Kdo je tvůj Bůh?

Kdo je tvůj Bůh?

Pro Tajemství Bible zpracoval Ladislav Hodač

Dnes se mezi křesťany, ale i adventisty sedmého dne, všeobecně hodně mluví o lásce a o vztazích. Kdybyste se zeptali kohokoliv, tak všichni milují Ježíše. Také Židé milovali Boha. Alespoň to tvrdili. Pak ho zabili a v sobotu pospíchali do synagogy, aby tam uctívali Otce, jehož Syna předtím zavraždili. Kdybyste se jich zeptali, když křižovali Krista, jestli milují Boha, tak by určitě odpověděli samozřejmě, že ho milujeme, my jsme přece Abrahámovi děti. Ovšem Ježíš to viděl úplně jinak.

 Marek 7:5-6 „⁵Farizeové a znalci Písma se ho tedy zeptali: ‚Proč se tvoji učedníci nechovají podle tradice starších a jedí chléb nečistýma rukama?‘ ⁶On jim odpověděl: Izaiáš o vás pokrytcích prorokoval správně. Jak je psáno: ‚Tento lid mě ctí svými rty, srdcem je mi však vzdálený‘.“

Ježíš zde cituje proroka Izaiáše 29:13

Izaiáš 29:13 „Proto Pán praví: ‚Tento lid se ke mně přibližuje ústy a ctí mne svými rty, srdcem jsou mi však vzdálení. Když mě uctívají, není to nic víc, než naučené lidské příkazy‘.“

Bůh už musí být unavený a nešťastný z věřících lidí, kteří ho vyznávají a ctí svými ústy. Ještě jsem nikdy v křesťanském společenství nepotkal nikoho, kdo by nemiloval Ježíše. Jak se rozpozná, jak se zjistí, kdo opravdu miluje Boha? Jak se pozná, kdo nebo co je tvůj Bůh?

Exodus 4:10-16 „¹⁰Mojžíš ale Hospodinu odporoval: ‚Promiň, Pane můj, ale nejsem výřečný člověk – ani dříve, ani teď, když jsi promluvil ke svému služebníku. Vždyť se mi plete jazyk v ústech!‘ ¹¹‚Kdo dal člověku ústa?‘ odpověděl mu Hospodin. ‚Kdo může někoho učinit němým nebo hluchým, vidoucím nebo slepým? Kdo jiný než já, Hospodin? ¹²Nuže, pojď. Já sám budu při tvých ústech a budu tě učit, co máš říkat.‘ ¹³Mojžíš ale řekl: ‚Promiň, Pane můj; pošli prosím někoho jiného.‘ ¹⁴Tehdy se na něj Hospodin rozhněval: ‚A co tvůj bratr, levita Áron? Mám za to, že je výřečný dost! Podívej se, už ti jde naproti. Až tě uvidí, bude mít velikou radost. ¹⁵Budeš k němu mluvit a vkládat mu slova do úst. Já pak budu při tvých i jeho ústech a naučím vás, co máte dělat. ¹⁶On bude mluvit k lidu za tebe, a tak se stane, že on ti bude za ústa a ty mu budeš za Boha‘.“

Bůh zde jasně říká Mojžíšovi: Ty budeš Áronovi bohem. Samozřejmě chápeme, že Mojžíš nemá Božské vlastnosti, ale je Áronovým bohem ve smyslu postavení, které vůči němu má. Klíčem je verš Budeš k němu mluvit a vkládat mu slova do úst. Jinými slovy – Bůh je Bohem Mojžíšovi, protože má vůči němu autoritu a přikazuje mu, co má říkat a co má dělat. Mojžíš je bohem Áronovi, protože je vůči němu v postavení vůdce, který mu přikazuje, co má říkat a dělat.

