004 Miluj Boha a svého bližního
Pro Tajemství Bible zpracoval tým překladatelů pod vedením Ladislava Hodače.
Lukáš 10:25-28 25A hle, jeden zákoník povstal a zkoušel ho: “Učiteli, co mám učinit, abych získal věčný život?” 26On mu řekl: “Co je napsáno v Zákoně? Jak to tam čteš?” 27On odpověděl: “Budeš milovat Pána, svého Boha, z celého svého srdce, celou svou duší, celou svou silou a celou svou myslí, a svého bližního jako sebe samého.” 28Řekl mu: “Správně jsi odpověděl. To čiň a budeš živ.”
The divine law requires us to love God supremely and our neighbor as ourselves. Without the exercise of this love, the highest profession of faith is mere hypocrisy. 1SM 218.1
1SM – Vybraná poselství, 1. svazek 218.1 Boží zákon nám ukládá milovat nadevše Boha; a bližního jako sebe sama. Bez praktikování této lásky je i to největší vyznání víry pouhým pokrytectvím.
The scribe was near to the kingdom of God, in that he recognized deeds of righteousness as more acceptable to God than burnt offerings and sacrifices. But he needed to recognize the divine character of Christ, and through faith in Him receive power to do the works of righteousness…. The law points out man’s duty and shows him his guilt. To Christ he must look for pardon and for power to do what the law enjoins. DA 608.2
DA – Touha věků 608.2 Zákoník se přiblížil Božímu království, protože pochopil, že Bůh má raději spravedlivé skutky než zápalné či jiné oběti. Potřeboval ještě rozpoznat Kristovu božskou povahu a vírou v něho přijmout sílu skutky spravedlnosti konat…. Zákon člověka upozorňuje na jeho povinnosti a ukazuje mu jeho vinu. Člověk musí u Krista hledat odpuštění a sílu k tomu, aby dělal, co zákon ukládá. (srv. TV 387.1)
Supreme love for God and unselfish love for one another—this is the best gift that our heavenly Father can bestow. This love is not an impulse, but a divine principle, a permanent power. The unconsecrated heart cannot originate or produce it. Only in the heart where Jesus reigns is it found. “We love Him, because He first loved us.” In the heart renewed by divine grace, love is the ruling principle of action. It modifies the character, governs the impulses, controls the passions, and ennobles the affections. This love, cherished in the soul, sweetens the life and sheds a refining influence on all around. AA 551.2
AA – Skutky apoštolů 551.2 Svrchovaná láska k Bohu a vzájemná nesobecká láska člověka k člověku je nejlepším darem, který nám nebeský Otec může dát. Tato láska není jen chvilkovým vzplanutím, ale božskou zásadou, trvalou mocí. Neposvěcené srdce člověka ji nedokáže vytvořit ani projevit. Lze ji nalézt pouze v srdci, kde vládne Ježíš. 1. Janův 4,19 “My milujeme, protože Bůh napřed miloval nás.”. V životě proměněném Boží milostí je láska hlavní pohnutkou veškerého jednání. Přetváří charakter, řídí podněty, ovládá vášně a zušlechťuje city. Taková láska hýčkaná v nitru člověka je příjemnou chutí života a má zušlechťující vliv na všechny kolem. (srv. PNL 317.5)
1. Janův 4:21 A toto přikázání máme od něho, aby ten, kdo miluje Boha, miloval také svého bratra.
Love is the basis of godliness. Whatever the profession, no man has pure love to God unless he has unselfish love for his brother. But we can never come into possession of this spirit by trying to love others. What is needed is the love of Christ in the heart. When self is merged in Christ, love springs forth spontaneously. The completeness of Christian character is attained when the impulse to help and bless others springs constantly from within. COL 384.2
COL – Kristova podobenství 384.2 Základem zbožnosti je láska. Nikdo nemá čistou lásku k Bohu, i když ji vyznává sebe-vřeleji, pokud nemá nesobeckou lásku ke svému bližnímu. Tento postoj si však nikdy nemůžeme osvojit tím, že se budeme druhé snažit milovat. Potřebujeme mít Kristovu lásku v srdci. Když se rozplyne naše já v Kristu, vytryskne láska samovolně. Plnosti křesťanské povahy je dosaženo až ve chvíli, kdy z našeho nitra neustále vychází puzení pomáhat druhým a být jim požehnáním. (srv. PM 197.3)
It is not possible for the heart in which Christ abides to be destitute of love. If we love God because He first loved us, we shall love all for whom Christ died…. It will be as natural for us to minister to the needy and suffering as it was for Christ to go about doing good. COL 384.3
COL – Kristova podobenství 384.3 Není možné, aby srdce, ve kterém přebývá Kristus, postrádalo lásku. Pokud milujeme Boha, protože On první miloval nás, budeme milovat všechny, za které Kristus zemřel…. Sloužit potřebným a trpícím pro nás bude stejně tak přirozené a samozřejmé, jako to bylo pro Krista. (srv. PM 197.4)
1. Janův 3:16-18 16Podle toho jsme poznali lásku, že on za nás položil svou duši. I my jsme povinni položit své duše za bratry. 17Má-li však někdo dostatek v tomto světě a vidí, že jeho bratr má nouzi, a zavře před ním své srdce, jak v něm může zůstávat Boží láska? 18Dítky, nemilujme slovem ani jazykem, ale v skutku a v pravdě.
