Boj člověka s duchovními mocnostmi zla.
Pro Tajemství Bible zpracoval Ladislav Hodač
V této přednášce budeme uvažovat o boji člověka s duchovními silami zla. Sám jsem zažil zkušenost, když jsem dělal veřejné přednášky na půdě sborů CASD o okultním pozadí v hudebním průmyslu, že jsem byl některými lidmi osočen, že vyvyšuji ďábla, když o něm tak mnoho mluvím, a že se o něm moc mluvit nemá. Na to bych teď odpověděl citátem apoštola Pavla. 2. List Korintským 2:11 „Nenechme se oklamat satanem – jeho úmysly nám přece nejsou neznámé.“ Je tedy očividné, že máme znát svého nepřítele a jeho úmysly. Nechápu jak mohou někteří křesťané včetně některých ASD zastávat názor, že máme o satanovi mlčet.
EGW. v knize Velké drama věků na str. 515 jasně píše:
„Největší nebezpečí, že podlehne vlivu zlých duchů, hrozí člověku, který navzdory přímému a jasnému svědectví Písma popírá existenci a působení satana a jeho andělů. Dokud nic nevíme o jejich záměrech, mají nepředstavitelnou výhodu. Mnoho lidí uposlechne jejich našeptávání a přitom se domnívá, že se řídí vlastním rozumem. Protože se blížíme k závěru dějin tohoto světa, kdy satan vynaloží všechnu svojí moc, aby klamal a ničil, šíří nyní všude názor, že vůbec neexistuje – což je taktika, s jejíž pomocí skrývá sebe i způsoby své práce.
Velký podvodník se nejvíce obává toho, že se seznámíme s jeho plány. Aby lépe zamaskoval svou skutečnou povahu a své záměry, zařídil to tak, že jeho jméno nevzbuzuje nic jiného než úsměv a pohrdání. Líbí se mu, když ho lidé zobrazují jako směšnou nebo odpudivou bytost, jako netvora–na půl zvíře, napůl člověka. Líbí se mu, když slyší, jak jeho jméno používají v legraci lidé, kteří se považují za vzdělané a inteligentní.
Protože se tak obratně zamaskoval, kladou si lidé otázku: „Existuje vůbec taková bytost?“ Důkazem úspěšnosti jeho podvodů je i to, že náboženský svět všeobecně přijímá názory, podle kterých jsou nepravdivé i nejjasnější výroky Písma. A protože satan může snadno ovládnout mysl lidí, kteří si jeho vliv neuvědomují, uvádí Boží slovo mnoho příkladů jeho zlomyslného působení. Tak nám odhaluje jeho tajné síly a pomáhá nám bránit se jeho útokům.“
List Efeským 5:11 „Neúčastněte se neplodných skutků tmy, ale raději je odhalujte.“ A to je přesně důvod který mě vedl k napsání této přednášky.
Spisy Ellen White dokládají realitu duchovního boje, který vedou lidé proti démonům, ďáblům, neboli padlým andělům. Ukážeme si, že Ellen White vnímala boj proti hříchu, nespravedlnosti a zlu nejen jako pouhý vnitřní boj, ale jako velmi reálný boj s duchovními silami zla, který popsala jako Velký spor mezi Kristem a Satanem. Co je pro dnešní čtenáře, nebo posluchače méně pochopitelné, je její chápání rozměrů tohoto konfliktu v každodenním životě věřících a jak se těmto silám zla postavit, když se tyto konflikty přenesou do hmatatelné sféry. EGW také radí, jak mají lidé vést duchovní boj proti působení sil zla. Tato přednáška není vyčerpávající, ale snaží se v krátkosti přiblížit hlavní myšlenky k pochopení aspektů duchovního boje u Ellen White.
Duchovní boj, kontext
Důsledným a trvalým tématem jejích spisů je zastřešující myšlenka velkého sporu. To je pozadí, nebo rámec problému hříchu a boje lidí na život a na smrt proti satanovi a jeho andělům. V knize „Příběh vykoupení“ rozvíjí EGW téma satanovi vzpoury a spiknutí, jehož cílem bylo a je zničit čistotu a nevinnost lidského rodu a získat kontrolu nad planetou, která byla původně pod jejich nadvládou. Důkladné pojednání o Satanově pádu z nebe, o jeho záměrech při plánování pádu lidstva a o tragických důsledcích hříchu Adama a Evy a jejich vzpoury proti Bohu najdete v kapitolách jedna až čtyři knihy Dějiny vykoupení. Přibližně dvacet let po napsání prvních kapitol této knihy Whiteová napsala následující:
EGW. Mnozí nechápou, že mezi Kristem a satanem probíhá spor o lidské životy. Neuvědomují si, že pokud chtějí stát pod krví potřísněným praporem knížete Emanuela, musí být ochotni podílet se na jeho konfliktech a vést rozhodný boj proti mocnostem temnoty. The Advent Review and Sabbath Herald, 17. prosince 1908, vol. 85, no. 51:8, 9.
Boj, který je třeba vést proti mocnostem temnoty, je ve skutečnosti tak zásadním principem lidské existence, že Ellen White svým čtenářům připomíná, že jedním ze satanových cílů je zaslepit lidskou mysl vůči této skutečnosti.