Exodus 7:1 „Hospodin Mojžíšovi řekl: ‚Pohleď, způsobil jsem, že budeš pro faraona jako Bůh a tvůj bratr Áron bude tvým prorokem‘.“

Mojžíš byl postaven Bohem do pozice vyslovit rozkazy faraonovi. A v tomto smyslu mu byl Bohem. Bůh je tedy někdo, kdo je v pozici udělovat příkazy nebo rozkazy svým podřízeným subjektům.

Mezi Bohem a Mojžíšem byl vztah, že Mojžíš mněl dělat a dělal přesně to, co mu Bůh přikázal. Mezi Mojžíšem a Áronem byl vztah, že Áron mněl dělat přesně to, co mu Mojžíš přikázal.

Kdo je tvůj Bůh? Tvůj Bůh je někdo, nebo něco, nebo co, ti diktuje, co máš dělat a říkat, a ty to říkáš a děláš. Jinými slovy tvůj Bůh je ten, jehož rozkazy posloucháš. Tvůj Bůh není ta osoba, o které říkáš, že ji miluješ. Jak jsem řekl už dříve. Dneska každý křesťan miluje Ježíše Krista. Opakuji. Tvůj Bůh není ta osoba, o které říkáš, že ji miluješ. Tvůj a můj Bůh je osoba, nebo věc, která řídí, ovládá naše rozhodnutí a životy.

Jsou lidé, kteří tvrdí že Bůh nebes a země je jejich Bohem. A přesto jsou jejich životy řízeny kariérou. Nechodí moc do sboru, nestudují Bibli, nemají čas se modlit, nedokážou obhájit základní věrouku církve, ke které se hlásí. Nepřipravují se na blízký druhý příchod Ježíše Krista. Ovšem když se jich zeptáte, jestli milují Boha tak řeknou – samozřejmě že ano. Přitom všechny jejich snahy, všechny jejich zdroje, všechen čas a energie slouží cílům a záměrům, které nemají s Bohem nic společného.

Tvůj a můj Bůh není ta osoba, o které říkáme, že ji milujeme. Tvůj a můj Bůh je osoba, nebo věc, která řídí, a ovládá naše rozhodnutí a životy.

Tvůj Bůh tedy může být vzdělání a kariéra, protože tomu věnuješ více času než Bohu nebes a Země. Tvůj Bůh může být tvůj životní partner. Nebo móda, jakákoliv záliba nebo koníček. Je to všechno co upřednostňuješ a co ovládá tvůj život.

Podívejme se do knihy Genesis, kdo byl Adamovým a Eviným Bohem.

Genesis 2:16-17 „¹⁶Hospodin Bůh člověku přikázal: ‚Z každého stromu v zahradě můžeš svobodně jíst, ¹⁷kromě stromu poznání dobra i zla. Z toho nejez, neboť v den, kdy bys z něj jedl, jistě zemřeš‘.“

Z toho nejez, to byl příkaz. „V den, kdy bys z něj jedl, jistě zemřeš.“ To bylo, to co Bůh řekl.

Genesis 3:1-4 „¹Nejchytřejší ze všech polních zvířat, která Hospodin Bůh učinil, byl had. Ten řekl ženě: ‚Opravdu vám Bůh zakázal jíst ze všech stromů v zahradě?‘  ‚²Ovoce stromů v zahradě jíst smíme‘, odpověděla žena hadovi. ‚³Ale o ovoci stromu uprostřed zahrady Bůh řekl: Nejezte z něj, ani se ho nedotýkejte, jinak zemřete‘. ⁴Na to had ženě řekl: ‚Určitě nezemřete‘!“

Tady máme dvě si odporující výpovědi. Bůh řekl. „V den, kdy bys z něj jedl, jistě zemřeš.“ Satan skrze hada řekl: „Určitě nezemřete“! Mimochodem, když satan prezentuje člověku pokušení ke hříchu, tak ho vždy prezentuje jako něco úžasného. V případě Evy to bylo: „…otevřou se vám oči a budete jako Bůh: budete znát dobro i zlo.“ A tak satan prezentuje Evě výhody hříchu, výhody neposlušnosti. A pochopitelně neposlušnost – hřích, nepřináší žádné výhody. Eva si musela vybrat, kterému hlasu bude naslouchat a čí příkaz uposlechne. A hlas, pro který se rozhodla, se stal jejím bohem. Samozřejmě dokud nezalitovala a neobrátila se. Jsem si jistý, že kdybyste se jí zeptali s tím jablkem v ústech, jestli miluje Boha, tak by s úsměvem odpověděla: „Samozřejmě, že ano.“

