of examining themselves to see wherein their inconsistency lies, they bemoan their case, and think that their difficulties are the results of other’s misdeeds. As long as they hold to this opinion, they cannot see their faults, repent of their evil, and confess their wrong-doing…. The grace of God has not been received into the heart to regenerate and renew. RH June 5, 1894, par. 9
RH – časopis Review and Herald, 5. června 1894, odst. 9 Povrchní křesťané nejsou požehnáním pro sebe ani pro druhé, i když se postí a pokrývají se pytlovinou a popelem. Staré návyky se vracejí; vznětlivost, podezřívavost, žárlivost, odsuzování druhých – to vše svědčí o tom, že nejsou pod kontrolou Kristovy milosti…. Jejich zažité návyky je ovládají; a když se jim nedaří prokazovat Kristovo počínání, obviňují z toho lidi, s nimiž jsou ve styku, nebo situaci a okolnosti, ve kterých se nacházejí. Místo aby zkoumali sami sebe a zjistili, v čem spočívá jejich rozpor, naříkají nad sebou a domnívají se, že jejich potíže jsou důsledkem špatného jednání druhých. Dokud se drží tohoto postoje, nemohou vidět své chyby, litovat napáchaného zla a vyznat se ze svého špatného jednání…. Do srdce nepřijali Boží milost, která by je oživila a obnovila.
Your actions testify that you are strangers to Christ. “Doth a fountain send forth at the same place sweet water and bitter? Can the fig tree, my brethren, bear olive berries? Either a vine, figs? So can no fountain both yield salt water and fresh. Who is a wise man and endued with knowledge among you? Let him show out of a good conversation his works with meekness of wisdom. But if ye have bitter envying and strife in your hearts, glory not, and lie not against the truth. This wisdom descendeth not from above, but is earthly, sensual, devilish. For where envying and strife is, there is confusion and every evil work. 2T 178.1
2T – Svědectví pro církev, 2. svazek 178.1 Vaše činy svědčí o tom, že jste Kristu cizí. Cožpak studánka vydává na stejném místě vodu sladkou i hořkou? Může fíkovník, bratři moji, plodit olivy? Nebo vinná réva fíky? Stejně tak ani žádná studánka nemůže vydávat zároveň slanou i sladkou vodu. Kdo je mezi vámi moudrý a obdařený poznáním, ten ať na dobrém rozhovoru prokáže své dílo plné pokorné moudrosti. Jakub 3:14-16 14Máteli však v srdci hořkou závist a soupeření, nechlubte se a nelžete proti pravdě. 15To není moudrost sestupující shůry, ale pozemská, duševní, démonská. 16Vždyť kde je závist a soupeření, tam je zmatek a kdejaká špatná věc.
You have not taken hold in faith to correct the defects marked out in your character. You have not humbled your proud spirit before God. You have stood at warfare against the Spirit of God as revealed in reproof. Your carnal, unsubdued heart is not subject to control. You have not disciplined yourself. Time and again your uncontrolled temper, your spirit of insubordination, has gained complete mastery over you. How can such an impulsive, unsubdued soul live among the pure angels? It cannot be admitted into heaven, as you yourself know. If so, you cannot begin too soon to correct the evil in your nature. Be converted, and become as a little child. 4T 90.2
4T – Svědectví pro církev, 4. svazek 90.2 Vírou jste se nechopili nápravy nedostatků, které se projevily ve vaší povaze. Neponížili jste před Bohem svého pyšného ducha. Postavili jste se na odpor Božímu Duchu zjevenému skrze napomenutí. Vaše tělesné, nepoddajné srdce není zvladatelné. Nejste ukáznění. Stále znovu nad vámi získává úplnou nadvládu váš nezvladatelný temperament, váš duch nepoddajnosti. Jak může takový impulzivní, nezkrotný člověk žít mezi čistými anděly? Jak jistě sami víte, takovou bytost nelze do nebe přijmout. Začněte s nápravou zlého ve vaší povaze co nejdříve, protože zítra již může být pozdě. Obraťte se a buďte jako malé děti.