EGW. GC. 510 I když se Satan trvale snaží zaslepit mysl křesťanů vůči této skutečnosti, ať nikdy nezapomínají na to, že ‚Náš zápas totiž není proti krvi a tělu, ale proti vládám, mocnostem a světovládcům přítomné temnoty, proti duchovním silám zla v nebeských sférách.‘ Již dlouhá staletí zaznívá Boží varování: „Buďte střízliví, bděte, neboť váš protivník ďábel jako řvoucí lev obchází a hledá, koho by pohltil.“
V knize Velký spor věků v kapitole nazvané Působení zlých duchů (kap. 31) v české verzi nazvanou Bůh s námi, Ellen White velmi podrobně vysvětluje původ zlých duchů, neboli padlých andělů, jejich zlobu vůči lidem, jejich touhu ničit životy lidí a moc, kterou nad nimi má Kristus.
Uvádí zajímavou, téměř překvapivou poznámku, v níž popisuje satanův hněv při zjištění, že jeho království a moc mají hranice a že Kristus touží získat zpět všechny satanovy zajatce, kteří se k němu obrátí.
EGW. Ježíš otevřel svou náruč lásky a pozval k sobě všechny, kdo hledají odpuštění a pokoj. Padlé duchovní bytosti viděly, že nemají neomezenou moc, a pochopily, že pokud bude Kristovo poslání úspěšné, jejich vláda brzy skončí. Satan běsnil jako lev spoutaný řetězem a vyzývavě demonstroval svou moc nad těly i dušemi lidí. (514)
Satan však neběsnil jen v době Kristově. Od počátku existence židovského národa zuřil, že existuje lid, který se mu nechce klanět a vzpírá se jeho moci. Při komentování návštěvy krále Saula u čarodějnice z Endoru EGW. znovu zdůrazňuje, že cílem protivníka bylo nejprve zničit, pokud to bude možné, Saula a jeho prostřednictvím pak celý národ.
EGW. Z knihy Konflikt a odvaha – strana 173. Čarodějnice z Endoru se dohodla se satanem, že se bude ve všem řídit jeho pokyny; on pro ni bude konat divy a zázraky a zjeví jí nejtajnější věci, pokud se bezvýhradně nechá ovládat jeho satanským majestátem. To také učinila.
Předpovědí Saulovy zkázy, danou prostřednictvím ženy z Endoru, chtěl satan polapit izraelský lid. Doufal, že k ní získají důvěru a budou se s ní radit. Tím by se odvrátili od Boha jako svého rádce a dali by se pod satanovo vedení. Lákadlem, kterým spiritismus přitahuje davy, je jeho předstíraná moc odhrnout závoj z budoucnosti a zjevit lidem to, co Bůh skryl. Bůh před námi ve svém slově otevřel velké události budoucnosti – vše, co je nezbytné, abychom věděli – a dal nám bezpečného průvodce pro to, abychom kráčeli bezpečně uprostřed všech nebezpečí; satan však má za cíl zničit důvěru lidí v Boha, vyvolat v nich nespokojenost s jejich životním stavem a vést je k tomu, aby hledali poznání toho, co před nimi Bůh moudře zahalil, a aby pohrdali tím, co jim zjevil ve svém svatém slově.
Je mnoho lidí, kteří se stávají neklidnými, když nemohou znát definitivní výsledek věcí. Nesnesou nejistotu a ve své netrpělivosti odmítají čekat na Boží spasení. Dávají průchod svým vzpurným citům a ve vášnivém zármutku pobíhají sem a tam a hledají informace o tom, co nebylo zjeveno. Kdyby jen důvěřovali Bohu a bděli na modlitbách, našli by božskou útěchu. Jejich duch by se uklidnil díky společenství s Bohem. Unavení a obtížení by nalezli odpočinek pro své duše, kdyby jen šli k Ježíši; když však zanedbávají prostředky, které Bůh určil pro jejich útěchu, a uchylují se k jiným zdrojům v naději, že se dozvědí to, co Bůh zatajil, dopouštějí se Saulova omylu, a získávají tak jen poznání zla.
Satanovu nenávist vůči Božímu lidu osobně zakusila Ellen White na své vlastní kůži. Když začala poprvé sepisovat to, co se nakonec stalo prvním svazkem Duchovních darů, který se později stal základem série Konflikt věků, řekla o náhlém šoku, který ji zasáhl, toto.
EGW. Náčrtky ze života str. 162 Když jsem hovořila se sestrou Palmerovou, můj jazyk odmítal vyslovit to, co jsem chtěla říci, a zdál se mi velký a otupělý. Srdce mi zasáhl zvláštní, chladný pocit, který mi prošel hlavou a sjel po pravém boku. Chvíli jsem byla bezvládná, ale probudil mě hlas vroucí modlitby. Snažila jsem se použít levé končetiny, ale byly naprosto bezmocné. Krátkou dobu jsem nečekala, že budu žít. Byl to můj třetí šok z ochrnutí, a přestože jsem byla padesát mil od domova, nečekala jsem, že ještě někdy uvidím své děti. Vzpomněla jsem si na triumfální období, které jsem prožila v Lovettově háji, a myslela jsem si, že je to mé poslední svědectví, a cítila jsem se smířená se smrtí.
Později jí Bůh zjevil, co se stalo: „Bylo mi ve vizi ukázáno, že při náhlém útoku v Jacksonu mě chtěl satan připravit o život, aby mi zabránil v práci, kterou jsem se chystala napsat; ale na pomoc mi byli posláni Boží andělé“
Je zřejmé, že Ellen White si uvědomovala, že zlí duchové, neboli démoni, neboli padlí andělé jsou skutečné, reálné bytosti, i když pro člověka neviditelné a někdy mohou, pokud je jim to z nějakých důvodů dovoleno, obtěžovat, nebo napadat i Boží lid. Někdy se mohou lidí zcela zmocnit, ovládat je a inspirovat je někdy i k nejstrašnějším zločinům. Jsou mnohem mocnější než lidé a usilují o zničení a zkázu všech lidí. Chtějí zničit naše životy již zde na této zemi a kromě toho připravit lidi o věčný život. Je třeba proti nim bojovat všemi nástroji, které má křesťan k dispozici pro vedení duchovního boje.