A od té doby, už po 6000 let, se každý muž a každá žena, každé dítě setkává dennodenně s otázkou, mám dělat to, co mi říká Bůh, nebo mám dělat to, co mi říká satan. Žádný třetí hlas neexistuje. A jestliže hlas, kterému nasloucháte, není založený na Bibli a principu, psáno jest, tak je to hlas satana. Ať už ten hlas pochází od kohokoliv. Může to být hlas tvých rodičů, tvého životního partnera, tvých dětí, může to být hlas politika v TV, nebo kamaráda, nebo tvého nadřízeného. Může to být hlas tvého učitele ve škole, který ti vysvětluje, že evoluce je ta jediná pravdivá životní filosofie. Ať už je to, kdo je to, když se ten hlas odlišuje od toho, co říká Hospodin, je to hlas nepřítele, hlas satana. A tak Eva naslouchala hlasu ďábla. A zvolila si ďábla za svého boha. Protože hlas, který posloucháš a jehož příkazy plníš, je tvůj Bůh.

Eva šla pak za Adamem a Adam se z lásky k ní stal spoluúčastníkem jejího hříchu. Eva byla satanem obelstěna, Adam hřešil vědomě. Ovšem hřích je hřích. Zákon nerozlišuje, jestli někdo hřeší vědomě, nebo ne. Nevědomý hřích je stále hřích. Ano milosrdný Bůh ti tento nevědomý hřích nezapočítá, ale faktem je, že každý hřích zraňuje a ničí. Proto požaduje Bůh od všech lidí pokání a zanechání hříchu. Důsledkem hříchu je totiž smrt. Eva byla obelstěna, hřešila a byla vyhnána z ráje. Adam hřešil vědomě a byl vyhnán z ráje.

Bůh řekl Adamovi: Genesis 3:17-19 „¹⁷A Adamovi řekl: ‚Protože jsi uposlechl svou ženu a jedl jsi ze stromu, o kterém jsem ti přikázal: Z toho nejez, budiž kvůli tobě prokleta země: S námahou z ní budeš jíst po všechny dny svého života. ¹⁸Bude ti vydávat trní a bodláčí a budeš jíst polní rostliny. ¹⁹V potu své tváře budeš jíst chléb, dokud se nenavrátíš do země, neboť jsi z ní vzat. Prach jsi a do prachu se navrátíš‘.“ 

Eva musela být neuvěřitelně krásná, určitě měla lahodný, něžný hlas. Možná se radostně na Adama usmívala, když mu říkala: Vezmi si taky, je to moc dobré. Ať to bylo, jak bylo, její hlas říkal něco jiného, než Bůh a proto to byl hlas satana. To, že satan hovoří skrze lidi, ano někdy i křesťany, by nás nemělo překvapit. Nebyl snad apoštol Petr křesťan?

Matouš 16:21-23 „²¹Od té doby začal Ježíš oznamovat svým učedníkům, že musí jít do Jeruzaléma, mnoho vytrpět od starších, vrchních kněží a znalců Písma, být zabit a třetího dne vstát z mrtvých. ²²Petr ho tehdy vzal stranou a začal ho kárat: ‚Bůh tě chraň, Pane, to se ti nesmí stát!‘ ²³On se ale odvrátil a řekl Petrovi: ‚Odstup ode mě, satane! Svádíš mě, protože nemyslíš na Boží věci, ale na lidské‘.“ Satan zde očividně použil apoštola Petra k tomu, aby ho odvrátil od úmyslu zemřít na kříži.