It is impossible for us, of ourselves, to escape from the pit of sin in which we are sunken. Our hearts are evil, and we cannot change them. “Who can bring a clean thing out of an unclean? not one.” “The carnal mind is enmity against God: for it is not subject to the law of God, neither indeed can be.” Job 14:4; Romans 8:7. Education, culture, the exercise of the will, human effort, all have their proper sphere, but here they are powerless. They may produce an outward correctness of behavior, but they cannot change the heart; they cannot purify the springs of life. There must be a power working from within, a new life from above, before men can be changed from sin to holiness. That power is Christ. His grace alone can quicken the lifeless faculties of the soul, and attract it to God, to holiness. SC 18.1
SC – Cesta ke Kristu 18.1 Je pro nás nemožné, abychom se vlastními silami vyprostili z propasti hříchu, v níž jsme ponořeni. Naše srdce jsou zkažená a my je nemůžeme změnit. Jób 14,4 „Kdo učiní z nečistého čisté? Nikdo.“ Římanům 8,7 „Myšlení těla je totiž v nepřátelství vůči Bohu, neboť se nepodřizuje Božímu zákonu, ba ani nemůže.“ Výchova, kultura, ve které člověk žije, rozhodování a lidské úsilí působí ve své oblasti vlivu. Zde jsou však neúčinné a bezmocné. Mohou způsobit zlepšení v chování, nemohou však změnit srdce, nemohou očistit prameny života. Musí existovat síla činná zevnitř, musí přijít nový život shůry, než mohou být lidé proměněni od hříchu k svatosti. Touto silou je Kristus. Jen jeho milost může oživit umrtvené duševní schopnosti a přivést je k Bohu, k svatosti. (srv. CK 14.1)
The Saviour said, “Except a man be born from above,” unless he shall receive a new heart, new desires, purposes, and motives, leading to a new life, “he cannot see the kingdom of God.” John 3:3, margin. The idea that it is necessary only to develop the good that exists in man by nature, is a fatal deception. “The natural man receiveth not the things of the Spirit of God: for they are foolishness unto him: neither can he know them, because they are spiritually discerned.” “Marvel not that I said unto thee, Ye must be born again.” 1 Corinthians 2:14; John 3:7. SC 18.2
SC – Cesta ke Kristu 18.2 Spasitel řekl: Jan 3,3 „Nenarodíli se kdo znovu shůry“, což znamená: dokud nepřijme nové srdce, nové touhy, nová předsevzetí a nové pohnutky, jež vedou k novému životu, „nemůže spatřit Boží království“. Myslet si, že je třeba rozvíjet dobro, jež je v člověku od narození, je fatálním klamem. 1. Korintským 2,14 „Tělesný člověk však nepřijímá věci Ducha [Božího], neboť jsou mu bláznovstvím a nemůže je poznat, protože mají být posuzovány duchovně.“ Jan 3,7 „Nediv se, že jsem ti řekl: Musíte se narodit znovu shůry.” (srv. CK 14.2)
In the new birth the heart is brought into harmony with God, as it is brought into accord with His law. When this mighty change has taken place in the sinner, he has passed from death unto life, from sin unto holiness, from transgression and rebellion to obedience and loyalty. The old life of alienation from God has ended; the new life of reconciliation, of faith and love, has begun. Then “the righteousness of the law” will “be fulfilled in us, who walk not after the flesh, but after the Spirit.” Romans 8:4. And the language of the soul will be: “O how love I Thy law! it is my meditation all the day.” Psalm 119:97. GC 468.1
GC – Velký spor věků 468.1 Při znovuzrození je srdce člověka uvedeno do souladu s Bohem, neboť je uvedeno do souladu s Božím zákonem. Když se v hříšníku odehrála tato pronikavá změna, přešel ze smrti do života, z hříchu do svatosti, z neposlušnosti a vzpoury k poslušnosti a věrnosti. Starý život odcizení od Boha skončil, začal nový život usmíření, víry a lásky. Tehdy bude podle Římanům 8,4 „požadavek Zákona naplněn v nás, kteří nežijeme podle těla, ale podle Ducha.“ A ve svém srdci člověk vyzná: Žalm 119,97 „Jak jsem si zamiloval tvůj zákon! Celý den o něm rozjímám.“ (srv. VDV 306.3)
We have great victories to gain, and a heaven to lose if we do not gain them. The carnal heart must be crucified; for its tendency is to moral corruption, and the end thereof is death. Nothing but the life-giving influences of the gospel can help the soul. Pray that the mighty energies of the Holy Spirit, with all their quickening, recuperative, and transforming power, may fall like an electric shock on the palsy-stricken soul, causing every nerve to thrill with new life, restoring the whole man from his dead, earthly, sensual state to spiritual soundness. You will thus become partakers of the divine nature, having escaped the corruption that is in the world through lust; and in your souls will be reflected the image of Him by whose stripes you are healed. 5T 267.2
5T – Svědectví pro církev, 5. svazek 267.2 Máme získat velká vítězství a jestliže jich nedosáhneme, ztratíme nebe. Tělesné srdce musí být ukřižováno, protože má sklon k mravní zkaženosti, jejímž koncem je smrt. Jen životodárné vlivy evangelia mohou člověku pomoci. Modlete se, aby mocný výboj Ducha svatého s veškerou jeho oživující, ozdravující a proměňující silou zasáhl ochrnuté nitro jako elektrický proud a přiměl každý nerv rozechvět se novým životem, aby celý člověk povstal z mrtvého, pozemského, smyslného stavu a stal se duchovně zdravým. Tak se stanete účastníky božské přirozenosti, když uniknete zkaženosti, která je ve světě skrze žádostivost, a ve vašich duších se bude odrážet obraz Toho, jehož ranami jste uzdraveni.