Efeským 6:10-17 10Závěrem, posilněte se v Pánu a v jeho nesmírné moci. 11Oblečte si celou Boží zbroj, abyste se mohli postavit ďáblovým úkladům. 12Náš zápas totiž není proti krvi a tělu, ale proti vládám, mocnostem a světovládcům přítomné temnoty, proti duchovním silám zla v nebeských sférách. 13Vezměte si celou Boží zbroj, abyste ve zlý den mohli odolat, všechno splnit a zůstat stát. 14Stůjte přepásáni na bedrech pravdou, oblečeni pancířem spravedlnosti a 15obuti připraveností kázat evangelium pokoje. 16Nadto vždy třímejte štít víry, jímž budete moci uhasit všechny ohnivé šípy toho zlého. 17Vezměte si také přilbu spasení a meč Ducha, jímž je Boží slovo.
To, jakým způsobem byl Kristus pokoušen, ukazuje ďáblovu rafinovanost, která se zaměřuje vždy na nejslabší bod u každého člověka. Vždy je jednodušší postavit se otevřenému nepřátelství, než čelit něčemu, co se nedá dobře rozpoznat. Boží zdroj brání lidi před útoky, které by je jinak zničily. Pavel v tomto textu pochopitelně nemyslí, že by křesťané neměli zlé lidské nepřátele, ovšem v pozadí stojí člověku nadřazené inteligentní bytosti, které se vzbouřili proti Bohu a ubližují jeho dětem. Válka mezi Kristem a Satanem není omezena pouze na tuto zem. Zasáhla celý vesmír. Pavel hovoří o vládách, mocnostech a světovládcích přítomné temnoty. To naznačuje určitý stupeň autority, který jim umožňuje alespoň částečně vládnout nad naším světem. Konečně jejich vůdce je v Bibli nazýván také princem tohoto světa. Řetěz je silný jenom tak jako jeho nejslabší článek. Stejně tak je každý křesťan jenom tak silný, jako je jeho nejzranitelnější část jeho charakteru. Tváří tvář množství nepřátel a slabostem těla je zapotřebí celého Božího brnění.
EGW. Letter 259. Shlédnuto 15. července 2015 na https://egwwritings.org/ Byla jsem poučena o tom, že v budoucnu bude zapotřebí velké ostražitosti. Boží lid nesmí být v duchovních věcech hloupý. Zlí duchové se aktivně snaží ovládnout mysl lidí. Lidé jsou vázáni do snopů, připraveni být stráveni ohněm posledních dnů. Ti, kdo zavrhují Krista a jeho spravedlnost, přijmou vychytralé názory, které zaplavují svět. Křesťané by měli být střízliví a bdělí a vytrvale odolávat svému protivníku ďáblovi, který obchází jako řvoucí lev a hledá, koho by pohltil. Lidé pod vlivem zlých démonů budou dělat zázraky. Způsobí lidem nemoci tím, že je očarují a pak kouzlo odstraní, což povede ostatní k tomu, aby říkali, že nemocní byli zázračně uzdraveni. To satan dělá znovu a znovu.
Když nadpřirozeno vtrhne do lidské říše.
Ellen White uvádí řadu velmi zajímavých výroků o zlých andělech, kteří na sebe berou lidskou podobu a mísí se s lidmi, zejména na shromážděních, kde se hlásá pravda. Účelem takových setkání je nesprávně vykládat a překrucovat slova Božích služebníků, stavět se proti budování Božího království, vnášet silného ducha nevíry, působit proti vlivům Ducha Božího, svádět lidi od jejich věrnosti Bohu, klamat lidské bytosti, odvádět lidi od Boha, snažit se, aby Boží pravda neměla žádný účinek, a konečně kritizovat, nesprávně používat a vykládat Spasitelova slova.
Je zřejmé, že oddělení mezi duchovním a fyzickým světem bylo v minulosti porušeno a bude porušováno stále častěji, jak se tato země bude blížit ke konci Bohem vymezeného času. Všimněte si, co EGW. říká o padlých andělech, kteří se v Kristově době mísili s lidmi.
EGW. Dopisy a rukopisy, svazek 18, 1903, dopis 140. „Tak přicházeli lidé ke Kristu. A mezi jeho posluchače se vmísili andělé v podobě lidí, kteří činili své návrhy, kritizovali, nesprávně aplikovali a vykládali Spasitelova slova. Kristus představoval pravdu formou podobenství. To byl jediný způsob, jak mohl pokárat hřích aniž by lidi urazil. V této době budou zlí andělé v podobě lidí hovořit s těmi, kdo znají pravdu. Budou špatně vykládat a překrucovat výroky Božích poslů.“
V další zmínce týkající se interakce zlých duchů s lidskými bytostmi EGW. popisuje, jak byli přední generálové severní armády často přivedeni k porážkám v občanské válce, protože se nezajímali o spravedlivou věc, kterou měl Sever sledovat – o vymýcení otroctví, ale zajímali se pouze o to, aby Unie zůstala neporušená. Autorka výslovně uvádí, že tito generálové dostávali zprávy a pokyny od zlých duchů, kteří se vydávali za mrtvé generály o nichž si žijící generálové mysleli, že jsou v nebi. Uvádí také, že nejčastěji tyto rady vedly k porážce severních armád.