Mnoho lidí neslouží Bohu, protože to vadí jejich partnerovi. Věřící žena chce chodit do sboru, být aktivní a sloužit Bohu. Manželovi se to nelíbí, a proto zůstává doma, aby zachovala mír v rodině. Manžel chce dát své srdce Bohu, jeho žena mu dělá problémy, manžel zůstává doma a přizpůsobuje se své ženě. Více lidí než si dokážeme představit, nedá svůj život Bohu, který za ně zemřel na kříži, kvůli nepříznivým okolnostem v rodině. To se odehrává na celém světě. Ve všech kulturách.

Protože jsi uposlechl hlasu své ženy… v této větě se skrývá ponaučení pro každého člověka.

Matouš 10:32-38 „³²Kdokoli mě vyzná před lidmi, toho i já vyznám před svým Otcem v nebesích. ³³Kdo by mě ale před lidmi zapřel, toho i já zapřu před svým Otcem v nebesích. ³⁴Nemyslete si, že jsem přišel, abych na zem přinesl pokoj. Nepřišel jsem přinést pokoj, ale meč. ³⁵Přišel jsem, abych rozdělil člověka proti jeho otci, dceru proti matce a snachu proti tchyni. ³⁶Člověk bude mít nepřátele ve vlastní rodině. ³⁷Kdo má rád otce nebo matku více než mě, není mě hoden. Kdo má rád syna nebo dceru více než mě, není mě hoden. ³⁸Kdo nebere svůj kříž a nenásleduje mě, není mě hoden.“

 Jediný způsob jak se provinit proti Božím přikázáním, je poslouchat jiná přikázání. A tak se satan stává bohem lidí, kteří se neřídí Božími přikázáními.

Vraťme se ale ještě k Adamovi.

Genesis 3:8-11 „⁸Vtom ale uslyšeli hlas Hospodina Boha procházejícího se zahradou za denního vánku. Tehdy se Adam a jeho žena skryli před Hospodinem Bohem uprostřed stromů zahrady. ‚⁹Kde jsi?‘ volal Hospodin Bůh na Adama. ¹⁰Ten odpověděl: ‚Slyšel jsem v zahradě tvůj hlas a dostal jsem strach, protože jsem nahý. Proto jsem se skryl.‘ ‚¹¹Kdo ti řekl, že jsi nahý?‘ tázal se Bůh. ‚Nejedl jsi z toho stromu, z něhož jsem ti zakázal jíst‘?“

Bůh zde Adamovi říká: „Já jsem ti nikdy neřekl, že jsi nahý. Pokud si to teď uvědomuješ, kdo ti to řekl? Musel to být někdo jiný. Já jsem to nebyl.“

Kdo řekl křesťanům, že mají uctívat Boha v neděli? Jestliže Bůh nikdy neřekl, že neděle je svatý den, kdo to tedy řekl? Jasně jsme si řekli, na této zemi existují jenom dva hlasy Boží a satanův. Jestliže Bůh neřekl, že neděle je svatý den, určený k Jeho uctívání, kdo to řekl?

V některých částech světa mají adventisté více než jednu ženu. Je nutné položit jim otázku, kdo ti řekl, že si máš vzít dvě ženy? Ukaž mi, kde to Bůh říká? Jestliže to Bůh neříká, kdo ti to řekl? Odpověď je zřejmá. Satan. Je úplně jedno, jaké v té zemi panují zvyky a tradice. Ukaž mi, kde Bůh říká, že máš dělat to, co děláš. Kde je napsáno, že věřící adventista sedmého dne si má brát nevěřícího člověka? Kdo ti to řekl? V Písmu je psáno…

2. Korintským 6:14-18 „¹⁴Nespřahejte se s nevěřícími. Jaký může být spolek spravedlnosti s nepravostí? Jaký může mít vztah světlo s temnotou? ¹⁵Jaká je shoda Krista s Beliálem? Co mají věřící a nevěřící společné? ¹⁶Jaká je jednota Božího chrámu s modlami? My jsme přece chrám živého Boha, jak řekl sám Bůh: ‚Budu v nich přebývat a chodit mezi nimi. Budu jejich Bohem a oni budou můj lid‘. ¹⁷Proto: ‚Vyjděte z jejich středu a oddělte se, praví Hospodin. Nesahejte po ničem nečistém, a přijmu vás. ¹⁸Já pak budu váš Otec a vy mí synové a dcery, praví Všemohoucí Pán‘.“

A tak se tě Bůh ptá – z čí autority děláš v životě to, co děláš? Protože ta autorita je tvým, nebo mým Bohem.