Lukáš 10:29 On se však chtěl ospravedlnit, a řekl Ježíšovi: “A kdo je můj bližní?”
If Christ dwells in us, we shall reveal His unselfish love toward all with whom we have to do. MH 162.2
MH – Život naplněný pokojem 162.2 Bude-li v nás přebývat Kristus, budeme projevovat jeho nesobeckou lásku ke všem, s nimiž přicházíme do styku. (srv. ZNP 78.5)
The love that gives kindness to only a few is not love, but selfishness. It will not in any way work for the good of souls or the glory of God. COL 352.4
COL – Kristova podobenství 352.4 Láska prokazující laskavost jen některým lidem není láskou, ale sobectvím. Žádným způsobem to neslouží ku prospěchu lidí ani k Boží slávě. (srv. PM 179.3)
Jakub 2:8-12 8Jestliže vskutku plníte královský zákon podle Písma: „Budeš milovat svého bližního jako sebe samého“, dobře činíte. 9Jestliže však někomu straníte, dopouštíte se hříchu a Zákon vás usvědčuje jako přestupníky. 10Kdo by totiž zachoval celý Zákon, ale v jedné věci klopýtl, stal by se vinným ve všech. 11Vždyť ten, kdo řekl: „Nezcizoložíš,“ řekl také: „Nezavraždíš.“ Jestliže tedy necizoložíš, ale vraždíš, stal ses přestupníkem Zákona. 12Tak mluvte a tak jednejte jako ti, kteří mají být souzeni podle zákona svobody.
Filipským 2:3-4 3nic nedělejte ze soupeření [sobectví] ani z ješitnosti [prázdné chvály], nýbrž v pokoře pokládejte jeden druhého za přednějšího než sebe. 4Nevěnujte pozornost každý jen vlastním zájmům [potřebám], nýbrž každý i zájmům [potřebám] těch druhých.
Galatským 5:13-26 13Byli jste přece povoláni do svobody, bratři. Jen aby se vám ta svoboda nestala záminkou pro tělo. Vy však skrze lásku služte jedni druhým. 14Neboť celý Zákon je naplněn v jednom slovu: „Budeš milovat svého bližního jako sebe samého.“ 15Jestliže se však navzájem koušete a požíráte, dávejte si pozor, abyste nebyli jeden druhým pohlceni.
16Říkám však: Duchem choďte [Žijte podle Ducha] a žádost těla nedokonáte. 17Tělo žádá proti Duchu a Duch proti tělu, neboť stojí navzájem proti sobě, abyste nečinili to, co byste chtěli. 18Jste-li vedeni Duchem, nejste pod Zákonem. 19Skutky těla jsou zřejmé, jsou to [cizoložství,] smilstvo, nečistota, bezuzdnost, 20modloslužba, čarování, nepřátelství, svár, žárlivost, hněvy, soupeření [sobectví, ctižádosti], rozdělení, sekty [hereze], 21závisti, [vraždy,] opilství, hýření a podobné věci. To vám předpovídám, jak jsem již dříve řekl, že ti, kdo takové věci dělají, neobdrží dědičně Boží království.
22Ovocem Ducha je však láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, 23mírnost, sebeovládání. Proti takovým není žádný zákon. 24Ti, kdo patří Kristu [Ježíši], ukřižovali tělo s jeho vášněmi a žádostmi. 25Jsme-li Duchem živi, Ducha také následujme. 26Nehledejme marnou slávu, navzájem se neprovokujme a jedni druhým nezáviďme.
Římanům 12:9-10 9Láska ať je bez přetvářky. Ošklivte si zlo, lněte k dobrému. 10Vroucně se navzájem milujte bratrskou láskou, v prokazování úcty předcházejte jeden druhého.
Matouš 7:12 Všechno, co byste chtěli, aby lidé činili vám, čiňte i vy jim; neboť to je Zákon a Proroci.
Římanům 13:9-10 9Vždyť přikázání „nebudeš cizoložit, nebudeš vraždit, nebudeš krást, nebudeš žádat,“ a jeli ještě nějaké jiné přikázání, jsou shrnuta v tomto slovu: „Budeš milovat svého bližního jako sebe samého.“ 10Láska bližnímu nepůsobí nic zlého. Naplněním Zákona je tedy láska.
‚If we love one another, God dwelleth in us, and his love is perfected in us.‘ ‚God is love; and he that dwelleth in love dwelleth in God, and God in him.‘ The entire law is fulfilled in him who loves God supremely and his neighbor as himself… ‚The love wherewith thou hast loved me may be in them, and I in them.‘ The object of the gospel is met when this great end is achieved. RH July 21, 1891, par. 13
RH – časopis Review and Herald 21. července 1891, odst. 13 – 1. Janův 4:12b Jestliže se milujeme navzájem, Bůh v nás zůstává a jeho láska v nás dosáhla svého cíle. 1. Janův 4:16b Bůh je láska, a kdo zůstává v lásce, zůstává v Bohu a Bůh v něm. Celý zákon se naplňuje v člověku, který nadevše miluje Boha a bližního jako sám sebe… Jan 17:26b aby láska, kterou jsi mne miloval, byla v nich, i já abych byl v nich. Účelem evangelia je naplnění tohoto velkého cíle.