EGW. 1T, str. 364, 365 V severní armádě požívají důvěry mužové, kteří jsou ve svém srdci vzbouřenci, kteří si necení vojákova života více, než života psa. Mohou je vidět rozedrané, zmrzačené a umírající po tisících a zůstávají tím nedotčeni. Důstojníci Jižní armády dostávají neustále informace o plánech severní armády. Důstojníkům Severní armády byly podávány správné informace o pohybech a blížení se povstalců, ale těchto zpráv nebylo dbáno a byly podceňovány, poněvadž zpravodaj byl černoch. A zanedbáním příprav na útok byly síly Unie překvapeny a téměř na kusy rozsekány, nebo co je právě tak zlé, mnoho ubohých vojínů bylo zajato, a jejich utrpení bylo horší než smrt.
Kdyby byla v armádě Severu jednota, byla by tato vzpoura brzy potlačena. Povstalci dobře vědí, že celá armáda Severu je prostoupena jejich sympatizanty. Stránky historie se stávají stále temnějšími. Nestranní mužové, kteří se nepřikláněli k povstání nebo k otroctví, které je vyvolalo, byli oklamáni. Jejich vliv dopomohl k moci mužům, s jejichž zásadami nesouhlasili.
Vše se připravuje na veliký Hospodinův den. Čas ještě trochu prodlí, dokud obyvatelé země nenaplní kalich svými nepravostmi a potom procitne Boží hněv, který tak dlouho dřímal a tato země světla bude pít kalich Jeho nesmíšeného hněvu. Zničující Boží moc spočine na zemi, aby ji zpustošila. Obyvatelé země jsou odsouzeni k meči, hladu a moru.
Mnoho mocných mužů, generálů a důstojníků 1T 364 pracuje dle návodů démonů. Ďábelští duchové předstírající, že jsou mrtvými bojovníky a zkušenými generály, navazují spojení s muži u moci a ovládají jejich pohyby. Jistý generál obdržel instrukce od démonů, aby učinil určité opatření, které v něm povzbuzovalo naděje na úspěch. Jiný opět obdržel direktivy, podstatně se lišící od oněch, daných onomu prvnímu. Někdy, když se těmito návody řídí získají vítězství, ale mnohem častěji se setkají s neúspěchem.
Někdy dávají démoni vedoucím mužům zprávy o bitvách, které chtějí právě zahájit, i o jednotlivcích, kteří mají v těchto bitvách padnout. Někdy to opravdu dopadne tak, jak to duchové předpovídali a to pak posiluje víru těchto lidí v projevy duchů. A opět se zjistí, že dané informace nebyly správné, ale podvodní duchové již podají nějaké vysvětlení, které je ochotně přijímáno. Tyto podvody jsou tak nehorázné, že mnozí neprohlédnou tyto prolhané duchy, kteří je vedou do jisté zkázy.
Velký vedoucí odbojný generál satan je obeznámen s vedením této války a přikazuje svým andělům, aby přijali podobu mrtvých generálů, aby napodobovali jejich způsoby a aby jevili zvláštní rysy jejich charakterů. A vůdcové armády skutečně věří, že je vedou duchové mrtvých přátel a válečníků, otců to revolučních válek. Kdyby se nenacházeli pod vlivem omamujících klamů, počali by přemýšlet o tom, že bojovníci v nebi neprojevují své dobré a úspěšné řemeslo válečné nebo že zapomněli své vlastní pozemské zkušenosti.
Místo, aby vedoucí mužové této války důvěřovali v Izraelského Boha a vedli také své armády k důvěře v Toho Jediného, kdo je může zbavit nepřátel, dotazuje se většina „knížete ďáblů“ a jemu důvěřuje. Dt 32,16-22 Anděl pravil: „Jak jen může Bůh prospěti takovému lidu? 1T 365 Kdyby jen k Němu vzhlíželi a Jemu důvěřovali, Tomu kdo jim může pomoci, pro svoji vlastní slávu by tak učinil.“
Viděla jsem, že Bůh nedá Severní armádu zcela do rukou vzbouřenců, aby byla nepřítelem úplně vyhlazena. Bylo mně poukázáno na Deuteronomium 32:26-30. 26Zamýšlel jsem, že je rozdrtím, jejich památku že mezi lidmi vyhladím. 27Děsím se ale zpupnosti nepřítele, jak si to jejich protivníci vyloží. Že řeknou: ‚To naše ruka přemohla je, to vůbec neudělal Hospodin!'“ 28Ten národ úplně ztratil soudnost, docela cizí je mu rozumnost. 29S trochou moudrosti by pochopili, porozuměli by, jak dopadnou. 30Jak to, že jeden jich honí tisíce a dva jich obrátí deset tisíc na útěk? To museli být svou Skálou prodáni, musel je vydat Hospodin!
Ellen White nejenže uznávala skutečnost, že existuje komunikace padlých andělů neboli démonů s lidmi, ale poměrně rozsáhle hovoří o posedlosti. Ve svém nejkomplexnějším pojednání o tomto tématu vyslovuje poměrně zajímavé tvrzení, když naznačuje, že ačkoli většina lidí, kteří jsou v zajetí zlých duchů, velmi trpí, jsou i tací, kteří dobrovolně přijímají moc, kterou jim tito duchové slibují, a nejsou tak v konfliktu s nepřítelem.