Už slyším, jak někdo říká, že to co bylo řečeno je zákonictví.  Nebo což je ještě horší, že já jsem zákoník. Toto není zákonictví. Ukaž mi z Bible, že Bůh po člověku nevyžaduje poslušnost vůči svým zákonům a já změním názor.

E. G. Whiteová píše v knizePatriarchové a proroci, str. 479: „Bůh nedovolil vstoupit Mojžíšovi do Kanaánu, aby všechny naučil lekci, která by nikdy neměla být zapomenuta. Totiž, že vyžaduje přesnou poslušnost, a člověk musí být velmi opatrný, aby si nepřisvojoval slávu, která patří pouze Stvořiteli.

Řekněte mi, když Bůh vyhnal Adama a Evu z ráje kvůli jednomu hříchu, může nás vzít do nebe s jedním hříchem?

Mnoho lidí bude šokováno při Božím soudu.

Matouš 7:21-23 „²¹Ne každý, kdo mi říká ‚Pane, Pane‘, vejde do Nebeského království, ale ten, kdo koná vůli mého Otce v nebesích. ²²Mnozí mi v onen den řeknou: ‚Pane, Pane, copak jsme ve tvém jménu neprorokovali? Nevymítali jsme ve tvém jménu démony? Nedělali jsme ve tvém jménu mnoho zázraků?‘ ²³A tehdy jim jasně řeknu: ‚Nikdy jsem vás neznal. Odejděte ode mě vy, kdo pácháte zlo‘!“

Dokážeš si představit, že se ti Ježíš podívá do očí, po tom co si přečetl seznam tvých dobrých skutků a řekne: „Já tě neznám.“

Dnes je mnoho lidí v situaci, ve které slouží jinému bohu, ale dovolávají se Krista. Jako staří Izraelci

Exodus 32:1-6 „¹Když lid viděl, že se Mojžíš z hory dlouho nevrací, shromáždili se kolem Árona: ‚Honem, udělej nám boha, který by nás vedl!‘ pobízeli ho. ‚Kdo ví, co je s tím Mojžíšem, který nás vyvedl z Egypta.‘ ²Áron jim řekl: ‚Strhejte svým ženám, synům i dcerám zlaté náušnice a přineste je ke mně.‘ ³Všechen lid si tedy strhal zlaté náušnice a přinesli je k Áronovi. ⁴Ten od nich to zlato přijal, vytvaroval formu a odlil z toho sochu telete. Tehdy zvolali: ‚Toto je tvůj bůh, Izraeli, ten tě vyvedl z Egypta!‘ ⁴Ten od nich to zlato přijal, vytvaroval formu a odlil z toho sochu telete. Tehdy zvolali: ‚Toto je tvůj bůh, Izraeli, ten tě vyvedl z Egypta!‘ ⁵Když to Áron uviděl, postavil před sochou oltář. Potom oznámil: ‚Zítra bude Hospodinova slavnost‘!“

Kdo je tvůj Bůh?

Dnes čím dál tím více křesťanů a i adventistů čte Janovo evangelium kapitola 14:15 následujícím způsobem:

Jan 14:15: Jestliže mě milujete, milujte mě. Pro mnohé je láska jenom pocit a tak pro ně Ježíš prostě říká, jestliže mě milujete, milujte mě. Ovšem v mé Bibli Ježíš říká: „Jestliže mě milujete, zachovávejte má přikázání.“ Jinými slovy – jestliže mě milujete, přestaňte hřešit. Co je hřích? Hřích je přestoupení Zákona.