EGW. GC, 517. O lidech posedlých ďábly se zpravidla říká, že velmi trpí. Přesto existují výjimky. Někteří kvůli získání nadpřirozené moci satanský vliv vítali. Ti ovšem neměli s démony žádný konflikt. Nebojovali s nimi. Do této kategorie patřili ti, kteří byli posedlí duchem věštění – Šimon Mág, čaroděj Elymas a dívka, která následovala Pavla a Silase ve Filipech.
Ellen White dělá ve svých spisech důležitý rozdíl mezi jedinci, kteří jsou satanem obtěžováni, a těmi, kteří jsou jím posedlí. Ti, kteří jsou posedlí, jsou ovládáni, často proti své vůli. Toto ovládání může mít jak fyzické, tak i emocionální aspekty (viz 1940:257).
Poukazuje na to, že všichni, kdo usilují o spravedlnost, mohou být někdy nepřítelem tvrdě obtěžováni, jako byl Ježíš při svém pokoušení na poušti. Toto obtěžování nepřítelem neznamená, že je člověk nepřítelem posedlý nebo ovládaný. (1940:125).
EGW. 1T, 34. Satan půjde až na hranici své moci, aby Boží lid obtěžoval, pokoušel a sváděl na scestí. Ten, kdo se odvážil postavit našemu Pánu, pokoušet ho a posmívat se mu a kdo měl moc vzít ho do náruče a vynést ho na vrchol chrámu a na nesmírně vysokou horu, bude svou moc v ohromné míře uplatňovat i na současném pokolení, které je co do moudrosti na tom mnohem hůř než jeho Pán a které téměř vůbec nezná satanovu lstivost a sílu.
Otevřený konflikt s mocnostmi temnoty.
S blížícím se koncem uplatňuje satan nad lidským pokolením stále větší moc a Boží lid bude čím dál více konfrontován s nepřítelem spasení na všech úrovních. Obzvlášť v projevech lidí, které má pod svou kontrolou. Stav věcí ve světě jasně ukazuje, že žijeme v neklidných dobách. Stačí si přečíst nebo poslechnout zprávy.
EGW. Rady pro církev 37. Často dochází k odvážným loupežím. Stávky jsou časté. Krádeže a vraždy jsou páchány na každém kroku. Lidé posedlí démony připravují o život muže, ženy i malé děti. Lidé propadli neřesti a převládají všechny druhy zla.
Žijeme v době konce. Rychle se naplňující znamení časů hlásají, že Kristův příchod je blízko. Dny, v nichž žijeme, jsou slavnostní a důležité. Duch Boží se postupně, ale jistě stahuje ze země. Na ty, kdo pohrdají Boží milostí, již dopadají pohromy a soudy. Neštěstí na souši i na moři, neuspořádaný stav společnosti, válečné poplachy jsou předzvěstí. Předpovídají blížící se události největšího rozsahu.
Mocnosti zla spojují své síly a konsolidují se. Posilují se pro poslední velkou krizi. V našem světě brzy dojde k velkým změnám a poslední události budou rychlé.
Varování
Ellen White důrazně odrazovala lidi od toho, aby se snažili o tzv. službu vyhánění démonů a sebejistě se pouštěli do boje se zlem. Ve 3. knize Vybraných poselství je dobře zdokumentován příběh manželského páru, který vyhledal rozhovor s paní Whiteovou s pocitem, že jim Duch svatý mimo jiné dal schopnost vyhánět démony.
Její rady tomuto mladému páru, manželům Mackinovým, poskytují několik poznatků pro ty, kteří věří, že mají stejný dar, anebo o něj usilují. Mackinovi vyvíjeli nepatřičný a nezdravý vliv na mysl lidí a to pak způsobilo, že lidé uvěřili, že jsou posedlí. Kdyby Mackinovi skutečně měli toto poslání od Boha, tak by žili a vše prováděli s pokorou a neorganizovali by taková sezení jako by to bylo divadlo. Ačkoli se, aby podpořili věrohodnost této služby, odvolávali na Bibli, používali Písmo nesprávným způsobem a vše co dělali svědčilo o fanatismu. Rada EGW. pro ně zněla, aby okamžitě přestali se svou údajnou činností vyhánění démonů z lidí, o kterých se domnívali, že byli posedlí. Ellen White jim bez obalu řekla, že „to, jak používají Písmo ke svým úkonům není správné. Prohlásit o někom, že je posedlý ďáblem a pak po následné modlitbě předstírat, že jsou z nich vyhnáni zlý duchové je fanatismus, který zneváží každou církev, která takovou činnost schvaluje.“
Jednou z nejpoučnějších epizod v dějinách adventismu, která se týká konfrontace s lidmi, kteří byli ovládáni satanem a zlými duchy, byl tragický život a osud Mojžíše Hulla. Mojžíš Hull byl velmi schopným řečníkem a vynikajícím diskutérem a také kazatelem v počátcích CASD. Ochotně a sebevědomě se pouštěl do debat s lidmi, kteří nebyli věřící, a často tyto řečnické souboje vyhrával. V knize Svědectví pro církev, 1. svazek 426-439 Ellen Whiteová odhaluje nebezpečí, která jsou spojena se setkáním s lidmi ovládanými démony a těmi, kteří se podílejí na okultistických aktivitách, obzvlášť, když tomu nepředchází pečlivá příprava na modlitbách. Přečteme si nějaké rady a varování, které byly dány bratru Hullovi a které se později ukázaly jako správné. V těchto radách jsou obsaženy principy a zásady platné pro každého, kdo se postaví satanovi v otevřeném konfliktu.
1. Bratr Hull se v letech 1863 a 1864 zúčastnil řady debat se spiritisty, kteří tvrdili, že komunikují s mrtvými. Ellen White napsala Hullovi dopis, v němž mu sdělila, že si je příliš jistý svými schopnostmi debatéra a že se vrhl do boje, aniž by si důkladně promyslel, zda je to vůbec nutné. Hull se přesto pustil do dalších debat se spiritisty. Vstoupil do nich jako adventistický kazatel a když po nějaké době z debat odešel, byl přesvědčený spiritista. Po zbytek svého života spiritismus obhajoval a šířil. Vyzdvihoval jeho zásady, působil jako prezident spiritistické vzdělávací instituce a žil životem plně v souladu se zásadami spiritismu.
Bůh ukázal EGW. jeho situaci. Byl mně ukázán jak stojí na okraji strmé propasti a chystá se do ní skočit. Pokud to udělá, bude to jeho posledním činem a jeho věčný úděl bude stanoven. Koná dílo a činí rozhodnutí pro věčnost. Boží dílo není závislé na bratru Hullovi. Opustí-li řady těch, kteří třímají krví potřísněnou korouhev Knížete Imanuela, a připojí-li se ke skupině vztyčující černou korouhev, bude to jeho vlastní ztráta, jeho vlastní věčná zkáza.
Viděla jsem, že jsi mněl pocit, že máš velkou sílu sám v sobě, cítil jsi, že máš argumenty, které není možné vyvrátit a také jsi nespoléhal na Boží sílu. Často ses vrhal na satanovo území, abys nalezl protivníka. Nečekal jsi na okamžik, kdy bys s jistotou věděl, že pravda nebo Boží věc přímo vyžaduje diskuze, ale zapletl ses s protivníkem v okamžiku, ve kterém kdybys mněl jen trochu rozvahy, tak bys poznal, že pravda nemůže být ve prospěch Boží věci šířena. Tak byl promarněn drahocenný čas.
Satan byl svědkem těžké rány, kterou bratr Hull zasadil spiritismu v Battle Creek. Spiritisté chápali jeho stav rozpoložení a byli si jisti, že nepodniknou marně rozhodné úsilí, aby ho zničili, když tak poškodil jejich věc. V diskusi se spiritisty se nesetkáváte pouze s lidmi a jejich argumenty, ale přímo se satanem a jeho anděly. A nikdy by neměl být vyslán pouze jeden člověk, aby zápasil se spiritisty. Vyžaduje-li Boží věc skutečně, abychom čelili satanu a jeho zástupům, jak tomu je u spiritistického média, je-li v sázce dosti závažná věc, aby takováto diskuse byla požadována, mělo by jít několik lidí společně, aby mohly být modlitbou a vírou zahnány moci temna a mluvčí-řečník, aby byl chráněn anděly, kteří vynikají svojí sílou.
Bratře Hulle, byl jsi mně ukázán pod obluzujícím vlivem okouzlení, které se prokáže být osudným a zkázonosným, až bude kouzlo zlomeno. Vyjednával jsi se satanem a rozumoval jsi s ním, zdržoval ses na zakázané půdě a cvičil jsi svého ducha ve věcech, které jsou pro tebe příliš veliké. Tím, že ses poddával pochybám a nevěře, přitahoval jsi k sobě padlé anděly a odpuzoval svaté a čisté Boží anděly. Kdybys rozhodně a vytrvale odolával satanovým našeptáváním, kdybys překonal všechny překážky a hledal usilovně sílu u Boha, tak bys zlomil každé pouto, zahnal duchovního nepřítele, přiblížil by ses více Bohu a konečně v Jeho Jménu zvítězil. Viděla jsem, že to byla tvá domýšlivost a opovážlivost, 1T 429 která tě vedla ke spiritistům, přičemž jsi sám byl zahalen a zmaten clonami nevěry. Šel jsi do boje se satanem a jeho družinou beze vší výzbroje a byl jsi vážně zraněn a jsi lhostejný ke svým zraněním. Velmi se obávám, že by s tebou nepohnuly ani hromobití a blesky ze Sinaje. Sedíš v satanově křesle a nevidíš svůj strašlivý stav a nesnažíš se uniknout. Když se nevzchopíš a nevymaníš ze satanových osidel, zahyneš. Bratři a sestry by tě rádi zachránili, ale viděla jsem, že nemohou. Ty sám musíš něco podniknout, musíš vyvinout krajní úsilí, nebo jsi ztracen. Viděla jsem, že ti, kteří se nalézají pod začarovaným vlivem spiritismu o tom ani nevědí. Byl jsi očarován a hypnotizován, avšak ty o tom nevíš a proto se ani v nejmenším nesnažíš, abys viděl světlo.
2. Bratr Hull se neměl hrnout do střetů se spiritisty, a pokud už to dělal, měl to dělat s velkou pokorou, skromností a ve společnosti dalších služebníků, kteří by ho mohli podporovat a modlit se s ním a za něj, když bojoval nejen s lidmi, ale i s démony, kteří skrze tyto lidi promlouvali.
3. Do konfliktu s mocnostmi temnoty se dostal, když byl sám sužován pochybnostmi a pak vše ještě zhoršoval tím, že se s těmito pochybnostmi svěřoval ostatním – dokonce i samotným spiritistům, které se původně snažil svrhnout.