1. Jan 3:4 „Každý, kdo páchá hřích, páchá zločin, vždyť hřích je zločin!“ … bezzákonnost.

Je tedy jenom jeden způsob, jak demonstrovat lásku k Bohu. To magické, dnes tak nepopulární slovo zní – poslušnost.

E. G. Whiteová napsala RH 21 září 1886: „Proč nemohou ti, kteří tvrdí, že chápou Písmo vidět, že podmínka Boží milosti, je stejná, kterou stanovil v zahradě Edenu – totiž dokonalá poslušnost Božího zákona. U soudu se Bůh zeptá těch, kteří tvrdili, že jsou křesťané: ‚Proč jsi tvrdil, že věříš v mého Syna a přesto jsi nepřestal přestupovat můj Zákon? Kdo tě vyzval, aby si pošlapával pravidla Mé spravedlnosti‘?“

Kdo je tvůj Bůh? Tvůj a můj Bůh není ta osoba, o které říkáme, že ji milujeme. Tvůj a můj Bůh je osoba, nebo věc, která řídí, a ovládá naše rozhodnutí a životy. Je to hlas, jehož příkazy posloucháme.

Když Eva uposlechla hlasu satana, tak přestoupila všechna Boží přikázání. V tom okamžiku se satan stal jejím bohem. Přestoupila tedy první přikázání. Nemáš mít jiného Boha kromě mne. Bůh po nás chce, abychom dělali to, co On po nás chce. Satan chce, abychom dělali to, co on chce. Eva si tedy zvolila jiného boha. Když zatoužila po zakázaném ovoci a utrhla ho, tak přestoupila desáté přikázání. Nebudeš dychtit, po tom co ti nepatří, tam stojí napsáno. Zároveň přestoupila druhé přikázání, protože v Listu Efeským 5:5 je psáno: „⁵Neboť toto vězte a znejte, že žádný smilník ani nečistý ani lakomec – to jest modloslužebník – nemá dědictví v království Kristově a Božím.“

Druhé přikázání začíná: „Nevytvářej si modly v podobě čehokoli nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí. Neklaň se jim a nesluž jim, neboť já jsem Hospodin, tvůj Bůh, jsem Bůh žárlivě milující.“ Atd. Člověk, který dychtí po tom, co mu nepatří, si zároveň vytváří modlu, kterou uctívá.

Přestoupila i třetí přikázání. To zní: „Nezneužiješ jména Hospodina, svého Boha.  Hospodin neponechá bez trestu toho, kdo by jeho jména zneužíval.“ Eva se dovolávala Boha, když hadovi odpovídala: „Ale o ovoci stromu uprostřed zahrady Bůh řekl“ atd. Eva sice jakoby bránila Boha, ale poslechla satana. Zneužila jeho jména.

Jak přestoupila čtvrté přikázání? Když si někdo zvolí jiného boha, odmítá tím závislost na skutečném Bohu. Princip čtvrtého přikázání je princip závislosti na Stvořiteli. Každá stvořená bytost je závislá na svém Stvořiteli. Za prvé ji stvořil a za druhé ji udržuje na životě. Proto existovala sobota dříve, než bylo čtvrté přikázání napsáno. Protože princip závislosti stvoření na stvořiteli existoval dříve, než bylo cokoliv stvořeno.

E. G. Whiteová napsala v knize: Rady o výživě a pokrmech, str. 56: „Stará se o nás každou vteřinu, udržuje nás při životě. Kdyby s tím přestal, okamžitě zemřeme. Jsme na Bohu naprosto závislí.“ 1. Paralipomenon 29:14: „….To od tebe pochází všechno – to co jsme dali, bylo z Tvé ruky!“ Když Eva uvěřila satanovi, nechtěla být závislá na Bohu. Porušila princip čtvrtého přikázání.