4. Konečné rozhodnutí opustit církev učinil bratr Hull v roce 1864. Jaké byly výsledky jeho rozhodnutí? Stal se jedním z nejvýznamnějších spiritistu v USA a téměř padesát let se vyznamenával následujícími snahami. Jako první člověk v moderní době se snažil dokázat z Bible, že spiritismus má pravdu. Opustil svou ženu a žil v tzv. „otevřeném“ vztahu se spiritistickým médiem a stal se prezidentem spiritistické vzdělávací instituce.
Zkušenosti manželů Mackinových a bratra Hulla a reakce Ellen White na ně podtrhují skutečnost, že Ellen White zpravidla nepodporovala duchovní ani jiné osoby v agresivním vyhledávání příležitostí ke konfrontaci s démonickými silami. Pokud byli v průběhu své práce při osvobozování lidí ze satanovy nadvlády konfrontováni s démony, kteří se snažili držet svoji oběť, pak mohli věřit, že jsou skrze víru dobře vyzbrojeni, aby se s tím vypořádali. Důrazně nabádala k pokoře v ozvěně Kristových slov z Lukáše 10,17.
EGW. Dopis 19 Spasitel sledoval učedníky v jejich práci. Radoval se z úspěchu, který provázel jejich úsilí vynaložené ve víře. Učedníci si nepřipouštěli obtíže, únavu ani odpor, s nimiž se setkali. Radovali se, když svému Mistrovi hlásili: „Pane, i ďáblové se nám podřizují skrze tvé jméno.“ Všichni se radovali. Ježíš je ujistil, že viděl jejich úspěch. „Viděl jsem satana padat z nebe jako blesk,“ řekl. Satan byl kdysi andělem světla v nebeských nádvořích. Bylo mu svěřeno důležité postavení. Toužil však po větší moci a snažil se být stejný jako Bůh. V důsledku svého bezbožného odpadnutí byl on i jeho následovníci svrženi z nebe a stali se anděly temnoty. Stejně jako byl satan vyhnán z nebe, bude zbaven své vlády i v srdcích a myslích těch, kteří budou oslavovat Boha.
Jak čelit zlým duchům
Mimo svaté Písmo poskytují spisy Ellen White nejobsáhlejší informace o působení zlých duchů a jejich interakce s lidmi. Boj proti nim je pro ni skutečný, zásadní pro křesťanskou zkušenost, a nikdy by neměl být brán na lehkou váhu, jako nedůležitý nebo triviální. Varuje před lehkomyslným vstupem do boje proti zlým duchům a říká, že když se zlým duchům postavíme, nikdy bychom se jim neměli postavit sami. Z jejích spisů můžeme jasně vyčíst několik zásadních principů, které je třeba mít na paměti při otevřeném boji proti satanovi a jeho zlým andělům.
1. Jak jsem již zmínil, v jednom z mála komentářů, které se přímo týkaly vyhánění démonů, důrazně odrazovala ty, kteří tvrdí, že mají dar osvobozovat lidi a že to je služba pro kterou byli obdarováni, aby to dělali. Dále říká, že takové projevy samy o sobě mohou být klamáním nepřítele. Její mlčení o potřebě dělat nějaké zvláštní rituály při exorcizmu, neboli vymítání ďábla je poučné.
2. Písmo je základním prvkem, který je třeba použít při zlomení satanovy moci nad člověkem. Boj který se vede proti mocnostem zla je především bojem o ovládnutí mysli a Ellen White jasně říká, že je to pravda, která osvobozuje mysl od satanových lží.
Prostřednictvím kázání evangelia jsou satan a jeho andělé vyháněni z mysli lidí. Skrze víru v kázané slovo mohou lidé získat vítězství a ďábel nad nimi ztrácí moc. Satan nakonec ztratí svou moc nad všemi, kdo nadále věří a důvěřují Bohu. Satanovo království se před prezentací posvěcené pravdy potácí a padá (1905b: List 119, odst. 29).
3. Když Boží lid čelí zlým duchům, nikdy by neměl pracovat sám. Kristus je větší a satan je poražený nepřítel, ale křesťané nejsou Kristus a mohou se dopustit chyb a zpychnout.
4. Zlým duchům by se mělo otevřeně čelit jen tehdy, když je to nutné, a to s velkou pokorou, vírou v Krista a ve společnosti dalších lidí, kteří se mohou modlit s Božím služebníkem a za něj.
5. Je možné, že pro některé je schopnost vyhánět ďábly vnímána jako magická formule, která má nahradit kázání evangelia.
Ellen White Skutky apoštolů 287. Apoštol Pavel dostal během svého působení v Efezu zvláštní znamení Boží přízně. Jeho snahy provázela Boží moc a mnozí byli uzdraveni z tělesných nemocí. Skutky apoštolů 19:11-12. Bůh konal skrze Pavla neobvykle mocné činy. Lidé dokonce odnášeli k nemocným šátky a zástěry, kterých se dotkl a zlí duchové je opouštěli. Tyto projevy nadpřirozené moci byly mnohem silnější než cokoli, co Efezané až dosud zažili. Nedokázali je napodobit ani zruční kejklíři, ani kouzla čarodějů. Tyto zázraky byly konaný ve jménu Ježíše Nazaretského, Takže lidé mohli vidět, že nebeský Bůh je mocnější než kouzelníci uctívající bohyni Artemidu. Bůh tak přímo před očima modloslužebníků vyvýšil svého služebníka vysoko nad nejmocnější a nejoblíbenější kouzelníky.
Bůh, jemuž jsou podřízeni všichni zlí duchové dal svým služebníkům nad nimi moc. Nyní hodlal připravit ještě větší potupu a porážku těm, kdo pohrdají jeho svatým jménem a zneuctívají ho. Mojžíšův zákon zakazoval kouzelnictví pod trestem smrti. Odpadlí židé je však čas od času tajně praktikovali. V době Pavlovi návštěvě v Efezu byli ve městě někteří židovští zaříkávači, kteří cestovali od města k městu. Když viděli jaké zázraky Pavel koná, pokusili se užívat ke svému zaklínání jména pána Ježíše. Tak to dělalo 7 synů Skévy prý židovského velekněze. Vyhledali může posedlého zlým duchem a zavolali na něj: zaklínáme tě Ježíšem kterého káže Pavel. Ale zlý duch jim řekl: Ježíše znám a o Pavlovi vím, ale kdo jste vy? Tu člověk, v kterém byl ten zlý duch, se na ně vrhl, všechny je přemohl a tak je zřídil, že z toho domu utekli nazí a plní ran. Tak byl podán nezvratný důkaz o tom, jak svaté je Ježíšovo jméno a jakému nebezpečí se vystavují ti, kdo je vzývají, aniž by věřili v božské poslání Spasitele. Na všechny padla báseň a jméno pána Ježíše bylo ve velké úctě. To vše si můžete přečíst ve Skutcích apoštolů 19. kapitole.
6. Konečným cílem při osvobozování těch, kteří jsou pod kontrolou démonů, je přimět jednotlivce, aby vírou uchopil Ježíšovu moc, a tím mohl být osvobozen. Žádný démon ani sám ďábel nemůže nikoho držet ve svém krutém sevření, když se takový člověk ve víře přimkne k Ježíši, Spasiteli všech, kteří k němu s vírou přicházejí. V jednom případě Ellen White řekla, že určitý muž byl posedlý démony, ale v okamžiku, kdy by se ve víře obrátil ke Kristu a odevzdal se mu, by byl svobodný. Na základě své osobní zkušenosti při jednání s posedlým mužem ho povzbuzovala, aby se obrátil ke Kristu a byl osvobozen od zlých duchů, kteří ho trápili.
EGW. Manuscript Releases – vydané rukopisy Vol. 13, Manuscript #1020, str. 148-152, shlédnuto 20. července 2015 na https://egwwritings.org/
Nemohu se zdržet, abych vám nenapsala. Poznala jsem Vaši tvář, když jste o sobotě [13. září 1891] v Colorado Springs seděl ve stanu po mé pravici. Pán mi předložil váš případ jako případ člověka, který potřebuje pomoc, kterou vám může dát jedině Bůh. Slyšela jsem z vašich úst slova beznaděje a zoufalství. Slyšela jsem zlá a rouhavá slova. Když na vás Ježíš žalostně pohlédl řekl: „To nejsou slova člověka, ale slova ducha, který se ho zmocnil. Bůh ho uzdraví. Zašel daleko v odporu proti Božímu duchu, ale já ho přitáhnu něžnými provazy své lásky. Oddělil se od Boha, ale Bůh se od něj neoddělil. Vlivem souběhu okolností ztratil důvěru v sebe sama, ve své nejlepší přátele, odvrátil se od světla k temnotě, od pravdy k bludu a zůstal na pospas sám sobě.“
Právě vy jste tím mužem, který mi byl ukázán, že je pod mocí démonů. Nebeský hlas řekl: „Když se tento mladý muž odevzdá Kristu, bude dosaženo vítězství. „Rozejdi se s tím podvodníkem. Klame tě a vede do záhuby. Nenechá tě jen tak odejít. Zachránit tě může jen moc Mocného Vysvoboditele.“ Neobviňuj mého drahého milujícího Spasitele ze svého neštěstí a své zkázy. Bouře pokušení tebou zmítala jako třtinou ve větru a ty ses v těchto hořkých okamžicích a téměř zdrcujících bouřích držel svého pláště pýchy a přitahoval jsi ho těsněji kolem sebe. Zkroušen v prachu jsi zřejmě postrádal vůli, neměl jsi sílu povstat. Žádný pozemský přítel není dost silný, aby tě pozvedl. Stále lpíš na své pýše; vyslovuješ slova Satana přebývajícího ve tvém srdci. Kristus řekl: „To nemluví on, ale démon. Já ho zachráním, bude-li ve mne důvěřovat, jako malé dítě důvěřuje svému otci, nebo své matce“.
Složte svou pýchu k nohám Toho, který vás vlastní a miluje vás nekonečnou láskou. Postavte se ve svém mužství, které vám dal Bůh, v síle Toho, který může zachránit všechny, kdo k Němu přicházejí. Pak vaše záměry nebudou stavěny na písku. V Jeho přítomnosti, když stojíte ve stínu kříže, Jeho milosrdenství, Jeho láska a Jeho odpuštění zakryjí i ty nejčernější skvrny hříchu. Duch svatý pomůže vašim slabostem. Mistr má pro vás práci, abyste bezmocným, bloudícím, ztraceným říkal slova naděje, útěchy, lásky a Kristova odpuštění.
Spisy Ellen White poskytují mnoho informací, které nastiňují původ, působení, interakce s lidmi a cíle které má satan a padlí andělé s lidmi. Dává také jasné varování těm, kteří by se chtěli ujmout služby osvobozování lidí, aby neměli příliš velkou důvěru v sebe sama a nevstupovali do ní nahodile. Její poznání konfliktu, jeho rozměrů v životě jednotlivců a Kristovy schopnosti zvítězit nad nepřátelskými mocnostmi by mělo dodat každému upřímnému křesťanu a následovníku Boha velkou odvahu.