Páté přikázání: „Cti otce svého i matku svou, abys byl dlouho živ na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.“ Eva zneuctila svého Nebeského Otce tím, že uposlechla hlasu někoho, kdo jejím Otcem nebyl.

Šesté: „Nezabiješ.“ Hřích přináší smrt. Hřích je sebevražedné jednání a toho se dopustila. Výsledkem její volby – naslouchat hlasu jiného boha – je smrt. Provází nás od našeho narození na každém kroku. Je jako noční můra, které se nelze zbavit. Je všudypřítomná a může dostihnout každého z nás v každém okamžiku.

Sedmé: „Nesesmilníš.“ V duchovním smyslu je zaplést se s kýmkoliv jiným, než s Bohem Stvořitelem, duchovní smilstvo. Eva si zvolila jiného milence, duchovně chápáno, než Boha nebes a země. Proto na konci lidských dějin padne duchovní Babylon, protože v duchovním smyslu smilnil.

Zjevení 18:1-3 „¹Potom jsem spatřil jiného anděla, jak sestupuje z nebe: měl velikou moc a země byla ozářena jeho slávou. ²Ten vykřikl mocným hlasem: ‚Padla, padla ta veliká říše Babylon a stala se příbytkem démonů, doupětem všech nečistých duchů, doupětem všech nečistých ptáků, doupětem všech nečistých a ohavných šelem! ³Z vína jejího vášnivého smilstva totiž pily všechny národy, králové země s ní smilnili a kupci země zbohatli z mohutnosti jejího hýření‘.“

Zvolit si jiného boha za svého boha, než Boha nebes a země, je v Bibli duchovní smilstvo.

Osmé: „Nepokradeš.“

Žalm 24:1 „¹Žalm Davidův: ‚Hospodinova je země se vším, co je na ní, celý svět i s jeho obyvateli – ²vždyť ji sám založil nad oceány, nad vodními proudy ji ustavil‘!“

1. Korintským 6:19 „Cožpak nevíte, že vaše tělo je chrámem Ducha svatého, který je ve vás a kterého máte od Boha? Už nepatříte sami sobě, byli jste draze vykoupeni!“

Když se Eva oddala hříchu, dala satanovi k dispozici celou svou bytost, svoji sílu, energii, intelekt, nadání, které měla. O to vše okradla Boha, který ji stvořil. Protože člověk nepatří sám sobě. Kromě toho Eva měla k dispozici desítky, možná stovky ovocných stromů, ze kterých mohla jíst. Z toho jednoho, ze kterého jíst nesměla, z toho, který si Bůh vyhradil pro sebe, jedla. I v tom okradla Boha.

Deváté: „Nevydáš proti svému bližnímu křivé svědectví.“ Když Eva přesvědčovala Adama, že má jíst, říkala mu jez. Naléhala na něj a opakovala hadova slova, že určitě nezemřou. Tvrdila, že nepociťuje žádnou známku Boží nelibosti. Falešně svědčila, aby ho svedla.

Když člověk přestoupí jedno přikázání, přestoupí všechny.

Kdo je tvůj Bůh? Někteří z nás věnují Bohu z celého týdne 2 hodiny v Sobotu na Bohoslužbu. Někteří z nás nepřečetli ani jednu knihu od Ellen Whiteové za posledních deset let. Někteří z nás, nepředstavili Ježíše Krista ani jednomu člověku. Někteří z nás nedokážou obhájit ani jednu nauku naší církve. Všechny jiné věci jsou důležitější. To pak nazýváme vztah k Bohu a chceme za to, aby nám daroval věčný život. Chceme celá nebesa za to, že v našem životě byla důležitější kariéra, peníze, zábava, kamarádi, televize, partneři, rodina. Rozhodni se dnes, kdo je tvůj Bůh. Protože tvůj a můj Bůh není ta osoba, o které říkáme, že ji milujeme. Tvůj a můj Bůh je osoba, nebo věc, která řídí, a ovládá naše rozhodnutí a životy. Je to hlas, jehož příkazy posloucháme.